Neviditelný čert

Nějak to dopadne, řekl si Rouper de Clotrimazol, nacpal do tlumoku sadu medových koláčků s makovou polevou (MeKoMaPo), které mu nedávno darovala kouzelná babička (KouBa), když jí daroval sadu papírových kapesníků (PaKa), jelikož při pohledu na její tekoucí nos (TeNo) pocítil silný závan homeopatického humanismu (HoHu), a vyrazil na cestu do neznáma.

Lucifer

Rouper byl vyznavačem, aktivistou a rozsévačem HoHu do morku kosti, někdy ještě hlouběji. Až na okamžiky, kdy ho začalo svrbět na zádech v místech nedosažitelných jeho rukám, a žádný klacek nebyl po ruce. V těchto okamžicích se z něho stával antiHoHu (AnHoHu). KouBa měla štěstí, že když Rouper spatřil její TeNo, tak ho zrovna v kritických místech nic nesvrbělo. V opačném případě by místo PaKa dostala klackem přes nos. Neštěstím KouBy bylo, že Rouper v režimu HoHu neřešil collateral damage (CoDa) své humánní pomoci (HuPo), ale její stoprocentní výsledek. Bylo mu jasné, že když KouBě dojdou jeho PaKa, vrátí se zpět do režimu TeNo, což v rámci svého HoHu nemohl dopustit. Poslední balíček sady PaKa nenápadně obohatil anti TeNo halucinogenem (AnTeNoHa), takže i když se KouBa vrátila do režimu TeNo, díky AnTeNoHa si toho vůbec nevšimla.

Rouper však měl v zájmu dopídit se něčeho úplně jiného než jenom tak klackem lechtat v záňadří KouBu. Koukal prostě někam úplně jinam. Do neznáma. V tom neznámu se topořil myšlenkou, že najde něco úplně jiného než je známo. Bylo mu úplně jedno, co je komu jedno, popřípadě nejedno. Jedno však bylo jisté: jakékoli známo čehokoli neznámého ho tlačilo vpřed do pozadí či popředí kohokoli či čehokoli, co už znát nechtěl, jelikož chtěl znát všechno ostatní a bez klacku.

Tahle fáze Rouperova sebedestruktivního HoHu (SeHoHu) měla nicméně jeden kontemplativní háček (KoHá). S tím KoHá si bez PaKa nedokázal poradit. Musel vylovit z trenýrek pečeného poťouchlíka (PePo), aby KouBě nandal, co jí patřilo. To se mu podařilo, takže přestoupil do fáze číslo dvě, v níž PaKa už nehrála žádnou AnTeNoHu, což znamenalo, že se Rouper může ve vší úctě odkýblovat kamkoli, kam se ještě nikdy ani v režimu HoHu nedoPePoval (NePePo).

V této zakamuflované pečeni pečárky polní (ZaPePePo) se Rouperovi zjevil jeho jím již asi opuštěný šuplík v místnosti sklepní. To ho pojalo k přemýšlení bez jakéhokoli zamyšlení nad tím, co nedomyslel při vší úctě v octě asi nikdy. A tak se mu podařilo svou HuPo dotlačit až k sobě samému (SoSa). To mělo za konečně nekonečný následek, že s dostatečnou zásobou MeKoMaPo od KouBy v režimu AnTeNoHa mohl již znemožněný čímkoli vyrazit do toho skutečně neznámého známa.

Ačkoli bylo známo, že Rouperoví u nohou leží neznámo, samotný Rouper seznal, že už nic z toho nechce znát. A to bylo až tak dobré, že už ničeho nedobrého se nedalo dobrat, čímž Rouper definitivně ukončil veškeré své začátky. I ty, které ještě nikdy nepočal.

NěToDo

PePo

25.04.2018, 00:00:29   Publikoval Luciferkomentářů: 19