Deprivanti

rubrika: Populárně naučný koutek


Deprivanti jsou lidé bez citu a svědomí. Mají společné vlastnosti. Například podvádějí a lžou. Druhé lidi zneužívají. A když někomu ublíží, výčitky svědomí ani pocit viny nemají. Skvěle manipulují emocemi druhých lidí ve jménu nějakého druhu vlastního zisku - hmotného, mocenského nebo sexuálního. Jsou nezodpovědní a nespolehliví, nedrží dané slovo. Zákony jsou jim lhostejné, takže se často chovají kriminálně. Nedokáží se vcítit do druhého člověka tak, aby odpověděli na jeho potřeby a pocity, pokud nejsou stejné jako jejich vlastní. Rádi vstupují do bojů o moc. Víte-li o někom, kdo je nositelem alespoň tří těchto vlastností, pak jste se setkali s nositelem antisociální poruchy osobnosti neboli siciopatem.

Lucifer


pathological-political-psychopath.jpgProč jsou takoví?

Někdy jsou v pozadí geny, ale neví se které. Jindy se na tom samo o sobě nebo společně s geny podílí selhávající rodičovství včetně zneužívání, tlak chudoby a bídy, porodní poškození mozku, porucha chování i porucha pozornosti s hyperaktivitou v dětském věku, parta vrstevníků, mediální násilí. O jedinou příčinu jde jen vzácně. Děti s poruchou chování a pozdější sociopaté se vyskytují ve všech sociálních vrstvách i v rodinách, kde rodičovství neselhává, dědičná zátěž neexistuje, těhotenství, porod a porodní období proběhly bez komplikací, o bídě mluvit nelze, spíš o přepychu. Je možné, že u těchto lidí jde o jemnou poruchu vývoje těch oblastí mozku, které zpracovávají emoční a sociální informace. Vzniknout může v průběhu těhotenství nebo brzo po porodu. Vážné je, že citový chlad a otrlost těchto lidí jsou zřejmě podmíněny geneticky a dají se určit u dětí ve věku kolem sedmi let.

Antisociální porucha osobnosti postihuje ve Spojených státech tři až čtyři procenta dospělé mužské populace a necelé jedno procento dospělé ženské populace, ale mezi lidmi, kteří se dostali do vězení pro násilnou trestnou činnost, tvoří lidé s touto poruchou osobnosti dvaceti- až padesátiprocentní podíl. Kanadský profesor psychologie Robert Hare na základě celoživotního výzkumu převážně mužů uvězněných pro násilnou trestnou činnost vytvořil test, jehož skóre definuje krajní křídlo lidí s antisociální poruchou osobnosti, ony ledové, všeho schopné predátory, například sériové vrahy. Stavba a funkce některých oblastí jejich mozků je odchylná. Příslušníky tohoto "krajního křídla" nazval Hare psychopaty. Hare odhaduje, že v běžné, nevězeňské populaci Spojených států a Kanady je jedno procento psychopatů, přičemž na tři až čtyři muže připadá jedna žena.

Násilně se chovající psychopati jsou jen nepatrným zlomkem celkového počtu psychopatů ve společnosti. Tím se dostáváme ke druhému typu psychopatů. Hare si je stejně jako mnozí další odborníci vědom, že zdaleka ne všichni dravčí psychopati tak, jak je vymezuje jeho skóre, se dopouštějí násilné trestné činnosti.. Má na mysli "kriminalitu bílých límečků", která je právě tím méně postižitelnější, čím je její rozsah větší. Hare poznamenal: "Kdybych nestudoval vězeňskou populaci, studoval bych lidi na burze."

Tyhle psychopaty (v Čechách jsme je nazvali deprivanty) potkáte v politice, na vysokých školách, v církvích, armádě, policii, soudnictví, mezi mediálními magnáty, kdekoli. Do vězení se dostanou jen vzácně. Inteligenční kvocient mohou mít vysoce nadprůměrný. Jednají oslnivě a s půvabem. Mohou být široce a hluboce vzdělaní. Ve jménu moci a majetku lžou, jako když dýchají. Charakteristická je jejich egocentricita, herecké nadání, skvělá rétorika, tvorba mocenských klanů, touha po životě nebo život ve společenské a mocenské špičce. Okázalí jsou jen někdy. Z fondů a bank vyloupí svěřené peníze v miliardových objemech a pak sugestivně sdělují, že se ničeho nedopustili a mají svědomí čisté. Dokáží oklamat většinu lidí, na které mají vliv, byť by to bylo prostřednictvím sdělovacích prostředků, o jejichž kontrolu tolik stojí. Často říkají, jak milují lidstvo, zejména děti, případně život obecně, obvykle v nějakém jménu. Snad nejnebezpečnější jsou tehdy, opírají-li se o vyšší síly jakéhokoli druhu a další průkazné teorie.

