Neviditelný čert

Zcela náhodně jsem narazil na zajímavý článek o tom, že Česko je evropský potravinářský koš. Našel jsem ho v bulvárním zdroji jménem Blesk, ale není vyloučeno, že se něco podobného objevilo i v decentnějších internetových médiích. Tuto problematiku jsem tady zahájil v dubnu v podobě Křidýlko nebo stehýnko. V červenci jsem objevil knížku Doba jedová od Anny Strunecké a Jiřího Patočky, která na toto téma obsahuje velmi užitečné a odborně podložené informace. Představa Česka jako potravinového koše mě podnítila přidat ještě jednu informaci z Doby jedové, která se týká všudypřítomných a jedovatých dioxinů. Tak si to užijte:

Lucifer

Dioxiny jsou umělé a prakticky nezničitelné látky, jejichž koncentrace v přírodě stále narůstá. Jsou přítomny v potravinách, které denně konzumujeme, ve vodě, kterou pijeme, i ve vzduchu, který dýcháme. Jsou obsaženy i v mateřském mléce. Pod označením dioxiny se tak skrývá celkem 210 různých chemických látek. Některé z nich se vyznačují tak vysokou toxicitou, že je můžeme považovat za nejjedovatější látky, které až dosud člověk vyrobil. O dioxinech říkáme, že to jsou "perzistentní organické polutanty (POP)". To znamená, že jsou nezničitelné, nepodléhají rozkladu, nejsou téměř rozpustné ve vodě a v důsledku těchto svých vlastností se hromadí v životním prostředí. Jejich přítomnost v životním prostředí je vzhledem k vysoké toxicitě některých představitelů této skupiny látek považována za významný ekologický problém.

Dioxiny jako Agent Orange ve Vietnamu

Lidstvo se poprvé setkalo s názvem "dioxiny" v souvislosti s válkou ve Vietnamu. Americká armáda zde používala ke zničení džungle, která poskytovala vojákům Vietkongu úkryt i potravu, leteckého postřiku přípravkem známým jako "Agent Orange". Ten dokázal v krátké době zničit stovky hektarů zeleně. Vzhledem k tomu, že obsahoval jako nežádoucí příměs malé množství dioxinů, vážně poškodil také zdraví tisíců lidí. Dioxiny jsou tak dodnes spojovány s trvalými zdravotními následky veteránů vietnamské války a vietnamského obyvatelstva z oblastí, kde byl Agent Orange aplikován. Hrozba pro lidské zdraví, kterou dioxiny představují, však se skončením vietnamské války neskončila.

Úniky dioxinů do životního prostředí ve světě i u nás

Havárii chemických provozů s únikem dioxinů do životního prostředí a skandálů s touto látkou spojených je bezpočet. V roce 1976 došlo k havárii chemičky v italském Sevesu a do ovzduší unikly asi 2 kg dioxinů. V roce 1978 došlo k zamoření předměstí St. Louis v USA, když firma opravující silnici použila motorový olej smíšený s průmyslovým odpadem z továrny vyrábějící Agent Orange. Skandály s dioxiny se nevyhnuly ani naší zemi a jsou spojeny zejména s chemickým závodem Spolana Neratovice. V letech 1965 až 1968 se zde vyráběl chlorovaný herbicid 2, 4, 5 - T, který tehdejší režim dodával prostřednictvím obchodních firem do Vietnamu. Tam z něj americká armáda míchala zmíněnou směs Agent Orange. Při výrobě tohoto herbicidu vznikalo obrovské množství dioxinů a bývalé výrobní haly Spolany se staly jedním z nejzamořenějších míst na zeměkouli.

Dioxiny se veřejnosti znovu připomněly jako nebezpečný jed v roce 2004, když byla tato látka patrně použita k otrávení ukrajinského prezidentského kandidáta Viktora Juščenka. Jeho tvář, znetvořená účinkem dioxinů, se objevovala na stránkách světového tisku. S mnohem menší publicitou proběhl dioxinový skandál v Irsku. Irská vláda musela kvůli kontaminaci dioxinem koncem roku 2008 stáhnout z trhu všechny produkty z vepřového masa domácí výroby. Následné kontroly ukázaly, že irský případ není ojedinělý. Také v dalších zemích EU bylo zjištěno, že maso a další potraviny uváděné na trh obsahují mnohem více dioxinů (až 200x), než připouštějí velmi přísné hygienické normy.

