Neviditelný čert

Myšlenka několika zároveň existujících vesmírů je populární především ve sci-fi. Odborníci z Griffith University v Brisbane ale upozorňují, že nemusí jít pouze o výplod fantazie. Věří totiž, že tyto světy fungují stejně jako kvantová mechanika, která je vědci všeobecně přijímána.

Lucifer

Pochopit kvantovou teorii není jednoduché. Předpokládá, že hmota existuje současně ve všech možných konfiguracích. Do té doby, než ji pozorovatel přinutí zůstat pouze v jednom stavu. Fyzik Howard Wiseman si se svým týmem z Centra kvantové dynamiky proto položil otázku, zda by se podobným způsobem nemohly chovat i paralelní vesmíry a pokud ano, jak by to asi vypadalo.

Rozhodl se rozpracovat teorii z roku 1957, jenž říká, že vesmír se do dalších kosmů rozvětvuje pokaždé, když je provedeno kvantové měření. V těchto světech pak probíhají všechny myslitelné scénáře, které se vzájemně neovlivňují. V jednom například můžete zakopnout a pokračovat v cestě dál. V jiném spadnete na zem. V dalším si zlomíte nohu nebo vás zachytí náhodný kolemjdoucí.

Wiseman však tvrdí, že paralelní vesmíry nejsou nezávislé. Naopak. Ty, které spolu sousedí, na sebe musí působit nějakou silou. A to nezůstane bez následků. „Proto jsme naši hypotézu pojmenovali jako teorii Mnoha navzájem se ovlivňujících světů,” říká Wiseman. Zároveň tvrdí, že tato interakce je zdrojem všech bizarních rysů kvantové mechaniky, které byly na naší planetě odhaleny experimentem.

Novou hypotézu prý mohou potvrdit výpočty nebo měření radiačního pozadí. To mohou zachytit kosmické sondy. Howard Wiseman zároveň tvrdí, že „schopnost předvídat kvantové jevy pomocí paralelních vesmírů by mohla být velmi užitečná. Konkrétně by se mohlo jednat o modelování molekulární dynamiky, což je důležité pro definování chemických reakcí a působení léků.”

Zdroj: Dotyk, Vědci zjistili, že existují paralelní světy, které mají průnik s naším. V budoucnu bychom je mohli využít

Můj komentář

Kvantová teorie (Standardní model) je bezpochyby momentálně nejlepší a nejefektivnější popis fyzikální reality. O tom se nedá pochybovat. Pochybovat se však dá o některých interpretacích tohoto modelu. Někdy ujíždějí až do ryze fantastických představ, které se skutečnou realitou nemusí nijak souviset.

Hned v prvním odstavci textu pod perexem, reprodukovaném z portálu Dotyk.cz, je řečeno, že „hmota existuje současně ve všech možných konfiguracích do té doby, než ji pozorovatel přinutí zůstat pouze v jednom stavu.“ Tahle interpretace mi připadá poněkud pofiderní.

Jaký pozorovatel. Tím mají někteří kvantoví fyzici na mysli člověka, který když se koukne tam či onam a objekt, na který padne jeho zrak, objekt se vymaní ze všech možných konfigurací a zakotví pouze v jednom stavu?

Nejprve je třeba říci, že to co pozorujeme na jistou vzdálenost, je pouze obrazem zakódovaným v elektromagnetickém záření, v našem případě ve viditelné části jeho spektra. Nijakým způsobem tím nemůžeme pozorovaný objekt ovlivnit.

Autoři této interpretace nejspíš (možná) mají na mysli, že daný objekt zkoumáme pomocí nějakého detektoru. Objekt je zasažen signálem z našeho detektoru a zpětný (odražený) signál nám přináší informaci o tom objektu.

Vtip je však v tom, že všechny částice ve vesmíru, stejně jako všechny objekty, spolu neustále interagují. Díky těmto interakcím se samozřejmě do té či oné míry mění jejich stav, což dokáže popsat Standardní kvantový model. A to tak, že neustále. Dvě základní fyzikální interakce – gravitační a elektromagnetická – vyplňují celý vesmír. Jak to vypadá v hypotetických vesmírech, netušíme.

Nabízí se otázka: Existuje nějaký okamžik, kdy si ta či ona částice odpočine od interakcí a zamíří do všech možných konfigurací? Mám o tom silné pochybnosti.

Tím nechci říct, že zavrhuji hypotézu „multiversa“. Představu, že náš vesmír, který měl podle stávající kosmologie vzniknout Velkým třeskem takříkajíc z ničeho, není jediný. Vesmírů podobných anebo zcela jiných může být v multiversu nespočítatelné množství. A mohou spolu navzájem interagovat, čili se ovlivňovat.

V tom mají fyzici jako Howard Wiseman zřejmě pravdu. Neříkal bych však tomu paralelní vesmíry. Tak jako nejsou paralelní metagalaxie, galaxie, hvězdy a ostatní objekty v našem vesmíru. Alespoň ne v tom smyslu, jak si to představuje Wiseman.

12.02.2024, 12:47:43   Publikoval Luciferkomentářů: 0