Vědci varují, že běžně užívané prášky proti bolestem, které je možno koupit volně v každé drogerii i supermarketu, např. ibuprofen, zvyšují dvojnásobně i trojnásobně riziko infarktu a mozkové mrtvice. Zuzana
Lidí, kteří berou prášky jen tu a tam, třeba při občasné bolesti hlavy či menstruačních bolestech, se toto pravděpodobně tolik netýká. Starší pacienti s artritis (zánětem kloubů) a srdečními problémy, kteří berou prášky pravidelně a ve větších dávkách, podstupují mnohem větší riziko. Výzkumníci ve Švýcarsku analyzovali 31 výsledků studií, které zahrnovaly 116 429 pacientů, aby odhadli kardiovaskulární riziko nesteroidálních, protizánětlivých léků ve srovnání s placebem. Předchozí výzkum naznačoval zvýšené riziko kardiovaskulárních problémů spojených s léky proti bolestem. Nyní vědci přišli na to, že ibuprofen zvyšuje riziko trojnásobně, zatímco léky jako diclofenac a etoricoxib zvyšují šanci na mozkovou mrtvici či infarkt čtyřikrát. Naproxen je údajně nejmíň škodlivý ze všech prášků proti bolestem, které byly analyzovány. Studii publikoval britský Medical Journal. Vedoucí studie profesor Peter Juni, hlava 'Institute of Social and Preventive Medicine' v Bernu ve Švýcarsku, řekl toto: "Berete-li prášky v akutní kondici, jako je třeba silná bolest hlavy, nemáte-li žádné srdeční problémy, máte-li normální cholesterol, nekouříte-li a není-li vám zároveň víc než 65 let, riskujete méně, než lidé se zmíněnými kondicemi. Riziko (i u podstatně mladších ročníků) je jednoznačně vyšší u lidí s chronickými bolestmi a srdečními problémy, neb ti už stejně mají větší riziko právě kvůli zmíněným kondicím a berou-li na to jmenované prášky, zvyšuje se jejich riziko dvakrát až třikrát. Nejbezpečnější je údajně naproxen, který ovšem dráždí žaludek a tudíž zas vyžaduje další prášky, které negativní účinky naproxenu maří (a ty mají zase jiné vedlejší účinky). Profesor Juni potvrdil, že výzkum osvětlil nedostatek bezpečnosti a efektivnosti běžných a často užívaných prášku proti bolestem. " Paracetamol není moc efektivní v eliminování muskuloskeletární bolesti a má vedlejší negativní účinky, protože poškozuje játra. Opiáty jako codeine jsou proti bolestem mnohem efektivnější, ale je tu zároveň mnohem větší riziko nepříznivých, protikladných efektů. Pak nezbývá než nefarmaceuticke řešení. Lidi by se měli držet v pohybu, aktivně cvičit a udržovat nízkou váhu." Autoři studie tvrdí, že riziko se vztahuje na všechny prášky proti bolestem, včetně těch, které nebyly analyzovány a že volná dostupnost léků jako ibuprofen nebo diclofenac by měla být silné zvažována. Kritici výsledků studie poukázali, že dózy ibuprofenu, které pacienti brali během studií, obsahovaly 2 400 mg za den, to jest dvakrát tolik, než je běžně předepisováno (tedy 200-400 mg třikrát za den na chronické bolesti). Profesor Peter Weissberg, zdravotní ředitel v British Heart Foundation, řekl závěrem: " Poslední výzkumy potvrzují to, co je známo už několik let: užívaní nesteroidálních, prozánětlivých prášků na denní bázi, (nebo příliš často) zvyšuje riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Nicméně pacienti s vysilujícími bolestmi budou asi zvažovat, zda riskovat, nebo zlepšit kvalitu života, jenž bývá jinak díky silným bolestem nesnesitelný." Jinými slovy, nic jiného než brát prášky jim v současné době nezbývá. A co aspirin? Aspirin, široce užívaný nesteroidální protizánětlivý lék, nebyl do švýcarské studie zahrnut, protože se nedělaly výzkumy v tak širokém měřítku. Dosavadní výzkumy ukázaly, že aspirin v malých dávkách chrání srdce. Nicméně vedoucí studie profesor Petr Juni z University of Bern se nechal slyšet, že braní velkých dávek, potřebných k utišení velkých bolestí, to jest víc než 1 gram za den, může zvýšit riziko srdeční či mozkové mrtvice stejně jako léky, zmíněné výš. Aspirin taky přináší riziko gastrointestinálního krvácení, což je nejčastější důvod, proč léčení aspirinem v případě chronických bolestí bývá lékaři zastaveno.
13.01.2011, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 8