Neviditelný čert

Placebo je léčba bez specifické terapeutické hodnoty, která nicméně u mnoha lidí napomáhá zlepšení jejich stavu. Lékařští výzkumní pracovníci zjistili, že účinky placeba jsou v medicíně všudypřítomné. Není-li v terapeutických studiích kontrolován placebo efekt, výsledky jsou všeobecně pokládány za nespolehlivé.

Lucifer

Placebo efekt byl zjištěn u mnoha stavů včetně kašle, změn nálady, anginy pektoris, bolestí hlavy, mořské nemoci, úzkosti, vysokého tlaku, astmatických stavů, depresí, běžného nachlazení, lymfosarkomu, žaludeční sekrece a práce střev, dermatitidy, revmatoidní artritidy, horečky, bradavic, nespavosti a bolestivých příznaků pocházejících z různých zdrojů.

Placebo efektu lze přičítat velkou část terapeutických úspěchů v průběhu věků, a to bez ohledu na druh terapie nebo teorie, na nichž je založena. Ani v moderní medicíně nelze o důležité roli placebo efektu pochybovat. Rozsáhlý průzkum testování léků prokázal, že placebo je v průměru z jedné třetiny až jedné poloviny tak účinné jako specifický lék - na pilulky bez obsahu, které jsou téměř zadarmo, to je velký efekt. Placebo však není jen pilulka bez obsahu. Může mít také podobu bezobsažného poradenství či psychoterapie nebo dokonce neprovedené operace. Například jeden chirurgický postup léčby anginózní bolesti zahrnoval podvázání hrudních artérií. Při testování účinnosti tohoto postupu byl u kontrolních pacientů proveden příslušný řez, ale žádná artérie jim podvázána nebyla. Úleva od anginózní bolesti byla u pacientů skutečně operovaných stejná jako u skupiny pacientů, kteří podstoupili jen fingovanou operaci. Kromě toho se u obou skupin objevily fyziologické změny včetně snížení obrácené T-vlny v záznamu EKG.

Co tedy je placebo? O tomto slově nám hodně prozradí jeho historie. Jde o první slovo liturgického zpěvu ve středověkých pohřebních obřadech: "placebo Domino" - těšit budu Hospodina. Toto slovo se také používalo k označení profesionálních truchlících zpěváků, placených za to, aby 'zpívali placebo' u katafalku se zesnulým na místo členů rodiny, kterým tato úloha původně příslušela. V průběhu několika staletí získalo slovo postupně posměšný význam; používalo se k označení pochlebníků, patolízalů a společenských parazitů. V lékařském slovníku se poprvé objevilo v roce 1785, a to v pejorativním smyslu, definované jako 'banální metoda nebo lék'.

Středověcí profesionální zpěváci placeba k zesnulému bezpochyby obvykle nechovali žádnou zvláštní oddanost, nicméně se všeobecně věřilo, že jejich zpěv má coby součást uznávaného rituálu určitou hodnotu. Moderní placebo se podává v rámci terapie a jeho moc také závisí na momentální víře a nadějích jak lékaře, tak i pacienta. U jakékoli léčebné metody v jakékoli kultuře, ať už tradiční či moderní, je podstatné, zda pacient vidí její konkrétní postupy jako věrohodné a terapeut jako potenciálně účinné.

Placebo efektu lékaři často ukvapeně připisují účinnost tradičních či 'nevědeckých' léčebných metod. Z jeho využívání obviňují rovněž lékaře jiných oborů, přičemž ve svém vlastním medicínském odvětví obvykle jeho působení popírají. V jednom průzkumu postojů k placebo efektu chirurgové vyloučili placebo efekt v chirurgii, internisté v léčbě medikamenty, psychoterapeuti v psychoterapii a psychoanalytikové v psychoanalýze. Placebo efekt se navíc všeobecně pokládá za svízel lékařského výzkumu. Možná je ale negativní postoj lékařů k placebu i prospěšný. Jako druhá strana téže mince k němu totiž neodmyslitelně patří víra lékařů ve zvláštní účinnost jejich vlastních postupů, které tudíž mají tendenci fungovat lépe - právě kvůli placebo efektu!

Největší placebo efekt se projevuje u dvojitě slepých pokusů, při nichž jak pacienti, tak i lékaři věří, že se používá účinná nová terapie. Jestliže lékaři pokládají léčbu za méně účinnou, výsledný placebo efekt je nižší. V jednoduše slepých pokusech, při nichž lékaři na rozdíl od pacientů vědí, kteří pacienti dostávali placebo, je placebo ještě méně účinné. Za otevřených podmínek, kdy pacienti vědí, že dostávají placebo, je efekt nejmenší. Jinými slovy, léčba funguje nejlépe, pokud si jak lékaři, tak i pacienti myslí, že má mocné příznivé účinky. Naopak při pokusech, v nichž byly aktivní léky označeny jako placebo, byly klinické výsledky léků horší.

