Vesmír je z pěti šestin vyplněn temnou hmotou.
Lucifer
Nedávno jsem v časopise Reports on Progress in Physics narazil na zajímavý článek The dark matter of gravitational lensing, jehož zdroj je citován na konci. Gravitational lens je gravitační čočka, o níž můžete získat krátkou informaci na Wikipedii, kde je slovo lensing přeloženo do češtiny jako čočkování - tak jsem to převzal, ačkoli se mi to trochu nelíbí, ale nic lepšího mě nenapadlo. Budu zde reprodukovat pouze některé myšlenky z článku, mnoho dalších si můžete najít na Internetu. Ačkoli mě ten efekt velmi zajímá, nemám želbohu tolik času tomu věnovat. Jsem profesionálně zaměřený jinam a věnuji tomu většinu času, ale tu a tam sleduju i informace z jiných směrů. Prolétl jsem ho zatím jen rychle, takže zde nebudu popisovat detaily, kterými se hlavní obsah zabývá, ale pokusím se pouze zrekapitulovat hlavní myšlenky, vlastně přeložit. Originál si můžete najít v časopise Reports on Progress in Physics. Předpokládám však, že většina z vás tam nebude mít přístup, pokud ho nemáte jako já díky našemu ústavu. Na Internetu si můžete najít spoustu dalších informací, tento článek je však publikován někdy na počátku roku profesionály z Institute for Astronomy, Royal Observatory v Edinburghu a Durham University, Department of Physics v respektovaném odborném časopisu.
Autoři předkládají aktuální informace o vývoji v porozumění temné hmoty pomocí astrofyziky, obzvláště díky efektu gravitačního čočkování. Důkazy z mnoha směrů většinou naznačují, že pět šestin obsahu hmoty Vesmíru se nachází v mysteriózní formě, separované a odlišné od běžných baryonových částic ve standardním modelu fyziky elementárních částic. Temná hmota se jeví, že neinteraguje elektromagnetickou silou, a tudíž ani neemituje, ani neodráží světlo. Interaguje však gravitačně a hrála podstatnou roli ve formování Vesmíru v obrovských rozměrech. Nejúspěšnější technika, kterou je možno ji studovat, byla až dosud metoda gravitačního čočkování. Zakřivení prostoročasu v blízkosti jakékoli větší gravitační hmoty (včetně hmoty temné) zakřivuje světelné paprsky, což se projevuje posunem, zkreslením a zvětšením obrazu galaxií v pozadí. Měření těchto efektů přináší informaci o střední hustotě temné hmoty a její hustotě relativně k baryonové hmotě, o velikosti a hmostnosti jednotlivých částic temné hmoty a účinný průřez interakce díky různým fundamentálním silám.
V článku jsou diskutovány zásadní příspěvky, které tato technika přinesla. Něco jsem už naznačil, ale dle úvodu článku to tady ještě jednou shrnu:
- Vesmír obsahuje okolo pět krát více temné hmoty, než je hmota baryonů - Temná hmota interaguje přibližně normálně díky gravitaci - Temná hmota má velmi malý elektroslabý a vzájemný účinný průřez - Temná hmota se nenachází ve formě hustých a velikosti planet velkých těles - Temná hmota je dynamicky chladná
A to je o temné hmotě zatím vše, víc už jsem nestihnul a pokud jsem ten překlad někde přepísknul, tak se omlouvám, ale vzal jsem to kosmickou rychlostí a s gravitací temné hmoty ]:-)
Reference:
Richard Massey, Thomas Kitching and Johan Richard, The dark matter of gravitational lensing, Rep. Prog. Phys. 73 (2010)
01.09.2010, 19:44:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3