Neviditelný čert

Byl jednou jeden malý chlapec, tak malý, že si musel vzít štafle, aby se mohl podívat z okna.

Lucifer

Jmenoval se Malušenka. Malušenka žil v zemi, kde to měli malí chlapci hodně těžké. V té zemi mohli velcí chlapci bít malé chlapce už jenom proto, že se jim nelíbilo, co si malí chlapci myslí. Skoro každý den byl Malušenka bit.

Jednou, celý potlučený, seděl Malušenka na břehu malé říčky a smutnil, smutnil a lízal si rány. Náhle se z říčky ozvalo zoufalé volání: Malušenko, pomoz! jsem zlatá rybka a uvízla jsem v zrezivělé plechovce; pomoz a pusť mne na svobodu; splním ti jedno přání. Malušenka neváhal a zlatou rybku osvobodil. Tak co si přeješ, otázala se osvobozená zlatá rybka. Malušenka ze zamyslil a řekl: Chtěl bych zítra být velký, větší než velcí chlapci. Tvé přání je mým rozkazem, řekla zlatá rybka, budiž se tak i stane. Malušenka se zvedl, osušil slzy a odebral se k domovu.

Když se Malušenka ráno probudil, vypadal jako Schwarzenegger. Měl dva metry dvacet a bicepsy jako vepřová stehna. A tak Malušenka vyrazil mezi velké chlapce. Když ho velcí chlapci spatřili, začaly jim prdélky cvakat stofku drát. Někteří se schovali pod šutr, jiní vzali roha a jiní se plazili po kolenou a nabízeli Malušenkovi věčné přátelství až za hrob. I zželelo se Malušenkovi velkých malých chlapců, nechal je jít a byl rád, že ho tentokrát nikdo nezbil.

Další ráno, když se Malušenka probudil, byl zase malý, maličký jako paleček, a velcí chlapci ho ztloukli a tentokrát si na tom nechali obzvláště záležet.

Opět seděl Malušenka u malé řeky, plakal a lízal si rány. Náhle se z říčky ozval slabý hlásek: Malušenko, vem mě do ruky, chci ti něco říct. Malušenka se podíval do říčky a uviděl zlatou rybku. Vzal jí tedy do ruky a naslouchal. Sice jsi mne tentokrát nezachránil, děla zlatá rybka, ale zželelo se mi tě, a tak ti, zadarmíko, chci dát ještě jednu šanci. Sevři ruku v pěst a zítra budeš zase velký. Malušenka sevřel ruku v pěst a ... a zlatá rybka byla na sračky.

30.09.2010, 19:04:00   Publikoval Luciferkomentářů: 10