Základními znaky všech podob deprivantství bývá ničivost vůči všemu citově a hodnotově diferencovanějšímu a parazitismus. Deprivanti zničí dítě, jinou lidskou bytost, katedrálu stejně jako vědeckou knihovnu, obraz, sochu, část parku, náhrobky na hřbitově pod jakoukoli záminkou. Jako jediný smysl bytí ofenzivní deprivanti prožívají a uznávají samoúčelnou moc. Jediné, čemu tito deprivanti ve svých krajních podobách věří, bývá nediferencovaný růst čehokoli, co jim moc dává nebo posiluje. Ti nejofenzivnější z nich bývají v tomto ohledu zcela nenasytitelní. Jejich chování - bývají tvůrci i součásti organizací - připomíná chování zhoubného nádoru včetně důsledku pro skupinu, na kterou mají vliv nebo kterou kontroluji. Nemohou jinak - moc je pro ofenzivní deprivanty prostředkem kontroly nad lidmi a světem. Dalším základním znakem ofenzivního deprivantství je soustavné netvořivé prolamování kulturních zábran spjaté s vypínáním ochranných mechanismů společnosti proti násilí, primitivitě, barbarství, surovosti, krutosti, hlouposti a ohlupování, pokrytectví a svatouškovství.

Psychopati v úzkém slova smyslu jsou nejnebezpečnější bytosti na zemi. Základní potřebou psychopatů a jejich neúplné podoby, které říkáme deprivanti, je moc. Pro některé z nich se potřeba moci podobá závislosti na drogách. Pro moc jsou podobně jako chemicky zcela závislí lidé ochotni a schopni obětovat všechno. Někteří z nich žijí osobně doslova asketicky - jen mají-li moc. Matou tím okolí ještě po staletích. Existují osobnosti charakterizované krajní touhou po moci. Lze je považovat za krajní, sociálně nejnebezpečnější podobu deprivantů.

Jaké jsou jejich vlastnosti?

1. Lhostejnost k utrpení druhých lidí a nedostatek empatie neboli schopnosti vcítění do prožívání druhého člověka,
2. vychytralost věnovaná uchopení a rozšiřování vlastní moci,
3. bezohlednost při jejím výkonu,
4. vyhledávání obětních beránků, přenášení viny a odpovědnosti za těžkosti na lidi a jejich skupiny, kteří jsou vybíráni k tomuto účelu jako cíl, nutkavá potřeba určovat některé lidi jako nízké a bezcenné, jako předměty budoucí likvidace,
5. závislost na moci jako na droze, korupce mocí,
6. vyžadování na druhých lidech naprosté závislosti na vlastní mocné osobnosti, druzí lidé se musí stát nohsledy,
7. důraz na symboliku čistoty vůči nečistotě, svatosti vůči nevíře, vyvolenosti vůči zatracení,
8. naprosté pohrdání životy druhých lidí dokládané tím, že je lidé toužící po krajní moci vystavují nepřiměřenému nebezpečí,
9. absence svědomí, jakmile jde o osobní zájem nebo nějakou příležitost,
10. vražedná a sebevražedná orientace

Jaká jsou pravidla obrany?

První pravidlo: Je nutné vědět, že přibližně jeden člověk ze sta nemá srdce ani svědomí. Není to na něm na první pohled vidět. Naopak, bývá velmi přitažlivý. Plně platí: podle skutků jejich poznáte je. Bohužel bývá často pozdě a ztráty jsou vysoké nebo katatastrofální. Setkáváme se s mnoha deprivanty, někteří z nich zastávají společensky významné a vlivné role. Jsou mezi nimi lékaři, právníci, učitelé, kněží všech náboženství ve všech stupních hierarchie, milovníci zvířat, šéfové nejrůznějších nadací a fondů, lidé, kteří vám doporučují, jak máte investovat. U politiků jde dost často o stav, který je k politické kariéře předurčuje. sám o sobě - vždyť jádrem politiky je dobývání, udržování a rozšiřování moci.

