Neviditelný čert

Navazuji na předchozí Gravitační paměť v podobě dvou výňatků ze sumarizačního článku na Live Science. K jakési rekapitulaci gravitační paměti či obecné teorii relativity přidáván přidávám huňaté (vlnité) myši. V odkazu dole najdete další témata. Svůj dodatek přidávat nebudu, abych se nezacyklil. Mohu však s předstihem říci, že představa myši v podobě mini ovce mě zaujala.

Lucifer

Einsteinovy rovnice bude možná třeba přepsat - tedy pokud chceme vysvětlit, jak fungují vnitřnosti černých děr. Einsteinova obecná teorie relativity popisuje vztah mezi časoprostorem a hmotou. Úspěšně vysvětluje strukturu neutronových hvězd, vznik černých děr a vývoj našeho vesmíru.

Je tu však jeden problém – obecná teorie relativity předpovídá singularitu neboli bod nekonečné hustoty v srdci černé díry, kde jsou časoprostor a hmota rozdrceny a roztaženy do neexistence. Prostor, kde nic neexistuje, ale kam všechno padá: paradox.

Fyzikové však možná přišli na řešení tohoto paradoxu a zároveň nabídli nové poznatky o tom, co se děje uvnitř černých děr, a to díky několika úpravám Einsteinových slavných rovnic. Další předpovědí obecné teorie relativity je, že „paměť“ dávných kosmologických událostí, jako je splynutí dvou černých děr, by mohla být vyryta do struktury časoprostoru gravitačními vlnami.

Tato předpověď gravitační paměti zajímá fyziky již desítky let, ale najít její důkaz se dosud nedařilo. Nyní vědci navrhli, že záření kosmického pozadí – neboli mikrovlnné záření, které zůstalo po velkém třesku – by mohlo nést stopy těchto historických událostí a odhalit nové poznatky o těchto gravitačních otiscích.

Tento týden biotechnologická společnost Colossal Biosciences odhalila nejnovější milník ve své misi „vyhubit“ mamuty – geneticky upravené „vlnité myši“. Společnost doufá, že se jí podaří „vzkřísit“ tyto starobylé šelmy genetickým inženýrstvím nejbližších žijících příbuzných mamutů - asijských slonů – tak, aby se u nich vyvinula huňatá srst a další rysy vlnitých mamutů, které jim pomohou přežít v extrémně chladném prostředí. Sloni však rostou velmi dlouho. Společnost Colossal proto otestovala své nástroje na zvířeti, které se množí mnohem rychleji a jehož chov je mnohem snazší: na myších.

K vytvoření huňatých hlodavců tým použil technologii editace genů CRISPR k úpravě šesti myších genů, které se podílejí na struktuře, délce a barvě srsti, a jednoho genu, který se podílí na metabolismu a vstřebávání tuků, což je důležité pro udržení tepla v mrazivém počasí.

Zdroj: Live Science, Gravitational memory and woolly mice

11.03.2025, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0