Neviditelný čert

There is only one difference between a madman and me. I am not mad.

Lucifer

Byla jednou jedna princezna a byla to květina. Jmenovala se Pampeliška. Žila na louce jako ostatní květiny, měla krásný žlutý úbor, štíhlý stonek a kořeny, které sahaly až do nitra planety, do království kořenů. Však to taky byla princezna.

A ačkoli byla princeznou, žila prostě jako každá květina na louce. Ráno rozprostřela svůj úbor a nastavila ho slunci. Když pršelo, vzala si deštník. Celý den se slunila, a nebo kabonila pod deštníkem, a v noci spala.

Jednou se Pampeliška probudila a louka byla posekaná. Jenom ona zůstala. Ostatní kytky se kolem válely v trávě. Byly kompletně zhulené. Jediný, kdo nebyl zhulený, byla Pampeliška. Princezna Pampeliška.

Zhulené kytky řvaly: posekat! posekat! posekat Pampelišku! Ale slunce už stálo vysoko, vysoko, vysoko...

Vysoko.

Pak přijel vozík a ty posekané kytky odvezl. Odvezl je do kompostu. A princezna Pampeliška dál nastavovala svůj úbor léčivým paprskům slunce, sama na posekané louce.

Pak přišel déšť, jak vždycky chodívá, hromy a blesky, potůčky čerstvé vody, noční můry a ráno v kalíšku rosy.

Ráno plné nových květin. Ještě neposekaných, ještě nezhulených, nezkompostovaných..., ještě ne. Krásné, jako každé nové ráno.

Hezké pondělní ráno.

02.05.2011, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 1