Schizofrenie, deprese a synestézie

rubrika: Populárně naučný koutek


Po náročné oslavě významného státního svátku bychom si měli odpočinout, obzvláště když uvážíme, že neděle je rovněž svátkem, ne však náročné oslavné či pracovní činnosti, ale pracovního klidu. Abyste si toho klidu náležitě užili, vybral jsem z níže uvedeného zdroje tři mikroeseje, jejichž autorem je František Koukolík. První je o schizofrenii, druhá řeší depresi, obojí jistě velmi dobře znáte, a třetí je o synestézii, což je sdružení vjemů dvou nebo více tělesných smyslů; způsob vnímání, kdy původní vjem jednoho smyslu vyvolá vjem smyslu jiného, resp. je k původnímu přiřazen. Přeji příjemné nedělní rozjímání.devil

Lucifer


Schizofrenie jako daň za evoluci lidských poznávacích schopností, řeči a jazyka

Schizofrenie je čistě lidské (!) onemocnění. Postihuje jednoho člověka ze sta (tj. 1 % obyvatelstva), všude na Zemi a pravděpodobně i ve všech dobách. Lidé onemocní schizofrenií v nejplodnějším období svého života mezi dvacítkou a čtyřicítkou. Onemocnění některé pacienty může vyřadit z běžného života.

Příznakem schizofrenie jsou bludy. To jsou nevyvratitelné chorobné poruchy myšlení. Například jsou bludy vztahovačnosti, kontrolování, existují i časté bludy náboženské. Jiným příznakem schizofrenie jsou halucinace. To jsou smyslové vjemy, které vznikají jakoby „samy od sebe“, opora v zevním světě pro ně není. Existují sluchové, zrakové, dotykové i další smyslové halucinace. Příznakem schizofrenie bývá dezorganizované, rozpadající se myšlení a s ním související poruchy citového života i života sociálního.

Lékaři si dlouho mysleli, že schizofrenie je čistě funkční onemocnění, při kterém se v mozku žádné změny nenajdou. Ale moderní metody ukázaly, že jich je tam celá řada. Na schizofrenii působí řada vnějších vlivů. U nositelů vlohy například užívání drog, kouření většího množství marihuany. Dále pak těžký stres (například náročné studium), jiné psychické zátěže (rozchod s partnerem, neporozumění si s rodiči) atd. A také odchylky mozku, které se objeví v průběhu nitroděložního vývoje. V těchto případech se většinou najdou stavební a funkční odchylky mozku dřív, než propuknou vlastní klinické příznaky.

Základním milníkem však budou odchylné podoby genů a jejich spolupráce. Vědci jich našli plných 76. Zároveň si uvědomili paradox (!): Schizofrenici mají jen málokdy děti. Jak je možné, že se jejich geny v populaci udržely? A nejenže udržely, ale plných 28 z nich je předmětem pozitivního výběru, a to jak v africké, v asijské, tak i v bílé populaci (!). Odpověď říká, že schizofrenie může být daň za vývoj čistě lidských poznávacích schopností, řeči a jazyka. Odpovídající skupiny genů postaví zdravý mozek. Zdravý mozek funguje v poznávacích řečových a jazykových oblastech tak, jak jsme zvyklí. Odchylné podoby týchž genů nebo jejich odchylná spolupráce postaví odchylný mozek, jehož odchylná funkce se projeví něčím tak složitým, jako je schizofrenie. V přírodě jsou právě odchylky hybnou silou evoluce.

Popel na duši – deprese

Schizofrenie nejsou zdaleka jediná psychická onemocnění. Jestliže vám dva týdny po sobě denně nebo skoro každý den a po většinu dne začne být bezdůvodně smutno, máte poruchy soustředění, jste unavení, máte poruchy spánku, přestanou vás těšit věci, které vás dříve těšily, smutek se prohlubuje, máte pocit nesmyslnosti, bezvýchodnosti, prázdnoty světa, objeví-li se přitom myšlenky na smrt nebo dokonce na sebevraždu, pak je vysoce pravděpodobné, že jste onemocněli depresí. Deprese neboli chorobný smutek je po zubním kazu pravděpodobně nejčastější lidské onemocnění.