Druhé pravidlo obrany říká: Aniž si to uvědomujeme, jsem dobří pozorovatelé. Jakmile se ve vás ozve pocit "tady není něco v pořádku", byť by z druhé strany byly ty nejlepší, nejlákavější, nejvýhodnější a nejsvůdnější argumenty, dejte na vlastní pocit a přerušte kontakt. Jednou z nejčastějších návnad je příslib vysokého zisku za "malý" vklad. Past, ve které budete, se zavře dlouho předtím, než si to uvědomíte. Nenechte se ovlivnit nátlakem na své svědomí, cit, lásku, morálku - to bývají ty nejúčinnější prostředky manipulace a vydírání. Jakkoli velkolepá, oslňující morální prohlášení neznamenají, že ten, kdo to prohlašuje, má špetku svědomí.

Třetí pravidlo zní: Přerušte kontakt. Před více než čtyřiceti lety zkušený psychiatr profesor Voráček říkal: "Proti psychopatovi existuje jediná obrana: utečte!"

Nejzákladnějším prostředkem jsou kritické myšlení a odvaha.

Zdroj: František Koukolík, Jak si lidé hrají?


komentářů: 10         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

10
Zuzana (neregistrovaný) 16.06.2011, 12:50:25
Dodatek p. Kopeckemu (Anne):

Vase poznamka na blogu, kam neprispivam, me nuti dodat nasledujici: ponevadz me nepravdive davate do souvislosti s vymenou, ktera se na nahradnim psu, (kam neprispivam), v posledni dobe odehrala, jsem nucena zduraznit, ze nemam nic spolecneho ani s komentari na nahradnim psu, ani s Milosovym uvodnikem na nahr. psu - to zduraznuji.

Ale musela bych cist hodne nepozorne, abych si nevsimla priciny, ktera cely konflikt vyvolala (satira uz byla skutecne pouhy nasledek one priciny). Kdyz si toho vsimne obcasny ctenar, je vylouceno, aby si priciny uz davno nevsiml pravidelny prispevatel vaseho blogu.

Ja osobne jsem byla nucena branit se i ZDE na NC proti vypadum, ktere vuci me tentyz clovek podnikal na vasem blogu (tedy na miste kde se nemohu branit) uz nekolikrat.
Milosuv postoj tedy chapu a samozrejme chapu i ty skutecne odvazne lidi, ( nikoliv 'odvazne' jen naoko), kteri se postavili na jeho stranu.
Hezky den preji.

9
Zuzana (neregistrovaný) 16.06.2011, 01:01:40
http://www.np-diskuze.cz/?p=19235&cpage=4#comments
pripojuji, ze moje posledni reakce zde je k prispevku pod nickem Anna na nahradni psi debate.

8 Anna Kopecky
Zuzana (neregistrovaný) 16.06.2011, 00:18:11
V hodne pracovni atmosfere jenom to, co se tyka poslecnich poznamek na vasem oblibenem blogu, nahledla jsem tam prave ted a reaguji:

Mila pani Kopecky:
Nejsem Milosova kamaradka, znam ho z par internetovych vymen, pusobi na me jako slusny clovek a docela chapu jeho posledni zkusenosti. A rada ho podporim v kauze, ktera za podporu stoji..
Pokud ctu jiny blog nez nez NC, napisu otevrene, ze ho ctu, nikdo me nemusi fizlovat. Internetove stranky jsou k tomu, aby se cetly. Nechapu, co je zvlastniho na pozornem cteni jakehokoliv textu, presto vsak v nesouladu s vasim presvedcenim nahradniho psa pravidelne nectu, sem tam ale velmi rada. K tomu, ze si napriklad vy pravidelne protirecite neni nutno text pozorne cist - i kdyz pozorne cteni doporucuji, je to uzitecne. A zejmena pozorne jsem si precetla posledni vymenu.
Prohlasujete, ze nectete NC, nahle jste ho ted cetla, dekujeme za navstevnost. I kdyz zde o vas nebylo ani slovo a v mych textech se neobjevil ani stin jakehokoliv antagonismu.

