.:: Neviditelný čert ::.

Nikotin: jed, nebo lék?

rubrika: Populárně naučný koutek

Nikotin je pouze jednou z mnoha chemických sloučenin obsažených v tabáku i v cigaretovém kouři, avšak zcela prokazatelně je hlavní farmakologicky aktivní látkou. Kouření tabáku je všeobecně spojováno s onemocněním plic, kardiovaskulárního systému, nádorovým bujením a mnoha dalšími nemocemi včetně chřipky. Je považováno za jednu z hlavních příčin toho, proč lidé umírají.

Lucifer

Nelze pochybovat o tom, že kouření je škodlivé a zdravotnická osvěta na celém světě organizuje akce a kampaně za jeho omezení. Naproti tomu početné studie publikované ve vědeckých časopisech negativní korelaci mezi kouřením tabáku a Alzheimerovou nemocí, Parkinsonovou nemocí a ulcerózní kolitidou. To znamená, že kuřáci těmito nemocemi onemocní méně často než nekuřáci. Tato zjištění vyvolala rozporuplné názory na nikotin.

Čistý nikotin nemá žádné známé kancerogenní vlastnosti. Za kancerogenezi může hlavně dehet v cigaretách. Vědecký výzkum odhaluje dvě tváře nikotinu: Ačkoliv může způsobit vážné poškození zdraví, může být zároveň užitečný v prevenci demence a zlepšit kvalitu života seniorů.

Nikotin zlepšuje pozornost a učení

Nikdo zatím neumí odpovědět na otázku, proč mají lidé i zvířata v mozku receptory na nikotin. Laboratorní pokusy prokázaly, že na nikotin odpovídají zejména ty oblasti mozku, jejichž funkce je spojována s učením a pamětí. Nikotin zlepšoval pozornost a pracovní paměť laboratorních potkanů. Potkani vykazovali po podání nikotinu lepší výsledky ve vodním bludišti než zvířata bez nikotinu.

Také v lidském mozku byl nalezen vyšší počet vazebných míst pro nikotin v hipokampu - struktuře důležité pro paměť a učení. Psychické testy prokázaly, že nikotin může zvýšit pozornost a zlepšit proces ukládání informací u lidí. Testy byly prováděny u skupin kuřáků a nekuřáků, kterým byl nikotin aplikován ve formě náplastí nebo podkožních injekcí. Nikotin prokazatelně zvyšoval pracovní paměť a pozornost, snižoval počet omylů, zkracoval reakční dobu, zvyšoval vizuální pozornost a dlouhodobé vizuální vnímání.

Poznatky z výzkumu Alzheimerovy nemoci (AN)

Pacienti postižení AN trpí poruchami paměti a orientace, ztrátou schopnosti rozpoznávání blízkých lidí i známých míst a neschopností přijímat nové informace a provádět běžné samoobslužné úkony. Tyto poruchy jsou spojovány s nedostatkem mozkového acetylcholinu v důsledku degenerace a narušení funkce nikotinových acetylcholinových receptorů (nAChR). Tato hypotéza je také základem pro současné léčení AN. To spočívá v aplikaci látek, které zabrání v odbourávání acetylcholinu a tím prodlouží aktivaci uvedených nikotinových receptorů. Tímto přístupem se však nedá AN vyléčit. Terapeutický přístup, který by vedl ke stimulaci nebo dokonce k regeneraci funkce cholinergních neuronů a zmírnil tak hrozbu nové civilizační epidemie, je proto s nadějí očekáván miliony nemocných i kliniků. Vyšetření mozků pacientů s AN totiž ukázalo na snížení vazebných míst pro nikotin až o 70 % v porovnání s mozky stejně starých zdravých osob. Právě podávání nikotinu či jiných specifických agonistů nAChR je jednou z nadějných možností.

Zajímavé zjištění přinesla série asi dvaceti epidemiologických studií, které sledovaly vztah kouření k výskytu AN. V šestnácti z těchto studí byla nalezena nižší četnost výskytu AN u kuřáků než u nekuřáků. Pouze u čtyř se neukázaly významné rozdíly ve výskytu AN mezi kuřáky a nekuřáky. Toto zjištění navozovalo představu, že nikotin funguje jako látka s výrazně neuroprotektivním účinkem - brání degeneraci a odumírání neuronů a snižuje tvorbu neurotického ß-amyloidu. Podání nikotinu zlepšilo kognitivní schopnosti u pacientů s AN, avšak neovlivnilo jejich dlouhodobou paměť.

Co nás stojí kouření?

Není těžké spočítat, že každodenní kouření je spojeno se značnými výdaji. Při kouření 20 cigaret za den a při ceně 70-90 Kč za krabičku vydá kuřák za jeden rok 24 200-32 400 Kč, za třicet let života je to již 726 000 až milion korun.

Dlouhodobé kouření zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu u žen, riziko vzniku plicních onemocnění, včetně rakoviny plic i jiných zhoubných nádorů, kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktů a předčasná úmrtí mladých mužů a žen.

Závěr

Zkušeného farmakologa zřejmě nepřekvapí zjištění, že jedna látka může být zároveň lékem i jedem. Biologie posledních třiceti let přinesla překvapivé doklady o tom, že některé silně toxické látky, jako například oxid uhelnatý nebo oxid dusnatý, mají v nízkých dávkách veliký význam pro regulací funkcí a udržení zdraví celého lidského organismu. Nikdo si zatím nepoložil otázku, proč má mozek připravené receptory právě pro nikotin. Studie vývoje mozku překvapivě ukazují, že subjednotky na nAChR se u kuřat objevují v nervových buňkách již v 11. dni embryonálního vývoje. Pod dojmem těchto zjištění nás jistě napadne možnost aplikace nikotinových náplastí těhotným ženám nebo přidávání nikotinu do kojenecké výživy. Injekce malých dávek nikotinu do slepičích vajec způsobily zpomalení vývoje kuřecích zárodků a zvýšené riziko různých deformací. Kouření těhotných a kojících matek je tak považováno za ohrožující zdravý vývoj dětí.

Pozorování a zkušenost z každodenního života nám říká, že konečný efekt nikotinu z tabáku je u jednotlivců ovlivněn mnoha faktory. I když na jedné straně statistiky ukazují, že mírné kouření může fungovat jako prevence některých nemocí, je současně zcela prokazatelné, že kouření cigaret řadu nemocí vyvolává. Může také významně ovlivnit působení vitaminů a antioxidantů.

Dosavadní poznatky svědčí o nesmírné složitosti studovaných procesů a přinášejí badatelům i lékařům víc otázek než odpovědí. Rozhodnutí o tom, ve kterém věku začít do svého těla dodávat nikotin - zda tabák kouřit, žvýkat nebo šňupat, budou-li to cigarety, doutníky nebo dýmka, nebo raději čistý nikotin v podobě náplastí, žvýkaček nebo nosního spreje, ponecháváme na kreativitě čtenáře. Průměrná cigareta obsahuje 15-20 mg nikotinu, ale v cigaretovém kouři cigarety bez filtru se obsah nikotinu pohybuje přibližně od 1.2 do 2.4 mg a u cigarety s filtrem od 0.2 do 1.0 mg. Z tohoto množství kuřák absorbuje až 90 % nikotinu. U lidí i u zvířat dochází rychle k návyku a vyvíjí se značná tolerance na nikotin.

Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová