Neviditelný čert

Je všeobecně známo, že místo Sahary se kdysi rozprostíralo moře a na jižním pólu nebyl led. Rozhodující klimatické změny se odehrály na celém světě. Oproti dosavadnímu vědeckému názoru však neprobíhaly pozvolna, v dlouhých časových úsecích, nýbrž v poměrně krátké době jako následek impaktu a potopy.

Lucifer

Zásadní změny v dějinách Země dokládají např. fosilní zbytky palem nalezené v Kanadě, stromy s ještě zachovalými plody, celé lesy zamrzlé pod masivním ledovým příkrovem na jižním pólu. Radikální zvrat klimatických poměrů musel každopádně proběhnout velmi rychle, jinak by se nebyly mohly zachovat snadno hnijící listy a plody. V ledu umrzla nebo zkameněla také spousta zvířat. Při krmení, uprostřed přirozeného pohybu nebo docela prostě ve spánku. Často se zachovala kompletně celá, i s kůží, masem a tělesnými orgány, což svědčí o tom, že musela zemřít a v téže vteřině byla zakonzervována. Nejdůležitější je, že vše se muselo stát velmi rychle, ne podle našich běžných představ.

Antarktida je zakreslena bez ledu již na některých starých mapách z počátku šestnáctého století. Jižní pól byl však oficiálně objeven až v roce 1818. Jak je možné, že se Antarktida objevuje už na mapách o tři sta let starších? Na běžných mapách byl do okamžiku oficiálního objevení jižního pólu zakreslován místo Antarktidy pouze oceán, nenajdeme na nich tedy žádné ledové plochy a už vůbec ne pevninu! Topografii tohoto kontinentu s horami, řekami a pobřežím skrytým pod ledem známe až od roku 1957. Jak tedy mohl být do starých map poměrně kvalitně zanesen jižní pól, a ještě k tomu bez ledu? Standardní dílo Charlese Hapgooda z roku 1966 Maps of the Ancient Sea Kings přináší přímo ohromující výsledky studia starých zeměpisných map. Mapa světa Orantea Finaea z roku 1531 je sestavena z ještě starších map s různými projekcemi. Jsou na ní zakresleny bez ledu skutečné pobřežní oblasti Antarktidy, Rossovo moře a další podrobnosti.

Nejznámějšími starými mapami jsou mapy světa tureckého generála a kartografa Piriho Re’ise z roku 1513, jež byly objeveny až v roce 1929 v istanbulském Topkapi Sarayi Muzesi, kde byly uloženy v podobě dvou fragmentů. V době, kdy byly nalezeny, byly podrobnosti na nich zakreslené zcela určitě označovány za výplod bezuzdné fantazie, neboť tehdejší lidé neměli přirozeně tolik znalostí jako dnes my. Protože mapa dokládá stav vědění, kterého tehdy nebylo možné dosáhnout, je přirozené, že musí být pravá – nebo že by na ní pracovali jasnovidci? Pravost těchto dokumentů je nesporná a nikdo ji nezpochybňuje. Na těchto mapách jsou kromě pobřežních linií Jižní a Severní Ameriky zaznamenány také podrobnosti obou těchto kontinentů, jako třeba poloha And s pramenem Amazonky.

Falklandské ostrovy byly oficiálně objeveny v roce 1592, jsou ale zakresleny na správném stupni šířky již na mapách z roku 1513. Zajímavé však je, že na mapách Piriho Re’ise byly vyznačeny s neuvěřitelnou přesností hory, zálivy, ostrovy a pobřežní linie Antarktidy, jež se v současné době nacházejí pod ledem! Nám se je podařilo objevit až v roce 1957 pomocí speciálních snímků pořízených ze satelitních družic! Odkud lidé téměř před pěti sty lety věděli, že na jižním pólu je kontinent, a jak navíc poznali pobřežní linie skryté pod ledem? Pocházejí příslušné mapy od mimozemšťanů, nebo měli tehdejší lidé k dispozici nám neznámou vysoce vyspělou techniku, a možná i letadla? Vždyť podle našeho vědeckého světového názoru žili na Zemi před několika tisíci lety pouze lidé doby kamenné.

Tam, kde se dnes jižně od Ohňové země rozkládá moře, je na mapě spojena s Antarktidou pásem pevniny. Pomocí echolotových měření bylo zjištěno, že ještě před jedenácti tisíci lety byla Jižní Amerika spojena pevninou s Antarktidou. Tento pruh země nyní leží pod vodou. Jestliže předpokládáme, že hladina moře byla v předledové/předpotopní době nižší, musíme si položit následující otázky:

• Kdy byly tyto mapy skutečně zhotoveny, jestliže ty, které známe, jsou pouze kopiemi ještě starších map?
• Byl před potopou vůbec na jižním a případně také na severním pólu led, nebo byla Antarktida holá?
• Zalednila se Země nebo alespoň její rozsáhlé oblasti náhle, šlo o průvodní jev potopy?
• Byly tyto staré mapy zhotoveny na základě pozorování ze vzduchu, nebo existovaly jiné přesné měřicí metody?
• Existovaly během údajné doby kamenné nebo před ní vysoce vyspělé kultury, a pokud ano, jakými technickými pomůckami disponovaly?

Stanovit zeměpisné šířky lze snadno pomocí primitivních nástrojů měřením úhlů postavení Slunce a hvězd. Určení stupně zeměpisné délky je mnohem složitější a první přibližná měření byla provedena teprve počátkem osmnáctého století. Zpřesňována byla až od roku 1761. Komplikace působí elipsoidní tvar Země. Když chceme správné polohy přenést na dvojrozměrnou mapu, musíme vzít v úvahu zakřivení Země a při větších vzdálenostech jsou potřebné znalosti alespoň sférické trigonometrie nebo jiných projekčních metod. Přesnou mapu nelze v žádném případě zhotovit bez znalosti vyšší matematiky a dalších technických oborů a bez potřebných přístrojů.

Zdroj: Hans-Joachim Zillmer, Darwinův omyl

14.06.2011, 00:27:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0