7
Miloš (neregistrovaný) 14.06.2011, 19:11:19
Zuzano, díky za komentáře [3] a [4]. Napsala jste to výstižně. Nejvíce mě naštvaly komentáře westíka v kompostu. Jen moje vrozená slušnost a ohledy k ženě mně zabránily vyjádřit se otevřeněji.
Soudruh pako předpokládám bude dělat nějakou dobu hodného, všechno bude chválit, sem tam se za něco omluví ... to vše do doby, než si vyhlédne někoho dalšího.

6 Jojo:
Zuzana (neregistrovaný) 14.06.2011, 15:20:50
Cislo 2 je muj, diky za link. V dolnim dnesnim elaboratu jsou chybky - kuprikladu me misto mne a mne misto me ( v druhem pripade se to da deprivantsky vymluvit na to, ze tam jsou mozne obe verze).


4 Satira:
Zuzana (neregistrovaný) 14.06.2011, 14:53:13
A polopaticky dodavam, ze muj dolni elaborat inspirovala cetba na ratafakovi (nahradnim) a povedena satira, s niz se jiste tam zmineny bojovik, na nehoz byla usita, hrave vyporada. Povedlo se, Milosi, nic nedejte na ty, kteri by se prece 'do takoveho humusu' ani za nic nenamocili. ;)

3
Zuzana (neregistrovaný) 14.06.2011, 14:33:49
Nevim, jak by zdatny psycholog jako je Koukolik (na 'koukoli' tema v mam taky jeden uvodnik starsiho data) oznacil zaslouzile hrdiny vsedniho dne, kteri pravidelne oznamuji na webovych debatach, ze oni sami zadne zastani nepotrebuji. Jsem presvedcena, (mozna mylne), ze kazdy clovek v jistych situacich potrebuje podporu. A tak je podeziram (mozna mylne) ze lzou ostatnim a nekdy i sobe do kapsy. Vsimla jsem si, ze ve vetsine jedna o lidi,kteri se stretum s pronasledovatelem vyhnou, protoze pronaledovateli bud nestoji za utok, nebo si to prave s nimi pronasledovatel nechce ze zistnych duvodu rozhazet, ci maji hrdinove za sebou loajalni klaku zastancu tak jako tak a muzou si tudiz takovy radobyhrdinsky postoj dovolit. Kdykoliv vsak vznikne v debatni atmosfere dusno, tihle hrdinove jsou prvni, kteri ohlasuji svuj chrabry postoj a la "ja zastani nepotrebuji", aby se jaksi distancovali ci 'odpichli' od 'slabocha' jenz si na rozdil od nich samotnych nedokaze s pronasledovatelem poradit sam. Podle meho skromneho nazoru by 'statecni' meli v takove situaci prinejmensim drzet usta, kdyz uz nepomuzou a nikoliv vyuzivat okamziku nejvetsi ctenosti (spousta senzacechtivych se sebehne rychle tam, kde se lidi hadaji) a oportunisticky se vyhlasovat za hrdiny.
Ale treba se mylim a jsem sama slaboch, vdecny za to, kdyz ho pratele (semo tamo) podpori.

Koukolik je velice dobry, ale nektere jeho kategorie me pripadaji trochu zjednodusene, nemluve o tom, ze se daji zneuzit - a to dokonce prave tzv. deprivanty (=jednoznacnymi oportunisty). Vcera jsme se tom bavili s kamaradem - davala jsem nekolik prikladu, kdy se dva nazorove a charakterove rozdilni sokove na webu vzajemne oznacovali za deprivanty a kazdy z nich byl pevne presvedcen, ze deprivant je rozhodne ten druhy a on naopak je ten spravedlivy, ktery Koukolikovy kategorie pochopil spravne.
Ale nejsem psycholog, je to jen laicky 'postreh', nekamenujte mne, pac nejsem nejen psycholog, ale ani dost velka hrdinka a sama se neubranim. ;)

2
Marie (neregistrovaný) 13.06.2011, 14:22:02
Jojo, Miloš dí pravdu. Největší deprivant, kterého jsem na netu poznala, byl idol.Už bych fakt nikdy podobnou zkušenost prodělat nechtěla.

1
Miloš (neregistrovaný) 13.06.2011, 13:53:11
Zajímavé téma, myslím, že lidé s některými zmiňovanými rysy se vyskytují i v diskusích. Jen jejich působení ("vyhledávání obětních beránků" a "nutkavá potřeba určovat některé lidi jako nízké a bezcenné, jako předměty budoucí likvidace" z bodu 4) naštěstí nelze dotáhnout do konce.

«     1     »