Neviditelný čert

Na portálu Live Science jsem objevil článek, který se zabývá kladnou i zápornou úlohou zánětu. Vědci došli k závěru, že není rozumné zánět zcela eliminovat, jelikož může být našemu tělu prospěšný. Dlouhodobý zánět však může naše zdraví ohrozit. V každém případě je důležité podporovat imunitní systém. Zdravou výživou, tělesným pohybem, psychickou rovnováhou a duševním pozitivismem. Následují výňatky z onoho článku.

Lucifer

Zánět může být v závislosti na kontextu superhrdinou i padouchem. Nové léčebné postupy se jej snaží spíše přesměrovat, než zcela eliminovat.

Zánět je jednou ze superschopností těla. Pomáhá nám bojovat s infekcemi a hojit rány. „Pokud nemáte zánět, pak zemřete,“ řekl pro Live Science Ed Rainger, profesor, který se zabývá chronickými záněty na Birminghamské univerzitě ve Velké Británii. „Je to tak jednoduché.“ Pokud však přejde z krátkodobé reakce na reakci, která přetrvává měsíce nebo roky, může chronický zánět podnítit onemocnění, jako je cirhóza, revmatoidní artritida (RA) a srdeční choroby.

V minulosti se lékaři snažili léčit tyto nemoci tím, že zastavili veškerý zánět, což má nepříjemné vedlejší účinky a ne vždy to funguje. Nyní však vědci navrhují léčbu, která zánět zcela neodstraní, ale spíše přeprogramuje buňky, které ho podporují. A u nemocí, jako je rakovina, kde nádory přebírají léčebnou stránku zánětu, aby podpořily svůj růst, nové léčebné postupy naopak volí opačný přístup - tlačí zánět zpět do bojového stavu, aby mohl lépe útočit na tyto zmutované buňky.

V závislosti na kontextu může být zánět vnímán jako užitečný nebo škodlivý, ale díky novému výzkumu jej lze v obou případech dostat zpět pod kontrolu. „Pokud se vám to podaří, můžete nechat imunitní systém a zánětlivou reakci pokračovat, prostě normálním způsobem,“ řekl Rainger. Související: Zánět je "nesoulad mezi naší evoluční historií a moderním prostředím", říká imunolog Ruslan Medzhitov.

Zánět je přirozenou reakcí těla na fyzické trauma, infekci nebo toxiny a lékaři jej popisují již od starověku. "Inflammare" znamená v latině "zapálit" a Galén, lékař římského císaře Marka Aurelia, popsal ve 2. století pět "hlavních znaků" zánětu: horko, zarudnutí, otok, bolest a ztrátu funkce.

Tito první lékaři popisovali charakteristické znaky akutního zánětu. Zarudnutí a horko jsou způsobeny místním rozšířením cév, které dopravují více buněk do poškozené tkáně, zatímco uvolňování sloučenin, jako jsou prostaglandiny, způsobuje bolest a otok. Aby imunitní systém zabránil infekcím, vypouští také chemické látky zvané pyrogeny, které dále zvyšují produkci prostaglandinů a způsobují horečku.

Během akutního zánětu vysílají poškozené buňky "nebezpečné" signály, které lákají imunitní buňky do místa útoku. Mezi tyto první respondenty patří amébám podobné makrofágy, které pohlcují škodlivé vetřelce, a neutrofily, které tyto nepřátele zachycují a zabíjejí. Po aktivaci tyto buňky produkují chemické látky zvané cytokiny, které v pozitivní zpětné vazbě zesilují zánět. Jak tento akutní zánět zuří, imunitní systém se učí zaměřovat se na nepřítele selektivněji.

Vědci dosud plně nerozumí tomu, jak tělo vypíná akutní zánět. Ale někdy - například když imunitní systém nedokáže plně zvládnout infekci – to neudělá. Pak se zánět může změnit z nezbytného na škodlivý.

Zdroj: Live Science, 'If you don't have inflammation, then you'll die': How scientists are reprogramming the body's natural superpower

Můj komentář:

Tentokrát budu stručný. Plně souzním s obsahem uvedeného článku. Něco z něho jsem už tušil. Především pokud se týká podpory imunitního systému, který je takovým „strážným andělem“ našeho těla.

14.12.2023, 09:09:04   Publikoval Luciferkomentářů: 2