Yorika
ProměnaJednou jsem vešla do bílého stromua hladká kůra zamkla mě nesmírněa pak jsem nebyla, a pak byla znovua když jsem vyšla, nepoznal jsi mě. MetamorfózaJsem stará stařena v šatech po sedlákovi, jenž dlouhá léta nosil je na poli,a sedím nahoře na nejvyšší hořea mlčím tam spolu s orly a sokoly.Sedím tam po chlapsku jak dřevěný sedlák, a suché vlasy vítr mi roztrhal,ti dravci asi někam uletělia já jsem mrtvá, tak mohu sedět dál.Mrtvá jsem mrtvá jak skála pode mnou, dobře to vidím, puklá jsem jako zvon,bez hranic lítá si tam a sem oblohoubarevný motýl, a já jsem teď už on.
05.12.2011, 18:30:00 Publikoval Luciferkomentářů: 4