Neviditelný čert

Měl jsem sen. Stál jsem na louce hustě porostlé trávou barvy tak neskutečně zelené, jako by ji namaloval Vincent van Gogh.

Lucifer

Ostatně všechno kolem zářilo sytými barvami a byl nádherný sluneční den. Opodál se pásly krávy jako z reklamy na Milku, těžká vemena ploužily nízko nad zemí a ačkoli se intenzivně, spořádaně a bez slůvka zabučení krmily, na trávě to nebylo znát. Nejenže byla všude stejně hustá a svěží, dokonce ji nehyzdil ani jeden kravinec. Tu jsem zahlédl nedaleké venkovské stavení a vydal se k němu.

Na zápraží stál statný, ale dobrácky se tvářící pantáta, dobře stavěná, lehce zakulacená a rovněž se dobrácky tvářící paňmáma, oba ve vkusném tradičním venkovském oděvu. A už mě vedli ke kuchyňskému stolu. Na stole se objevila mísa čerstvě napečených voňavých buchet a obrovský krajáč právě nadojeného pěnícího mléka. Když jsem jedl a chutě si přihýbal z krajáče, stáli oba hospodáři skromně u dveří a spokojeně si mnuli ruce. Pak si ke mně přisedl pantáta a odněkud vyčaroval lahvinku domácí slivovice. Vzpomněl jsem si, že jsem na předzahrádce spatřil švestku. Dali jsme si po stupečce, náhle se venku začalo stmívat a na mne padla taková únava, že jsem víčka hledal někde na zemi. Ani nevím jak, octl jsem se v komůrce s obrovskou postelí a už jsem padal do voňavých a měkoučkých peřin. Moje poslední myšlenka byla: Tak tohle asi bude Nebe.

Probudil jsem se časně ráno s prvním paprskem slunce, který pronikl pootevřeným oknem a lechtal mě na tváři. Venku spořádaně pokvokávala a pokejhávala drůbež, cvrlikali ptáci a na parapetu skotačila roztomilá muška. Do dveří vstoupila paňmáma a vyzvala mě ke stolu, na kterém už voněla mísa buchet a krajáč mléka. Najednou se ve dveřích stavení objevili tři andělé. Dva urostlejší po stranách třímali v ruce plamenný meč a obtloustlejší mezi nimi jakési lejstro, ze kterého se okamžitě jal předčítat:

Jménem Nebeského imigračního úřadu (NIÚ) vám oznamujeme, že při posuzování vašeho Osobního hodnocení (OH) došlo k politováníhodnému omylu, kdy imigrační úředník do kolonky Celkový počet bodů přidal k výslednému číslu jednu nulu navíc, a to tak že na konec, čímž byl váš celkový osobní součet nadhodnocen, a to tak že desetinásobně. NIÚ se vám tímto omlouvá a sděluje, že po opravě vašeho OH jste byl přeřazen do Pekla. A už mě vlečou k jakési díře. Ještě jsem polykal poslední sousto a už jsem si to svištěl někam do propasti.

Letím si, ani nevím kam, kolem to burácí, sténá a vyje a konce nevidět. Už mě to začalo nudit a tak si říkám: doprčic, kdy tam konečně budu. Vtom se za mnou ozve: Neboj, dočkáš se. Dnes se to kapku protáhne, hlásili prostoročasové turbulence. Otočím se a za mnou čert jako vymalovaný. Tak mu říkám: Hele, otočíme to, já chci zpátky do Nebe. - He, he, he, pochechtává se čert, ani náhodou. - Já ti dám ani náhodou! a už ho držím za flígr a už si to mažeme zpět.

Čert se kroutí jak hadice od vysavače a skřehotá: Co blbneš? Co bys dělal v Nebi, člověče? Dyť je tam strašná nuda. Žádná zábava, všichni jak vymalovaní z dětského leporela. To chceš po zbytek smrti žrát jen buchty a chlastat mlíko z krajáče? Nejsi náhodou padlý na hlavu? - A co v Pekle? To se mám škvařit v nějakém podělaném kotli? - Cha, cha, chá, to jsi četl v nějaké pohádkové knížce? To nejsou kotle, ale sauna, tam se tak nejvýš můžeš zpotit. Je pravdou, že je tom tam někdy drsnější, to víš Peklo, ale chlap jako ty si s tím hravě poradí. Než se naděješ, bude z tebe na ubikaci kápo. A potom, jak tam se dá debužírovat, ani si nedovedeš představit, a odněkud vykouzlil notebook. Podívej, jen co tam máme restaurací! A už browsuje jak vzteklý.

Tady! Kupříkladu restaurace Na čertí vyhlídce. Vidíš to menu? Samé delikatesy, kampak s krajáčem a buchtami. Koukám jak puk a sliny mi tečou proudem. Jsem totiž vyhlášený gurmán. V dáli už se mihotá Nebeská brána, není čas váhat, a tak procedím: Zase jste mě přemluvili. Brzdíme, až od kopyt létají jiskry. Právě včas. Zapíchli jsme to těsně před Nebeskou bránou takovým stylem, že dozorčímu andělovi na bráně málem vypadly oči z důlků. A už si to svištíme zpět do propasti. Turbulence zřejmě skončily, takže za pár okamžiků už prolétáváme Pekelnou bránou první kosmickou. Podívej, říkám čertovi, nejdřív mě někde ubytuj, dám sprchu, neb jsem zpocený jak dveře od chlíva, a jdeme na čertí vyhlídku.

No a v té chvíli jsem se probudil, zpocený jak dveře od chlíva.

20.03.2010, 21:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 2