Slabší očekávání tedy vede ke sníženému placebo efektu. To je případ nových 'zázračných léků', které se zpočátku objeví s velkými nadějemi, nakonec však nesplní očekávání. Tento princip rozpoznal francouzský lékař devatenáctého století Armand Trousseau, který svým kolegům radil, aby "novými léky vyléčili co možná nejvíce pacientů, dokud ještě mají sílu uzdravovat". Existuje i mnoho novodobých příkladů. Jeden čas byl například pro svoji účinnost při léčbě schizofrenie oslavován lék chlorpromazin, potom však víra v jeho moc postupně opadla. V po sobě jdoucích testech se ukazovalo, že je stále méně účinný, a paralelně slábly i účinky placeba. Je možné, že když si výzkumníci začali uvědomovat, že ten nový 'zázračný lék' není tak mocný, jak doufali, jejich očekávání a možná i jejich zájem o pacienta slábly. Další, do očí obzvlášť bijící případ se stal v padesátých letech dvacátého století, jak o tom píše americký lékař Larry Dossey v knize Meaning & Medicine (1991):

Muž s pokročilou rakovinou již dále nereagoval na léčbu ozařováním. Dostal jednu injekci experimentálního léku krebiozenu, který někteří v té době pokládali za 'zázračný lék' (od té doby již byl zavržen). Pro pacientova lékaře byly výsledky šokující; uvedl, že pacientovy nádory se 'rozpustily jako sněhové koule na horké plotně'. Později si pacient přečetl studie naznačující, že lék je neúčinný, a jeho karcinom se začal znovu šířit. V tomto okamžiku lékař v určité předtuše podal pacientovi nitrožilně placebo, obyčejnou vodu, kterou před pacientem vydával za 'novou, vylepšenou' formu krebiozenu. Nádor se opět dramaticky zmenšil. Pacient si poté přečetl v časopise Americké lékařské asociace oficiální prohlášení, že krebiozen je bezcenný lék. Ztratil veškerou víru a během několika dní zemřel.

Stejné principy platí i pro samotný lékařský výzkum. Ti, kdo věří novým formám léčby, a ti, kdo jim nevěří, dosahují obvykle velmi odlišných výsledků: "Kvantitativní profil je stále stejný. Počátečních sedmdesát až devadesát procent účinnosti ve zprávách nadšenců poklesne na třiceti- až čtyřicetiprocentní 'základní' účinnost placeba ve zprávách skeptiků." (Herbert Benson and David McCallie (1979), Angina pectoris and the placebo effect, The New England Journal of Medicine.)

Pozoruhodnou vlastností placeba je to, že pacientům může nejen prospívat, ale dokáže u nich vyvolat i toxické reakce nebo vedlejší účinky. Jeden průzkum, jehož se v sedmašedesáti dvojitě slepých testech léků zúčastnilo 3549 pacientů, ukázal, že u devětadvaceti procent pacientů se během léčby placebem projevily různé vedlejší účinky, zahrnující chorobné nechutenství, žaludeční nevolnost, bolesti hlavy, závratě, třes a kožní vyrážky. Vedlejší účinky byly v některých případech tak závažné, že vyžadovaly další lékařský zásah, a navíc se projevovaly v relaci k očekávání lékaře nebo pacienta ohledně aktivního testovaného léku. Například při rozsáhlém dvojitě slepém testu orálních antikoncepčních přípravků třicet procent žen, které dostávaly placebo, popsalo sníženou sexuální energii, sedmnáct procent zvýšené bolesti hlavy, čtrnáct procent zvýšenou menstruační bolest a osm procent zvýšenou nervozitu a podrážděnost.

Tak jako se v síle požehnání zrcadlí i síla kletby, protipólem příznivých účinků placeba jsou negativní účinky procedur, od nichž se očekává, že člověku uškodí, a které jsou označovány technickým termínem 'negativní placebo' nebo 'nocebo'. Antropologům jsou známy efektní příklady v Africe, Latinské Americe i jinde jako takzvaná 'smrt voodoo', vyvolaná vírou v moc očarování. Méně dramatické účinky noceba byly demonstrovány také při laboratorních experimentech. V jedné studii bylo například pokusným osobám řečeno, že jim hlavou prochází slabý elektrický proud z nasazených elektrod, a byly varovány, že to může vyvolat bolest hlavy. Přestože ve skutečnosti žádný proud neprotékal, dvě třetiny pokusných osob rozbolela hlava. Jak placebo, tak i nocebo efekty závisejí na převládajícím kulturním přesvědčení včetně víry ve vědeckou medicínu. "Prostě řečeno, víra vyvolává onemocnění, víra zabíjí, víra uzdravuje." (R. A. Hahn ve Whiteovi, Turském a Schwartzovi (1985), Placebo: Theory, Research and Mechanisms.)

Zdroj: Rupert Sheldrake – Sedm experimentů, které by mohly změnit svět

29.09.2011, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 20