Za depresi se lidé stydí. Spoustu lidí deprese z těžkého nezvladatelného smutku zabije. Vysoký podíl závislosti na alkoholu je vlastně důsledkem deprese, kterou si lidé – osamělé ženy snad ještě častěji než muži – léčí nesmyslně pitím. Praktičtí a další lékaři, kteří mívají na jednoho pacienta sotva několik minut, se o možné známky deprese často ani nezajímají. Když jim nemocní vyprávějí o tom, že hubnou, o stavu „mouchy snězte si mě“, že mají poruchy pozornosti, obvykle ani je, ani lékaře nenapadne, že by mohlo jít o skrytou, případně atypickou depresi. Častěji se pomýšlí na skrytý zhoubný nádor.

Řekneme-li pojem „tropický rozvojový svět“, obvykle většinu z nás napadnou turistické ráje, ale také bída a nejrozmanitější nemoci od malárie po všelijaké parazity. Ale na to, že by zdejší populace mohla stonat depresí a úzkostnými stavy stejně často, jako je tomu v populaci průmyslově nejrozvinutějších zemí, pomyslí opravdu málo kdo. Příkladem může být západoindický stát Goa. Na indické poměry poměrně bohatý, má jedny z nejkrásnějších pláží na světě. Ve státě Goa žijí asi tři miliony lidí, většina z nich jen za pár dolarů denně. To sotva stačí na bídné živobytí, ale na lepší lékařskou péči to nestačí. Bída stresuje a důsledkem chronického stresu je vysoký výskyt domácího násilí a závislosti na alkoholu. Do přetížených poliklinik přichází téměř třetina pacientů a pacientek s jasnými známkami deprese. Ale psychiatři nejsou.

Doktora Patela, jednoho z místních lékařů, napadlo proškolit vysokoškoláky a středoškoláky – nelékaře. Naučil je poznávat příznaky deprese. Motivovaní středoškoláci a vysokoškoláci je poznávají bez větších obtíží. Jejich plat je přitom zlomek platu odborného psychiatra. Kromě jiného zjistili to samé, co je známo u nás: Lidé se psychiatrů bojí. Bojí se toho, že je ocejchují. Přitom se známky deprese dají opravdu dobře poznávat. Deprese se podobá vrstvě popela na duši. Kromě toho, že jde obvykle, ne vždy, dobře poznat a obvykle, ne vždy, dobře léčit, je možné depresivní atace docela dobře předcházet. A to i dobrou životosprávou, pestrým jídelníčkem, nejen duševní hygienou atd.

Šarlatová je jako zvuk trubky – odchylka synestézie

Mezi lidmi se vyskytuje i psychická odchylka (nikoli choroba) – synestézie. Věta „šarlatová barva je jako zvuk trubky“, kterou z vyprávění slepého muže zaznamenal anglický filozof John Locke roku 1690, je první popis získané synestézie. Při synestézii oslovuje podnět jeden smyslový systém, ale prožitek podnětu probíhá ve smyslovém systému jiném. Může jít o důsledek onemocnění. Jak jsem řekl, Lockeův muž byl slepý. Nejčastější synestézie je synestézie zvuku, obvykle slovo – barva. U některých lidí může vůně vyvolat intenzivní pocit dotyku. Zatím nikdo nezaznamenal synestézii, při které by dotyk vyvolal pocit zvuku.

