Hvězda smrti z filmu Hvězdné války je strašlivá zbraň, která zničila Alderaan, domovskou planetu princezny Leiy. Planeta explodovala a roztříštila se na tisíce kousků, které se rozptýlily po celé soustavě mateřské hvězdy.
Lucifer
V literatuře či ve filmech je možné všechno. Lze však něco takového skutečně vytvořit? Kupříkladu slavné světelné meče Luka Skywalkera a Dartha Vadera, ač jsou tvořeny světelnými paprsky, dokážou projít kalenou ocelí? Když se roku 1970 objevil film Hvězdné války, staly se světelné meče nejprodávanější hračkou. Je pozoruhodné, že zbraně patří mezi nejoblíbenější hračky. Mnoho kritiků však poukazovalo na skutečnost, že něco takového zkrátka nelze sestrojit. Za prvé, není možné zhmotnit světlo. Světlo vždy letí rychlostí světla, nelze ho zmrazit. Za druhé, světelné paprsky nekončí samy od sebe ve vzduchu jako světelné meče z Hvězdných válek, ale pokračují do nekonečna, pokud nejsou ukončeny něčím, co je dokáže dokonale pohltit. Něco podobného se však dá sestrojit generováním plazmového proudu. Příslušnému zařízení se obvykle říká plazmový hořák. Jedna z konfigurací je založena na stabilizovaném obloukovém výboji, který hoří v komoře mezi katodou a anodou s otvorem, ze kterého proudí ven z hořáku plazma. Teplota plazmového paprsku na výstupu z hořáku může dosáhnout dvaceti či třiceti tisíc stupňů a rychlost proudění až tisíce kilometrů za sekundu. Plazmové hořáky se používají k užitečným technologiím, kupříkladu k nanášení účinných ochranných vrstev nebo k řezání materiálu. U plazmových nožů dosahuje proudění nadzvukové rychlosti. K řezání lidí se to zatím nepoužívá a ani v hračkářství se takové zbraně nevyskytují. Dovedu si však představit, že až se to doví Darth Vader, vymění tu pitomou světelnou hračku za plazmový meč. A co hvězda smrti? Jednou z možností je vodíková puma. Skládá se z několika stupňů. Seřadíme-li tyto stupně správně, můžeme postavit jadernou pumu téměř libovolné síly. Prvním stupněm je obyčejná štěpná puma, která k uvolnění výtrysku rentgenových paprsků použije síly uranu 235, stejně jak tomu bylo v případě pumy v Hirošimě. Ve zlomku sekundy, dříve než výbuch atomové pumy všechno rozmetá, předběhne rozpínající se kulová plocha rentgenových paprsků samotný výbuch (šíří se totiž rychlostí světla) a je soustředěna na nádobu s deuteridem lithia, což je aktivní látka vodíkové pumy. Deuterid lithia se při dopadu rentgenových paprsků zahřeje na teplotu několika milionů stupňů, což vyvolá další výbuch, mnohem silnější než předchozí. Vlnu rentgenových paprsků pak lze soustředit na další dávku deuteridu lithia a vytvořit vodíkovou pumu nepředstavitelné síly. Největší vodíkovou pumou, která byla doposud postavena, byla dvoustupňová puma o síle 50 milionů tun TNT, odpálená v Sovětském svazu roku 1961. Teoreticky však mohla dosáhnout síly až 100 milionů tun TNT, neboli zhruba pěti tisícího násobku síly hirošimské pumy. Sežehnout celou planetu je ovšem zcela něco jiného. Hvězda smrti by musela vypustit do prostoru tisíce takových rentgenových laserů, a ty by pak musely vypálit všechny najednou. Pro velmi pokročilou civilizaci je tu i druhá možnost: vytvořit hvězdu smrti s použitím energie gama zdrojů. Taková hvězda smrti by vyzářila záblesk radiace srovnatelný jen s Velkým třeskem. Game zdroje jsou přirozenou součástí kosmického prostoru, lze si však představit, že pokročilá civilizace by uměla zužitkovat jejich obrovskou sílu. regulací rotace hvězdy okamžik před tím, než zkolabuje a vybuchne v supernovu, by bylo možno nasměrovat gama zářič jakýmkoli směrem v prostoru. Gama zdroje byly poprvé pozorovány v 70. letech 20. století, kdy americké vojsko vypustilo družici Vela, která měla pátrat po důkazech o nepovolených výbuších jaderných zbraní. Místo toho však Vela zaznamenala obrovské záblesky záření pocházející z kosmického prostoru. Ukázalo se, že pocházejí stejnoměrně ze všech směrů na obloze, což vlastně znamená, že přicházejí z míst vně naší galaxie. V takovém případě se však musí uvolňovat skutečně astronomické objemy energie, dostatečné k tomu, aby ozářily celý viditelný vesmír. Po rozpadu Sovětského svazu odtajnil Pentagon obrovské množství astronomických poznatků, které astronomy zcela zahltily. Náhle zjistili, že před nimi stojí nový, záhadný jev, který je přinutí přepsat učebnice. Jedna z teorií vzniku gama zářičů tvrdí, že se jedná o hypernovy obrovské síly, které za sebou zanechají masivní černou díru. Černé díry, které připomínají dětskou káču, však emitují dva proudy záření, jeden ze severního a druhý z jižního pólu. Záření zachycené ze vzdáleného gama zářiče je patrně jeden z těchto proudů, mířící přímo na Zemi. Kdyby paprsek z gama zářiče mířil přímo na Zemi a zářič sám se nacházel v našem galaktickém sousedství, postačila by jeho energie k tomu, aby zničila na naší planetě veškerý život. Nejdříve by rentgenový záblesk gama zářiče vytvořil elektromagnetický šok, který by na Zemi vyřadil z provozu veškerá elektronická zařízení. Intenzivní proud rentgenového a gama záření by postačil k takovému poškození atmosféry, že by došlo ke zničení ochranné ozonové vrstvy. Záření by dále rozpálilo povrch Země tak, že by celou planetu zahltily obrovské požáry. Asi by to nepřivedlo celou planetu k výbuchu jako ve filmu Hvězdné války, ale jistě by to zničilo veškerý život a zanechalo za sebou spálenou neobydlenou planetu.
12.01.2011, 23:14:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3