Chápeš, co tím chci říct?

rubrika: Populárně naučný koutek


Kohn jde k Roubíčkovi, půjčit si vozík. Cestou ho však přepadnou obavy a Kohn si říká: „Roubíček je lakomec, on mi ten vozík nepůjčí.“ Přesto jde dál, ale před Roubíčkovým domem zase mudruje: „No jo, Roubíček je lakomej, ten mi ten vozík určitě nepůjčí.“ Nakonec vystoupá do třetího patra, zazvoní na Roubíčka, a když mu přijde otevřít tak povídá: „Roubíček, když jsou taková svině, tak si ten vozík nechaj.“

 

Marky


Když dva lidé spolu mluví, neděje se jen něco mezi nimi, děje se i něco v nich a tomu celému dohromady se říká komunikační proces. Tímto článkem bych chtěla navázat na předchozí povídání o hrachové polévce (Proč v té polívce není hrášek?), přičemž mám stále v rukou útlého, skvěle napsaného průvodce, nikoliv po galaxii, ale “Průvodce mezilidskou komunikací”.

 

Vezmeme si jednoduchou situaci a na ní si ukážeme jednotlivé prvky – komponenty komunikačního procesu. Pavel si potřebuje vypůjčit peníze, dejme tomu, takových padesát tisíc. Nechce peníze od banky, i když ji můžete mít rádi, ale napadne ho, že by si je mohl půjčit od Petra, protože Petrovi ještě nikdy žádné peníze nedlužil. Tomu, že si Pavel vybral ke svému komunikačnímu záměru (půjčit si peníze) právě Petra, říkáme vztahový kontext. Kontextů může být více, dokonce se během komunikačního procesu utvářejí a ovlivňují. Není to tedy žádná legrace, transformovat sdělení, že si chceme půjčit peníze.

 

„A kde se transformuje, tam je zapotřebí transformátor. Tímto elektrotechnickým pojmem rozumějme komunikační dovednosti. Funguje-li nám transformátor, pak dokážeme správně, srozumitelně, účinně sdělovat to, co chceme. A též umíme být na příjmu, naslouchat druhým lidem, rozumět jim.“

 

Kontexty jsou pro komunikování klíčové. Představte se si, že by Pavel žádal o půjčku Petra v okamžiku, kdy by byl Petr v insolvenci. Tomu se říká špatné načasování, špatný časový kontext. Nebo by na smuteční hostině kondoloval: „Tvůj bratr byl fakt výjimečný člověk, Petře, bude mi moc chybět, nepůjčil bys mi tak čtyřicet až padesát tisíc?“ Pavlovi i v tomto případě nezafungoval transformátor správně, protože nezpracoval situační kontext.

 

Poslední typ kontextu je trans-kulturní, jednoduše jiný kraj – jiný mrav. Ohledně půjčování peněz mě nic trans-kulturního nenapadá, ale kulturní střet zažijete, když na Moravě odmítnete domácí slivovici. Nebo zkuste odpovědět v Americe na dotaz „How do you do?“ jinak, než že se máte úžasně a skvěle, i kdybyste právě přišli o ledvinu.

 

Pokud Pavlův transformátor zapracuje v souladu s kontexty sdělení (žádost o půjčku) zdárně dorazí k Petrovi, vyvolá u Petra jistý účinek. Pokud komunikační akce probíhá správně, pak Petr pochopil Pavlovo sdělení, tak, jak je Pavel myslel. Ale stává se, a to dost často, že jeden něco říká a druhý pochopí něco úplně jiného. Taky se ale stává, že jeden něco říká a přitom myslí něco úplně jiného: „Vteřinku! Jen se obleču, učešu a namaluju.“ nebo „Jdu s klukama na jedno pivko.“

 

Proto tady máme další klíčový pojem a to je veledůležitá zpětná vazba. Může být verbální i neverbální, případně obojí, ale bez ní se zdravá komunikace neobejde.

 

„Chápeš, co tím chci říct?“ „Jo.“ „Ale Ty nevypadáš, že to chápeš!“ „Chápu to, neboj.“ „Tak se tvař tak, jako, že to chápeš.“

 

Zpětná vazba by nebyla zpětnou vazbou, kdyby, následné sdělení nebylo ovlivněno tím, jak reagoval komunikační partner. Dá se dokonce s malou nadsázkou říct, že správně i pěkně probíhající dialog je neustávající výměnou zpětných vazeb (viz. komunikace výše).

 

PS: Někdy ale i zpětná vazba může být matoucí. Moje kamarádka, která pracuje a bydlí v Německu, chtěla své početné rodině žijící v malé vesničce u Uherského Hradiště představit svého přítele Jeana (nepříliš mladého zato velice úspěšného manažera jedné nadnárodní společnosti). Přijela s ním tedy k rodičům na oslavu narozenin nějaké tety a než se vzpamatovala z přivítání se všemi členy své rozvětvené rodiny, Jean se ztratil. Našla ho až po půl hodině se svojí babičkou v zahradě. Seděli spolu na lavičce a babička mu zrovna vysvětlovala ve kterém kolenu má vodu a že jí kuna zase zakousla slepici. „Děvčico, ten Tvůj je skvělý ogar! Nikdy jsem si s nikým tak krásně nepovykládala.“ Jean seděl a zasněně kýval hlavou a občas se na babičku usmál „Hmm, hmm“. Neuměl jediné slovo česky.

 

Zdroj: Ivo Plaňava, Průvodce mezilidskou komunikací, Grada Publishing a.s., Praha 2005

 


komentářů: 6         



Komentáře (6)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Marky
6
Marky * 20.12.2019, 07:48:25
4. děkuji za inspiraci Mrkající
Jedno z příštích povídání budu určitě věnovat právě komunikačním problémům, je to "výživné" téma.

Jen si myslím, že pisatel doporučovaného článku se tak moc snažil tepat komunikační fauly až se jich sám dopustil....

Lucifer
5
Lucifer * 19.12.2019, 22:54:59
Jenom sedm? Není to málo, pane Bureši?

https://www.youtube.com/watch?v=TSFPZz1lMW8

Úžasný

4
xxx (neregistrovaný) 19.12.2019, 22:23:06
Myslím, že se toto k příspěvku od Marky hodí:

https://hlidacipes.org/muz-ktery-vecerel-kostelecke-parky-projdete-si-sedm-argumentacnich-faulu-andreje-babise/

Kolik rodin je nemocných právě kvůli špatné komunkaci!

3
xxx (neregistrovaný) 16.12.2019, 17:00:34
Jo, transformátor (zkraty) a komunikační záměr!! Smějící se Nevinný

Pěkné povídání!

Lucifer
2
Lucifer * 16.12.2019, 06:24:03
Jak se ti vede?
No někdy fajn a někdy je to v háji...

https://www.youtube.com/watch?v=DFkZbhirojE

Lucifer
1
Lucifer * 16.12.2019, 00:18:58
Jak se ti vede?
Perfektně. Zrovna sice umírám, ale to je taková prkotina, která brzy přejde. A jak se vede tobě?
Perfektně. Zrovna sice umírám, ale je to taková prkotina, která brzy přejde...

Roxette - It Must Have Been Love

https://www.youtube.com/watch?v=k2C5TjS2sh4

«     1     »