Gravitační díra v Indickém oceánu: Prohlubeň v gravitačním poli Země, která se vytvořila v důsledku zániku dávného oceánu

rubrika: Populárně naučný koutek


Psal se rok 1948, kdy geofyzik Felix Meinesz objevil u nejjižnějšího cípu pevninské Indie podivnou anomálii. V oblasti velké asi 3 miliony kilometrů čtverečních byla zemská gravitace nižší než průměrná. Jak je to možné? To vědci netušili až do roku 2023, kdy záhadu vyřešil superpočítač.

 

Lucifer


Tzv. geoidální sníženina Indického oceánu tvoří prohlubeň v mořské hladině. Je o 106 metrů níže než celosvětový průměr. Rozkládá se na 3 milionech kilometrů čtverečních a nachází se asi 1 200 kilometrů jihozápadně od Indie. Geofyzici postupně došli k závěru, že tato anomálie je důsledkem lokálního oslabení zemské gravitace, což vede ke změně distribuce vody v této oblasti. Dlouho se však nevědělo, jak k tomu došlo.

 

„Byly předloženy různé teorie,” píší experti z Indického vědeckého institutu v Bengalúru. „Nedokázali jsme ale zjistit, jaká odpovídá realitě.” Odpověď přinesla až studie publikovaná v roce 2023 v časopise Geophysical Research Letters. Vědci použili 19 počítačových modelů k simulaci pohybu zemského pláště a tektonických desek za posledních 140 milionů let a poté vybrali scénáře, které vedly ke vzniku geoidální sníženiny podobné té skutečné.

 

Studie ukázala, že gravitační díra v Indickém oceánu vznikla po zániku dávného oceánu zvaného Tethys, který existoval mezi superkontinenty Laurasie a Gondwana. Tento prehistorický oceán po sobě zanechal „tethyanské desky“ – pozůstatky svého mořského dna. Když se indická deska posunula a srazila s euroasijskou, narazila na tyto desky a zatlačila je hluboko do zemského pláště, a tím vytlačila magma o nízké hustotě. Magma se zásadně podílelo na vzniku gravitační anomálie.

 

Vědci musí tyto modelové předpovědi ještě potvrdit pomocí údajů o zemětřeseních, které by mohly pomoci ověřit existenci ložisek s nízkou hustotou pod dírou. Mezitím si vědci stále více uvědomují, že zemské magma je plné podivných kapek, včetně těch, které byly považovány za nezvěstné a objevily se na nečekaných místech.

 

Profesor geologie na Floridské univerzitě v Gainesville Dr. Alessandro Forte však se závěry svých kolegů nesouhlasí. „Nejvýraznějším problémem počítačového modelování je fakt, že autoři studie nevzali v potaz výbuchy lávových proudů, které v té době pokrývaly polovinu indického subkontinentu, díky nimž vznikl jeden z největších sopečných útvarů na Zemi Deccan Traps,” argumentuje.

 

Dalším problémem je, že mezi modely a skutečným geoidetem je jen 80% podobnost. „Je to proto, že přesně netušíme, jak naše planeta vypadala v minulosti. Počítáme tudíž i s určitými nesrovnalostmi,” brání se geofyzička a docentka z Centra pro vědy o Zemi Indického vědeckého institutu Attreyee Ghosh. „Věříme, že původ tohoto minima jsme objasnili,” uzavírá.

 

Zdroje:


komentářů: 2         



Komentáře (2)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
2
Lucifer * 03.12.2024, 07:44:05
Není to naopak, jak je v článku vysvětleno, a v podstatě to píšete i vy. Faktem je, že jsem o tom musel přemýšlet. V odkazu na Live Science je obrázek počítačové simulace.

1 to snad je naopak, ne?
Pavel Nedbal (neregistrovaný) * 02.12.2024, 22:21:05
Jestli je někde prohoubenina, pak tam právě musí být gravitační pole zesíleno nějakou těžší hmotou, než je mimo tuto oblast. Tomu bych se nedivil.

«     1     »