Zdroje dioxinů

Lidstvo si pomalu zvyká na to, že dioxiny jsou všudypřítomné. I když problematické chemické výroby, které byly jejich hlavním zdrojem v druhé polovině minulého století, již skončily, jejich množství v životním prostředí neubývá. Dioxiny vznikají nedokonalým spalováním chlorovaných organických látek, popřípadě při spalování jakýchkoli organických látek v přítomnosti chloridových iontů. Dioxiny dále vznikají při úpravě železných rud, při bělení papíru nebo při lesních požárech. Jsou nejenom nechtěnými vedlejšími produkty likvidace elektronických odpadů, ale vznikají také při průmyslové výrobě mnoha látek, při jejichž syntéze a zpracování se používá chlor. Jedná se například o polyvinylchlorid (PVC), chemikálie pro zemědělství, léčiva a mnohé jiné. Významnými zdroji dioxinů mohou být rovněž tepelné elektrárny, spalovny komunálního odpadu, ale také spalování nekvalitního uhlí a odpadů v domácnostech. Stále častěji se objevují důkazy o tom, že nejvýznamnějším "dodavatelem" dioxinů pro životní prostředí jsou v současné době domácí topeniště.

Díky tomu, že dioxiny jsou prakticky nezničitelné, jejich koncentrace v přírodě stále narůstá. Potravinovými řetězci, na jejichž konci stojí člověk, nás ohrožují stále více, jak již bylo řečeno v úvodu. Pokud jde o mateřské mléko, tak zvýšená hladina dioxinů byla zjištěna zejména u matek v Číně, které žijí v blízkosti skládky odpadů, kde se recykluje elektronický odpad.

Dioxiny v Číně

Elektronický odpad se stává významným problémem, který souvisí s celosvětovou výrobou stále novějších, modernějších elektronických zařízení, včetně počítačů a mobilních telefonů. Podle zprávy čínského ministerstva životního prostředí je kolem 70 % elektronického odpadu exportováno do Číny, a to především z důvodu levné pracovní síly. Hlavním problémem jsou zejména zastaralé metody recyklace elektronických odpadů a omezené používání osobních ochranných pomůcek. Zastaralé metody recyklace elektronických odpadů jsou spojeny s produkcí a uvolňováním dioxinů do životního prostředí. Kojící matky v Číně, které žijí v blízkosti skládky odpadů, mají přibližně dvacetkrát vyšší obsah dioxinů v mateřském mléce než matky v Irsku nebo Švédsku. Podobně nepříznivá situace jako v Číně je i v některých oblastech Japonska.

Zdravotní rizika dioxinů

Ačkoli vlády některých států prohlašují, že dioxiny neskýtají žádné zdravotní nebezpečí a jejich účinky na zdraví lidí nebyly dosud jednoznačně prokázány, mnozí vědci i ochránci životního prostředí uvádějí celou řadu následků zvyšujícího se obsahu dioxinů pro lidské zdraví i pro celou přírodu. Kontaminace vepřového masa dováženého z Německa na náš trh dioxiny vyvolala v lednu 2011 znovu zájem o tyto látky, protože kontaminace byla oznámena německými i našimi úřady až poté, co bylo maso spotřebováno a snědeno v podnicích veřejného stravování. Všichni odborníci uklidňovali konzumenty, že jedna porce masa zdraví člověka neohrozí. Pro dioxiny byla stanovená přípustná bezpečná dávka v množství 1-4 piktogramy na jeden kilogram váhy, tedy 70-280 pg pro člověka vážícího 70 kg. ale to si běžná spotřebitel těžko může zkontrolovat.

Dioxiny po dlouhodobé akumulaci v těle vyvolávají rakovinu, narušují činnost imunitního systému, způsobují poruchy vývoje, narušují činnost nervového systému, vyvolávají různé abnormality při nitroděložním vývoji, snižují schopnost rozmnožování, ovlivňují produkci hormonů, a to vše již ve velmi nízkých koncentracích. Můžeme očekávat, že mnohé z jejich dlouhodobého působení se projeví v příštích generacích.

Chlorella pomáhá

Japonští vědci zabývající se možnostmi, jak obsah dioxinů v těle matky snížit, nedávno přišli s podnětným řešením. Zjistili totiž, že sladkovodní řasa Chlorella pyrenoidosa, podávaná těhotným ženám jako potravinový doplněk, může snižovat obsah dioxinů v mateřském mléce. Tablety s Chlorellou by tak mohly omezit toxické účinky dioxinů na novorozence, kojence, děti i dospělé.

Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová

20.09.2011, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6