Zajímavější než získaná synestézie je synestézie vrozená, neboli vývojová. Děti přicházejí s touhle vlastností na svět. Je to vzácný stav. O onemocnění, ani o poruchu nejde. Děti, které s touto vlastností přijdou na svět, si myslí, že synestézii mají všichni lidé, stejně jako všichni lidé mluví, vidí a slyší. Pak se ve škole stane, že dítě na otázku, co je Praha, odpoví: „Praha je sytě modrá“, a nechápe výsměch ani posměšky. Proto spousta lidí o své synestézii raději vůbec nemluví.

synestézie není výsledek fantastické paměti, ani obrovské obrazotvornosti. Dokázal to jednoduchý pokus. Synestetici „zvuk – barva“ a kontrolní skupina dostali dlouhatánské seznamy slov a přiřazovali barvu. S dlouhým časovým odstupem dostali tytéž seznamy slov přeházené. Synestetici přiřazovali stejnému slovu stejnou barvu ve více než 90 % případů. Lidé s vynikající pamětí z kontrolní skupiny to dokázali asi v polovině případů. Jeden typ synestézie bývá obvykle doprovázen jiným typem synestézie. Synestetici to často využívají při studiu cizích slovíček.

Vysvětlit synestézii není vůbec nic jednoduchého. Předpokládají se abnormální spojení mezi oblastmi mozkové kůry, které normálně propojeny nejsou. Velký podíl synestetiků najdeme mezi básníky, malíři, spisovateli a dramatiky. Kdo by neznal verš z nejslavnější milostné tragédie všech dob, Shakespearova Romea a Julie: „Tam je východ a Julie je jeho slunce…“ Možná, že jsme v nepatrné míře skrytými synestetiky všichni. Ve starém pokusu psychologové vytvořili baculatý nesmyslný tvar a přiřadili mu slovo „bouba“ a stejně nesmyslný ježatý tvar, kterému říkali „kiki“. Pak se lidí zeptali, které slovo patří ke kterému tvaru. 98 % lidí nazvalo baculatý tvar slovem „bouba“ a tvar ježatý slovem „kiki“. Jinak řečeno – v mozku máme systém, který přiřazuje něčím společné jevy. Zdá se, že je dost dobře možné, že plně vyvinutý synestetik je „poslední Mohykán“ z některého z raných vývojových období lidského mozku. V určitých situacích zapamatování si obrázků, tváří atd. může být synestézie dokonce malou výhodou.

Zdroj: František Koukolík, Martin Dokoupil - Otázky současné vědy (Soubor mikroesejí)


komentářů: 7         



Komentáře (7)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
7
Lucifer * 27.11.2012, 00:13:03
Krásné, tak tohle jsem neznal, a to jsem Plíhalův čertí ctitel. O Plíhalovi se říká, že je boží člověk, což mohu jako vládce pekel zdárně potvrdit. A na oplátku zase tohle:

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=QvDgXRIeHG8

Nevinný

6
Kateřina (neregistrovaný) 26.11.2012, 22:24:57
Ó, tak to jsem slyšela naposledy snad někdy ještě v minulém životě Nevinný , díky za připomenutí. Snad na oplátku stejně potěší tahle, ze soukromé sbírky, z trošku jiného soudku...
http://www.youtube.com/watch?v=1BX5h3UT0_4&feature=youtu.be

Lucifer
5
Lucifer * 26.11.2012, 00:33:45
K tomu už mohu jenom dodat básníky ticha

http://www.youtube.com/watch?v=7QI1gi6L_9M

Úžasný

4
Kateřina (neregistrovaný) 26.11.2012, 00:29:36
O tom jsem ani na chvilku nezapochybovala. :)

Lucifer
3
Lucifer * 26.11.2012, 00:15:16
Znám to velmi dobře, Kateřino, velmi výstižné. Nevinný

2 Šílenství
Kateřina (neregistrovaný) 25.11.2012, 23:02:07
http://www.youtube.com/watch?v=9RHk-bwGofM

Lucifer
1
Lucifer * 18.11.2012, 00:06:48
Možná by to nedělní rozjímání mohla ještě vylepšit tahle písnička:

http://www.youtube.com/watch?v=Nh64tmP19I4&feature=watch-vrec

Piky, piky na hlavu... Úžasný

«     1     »