Neviditelný čert

„Severská krimi“ se u nás těší velké přízni. Natolik, že se pomalu mění v severskou krmi. Bělostná závěj, krvavá hlava. Na pobřeží led a mráz, čísi noha. Vichr od moře, hotel v plamenech. Útulná vila (prosklená veranda), lovecký nůž v kotelně, podezřele nasáklý hadr, pod výklenkem neznámý kufr, ve výklenku kanystr. Když se mi začalo zdát, že tolik hřejivé lidskosti by mě mohlo rozmazlit a že nastal čas vrátit se k napínavým příběhům o manželství na Jižním Městě, dostala jsem dárek – další nordickou detektivku.

Stella

Každá kapitola obsahuje podrobný popis exteriéru a interiéru domu, do kterého policista zavítal. Všude visí kretonové závěsy. V krbu praská oheň. Z oken je vidět nekonečné studené moře. Hostitelka je shora dolů oblečená. Pokud je umělecky založená, její sukně sahá až na zem, intelektuálka má na sobě strohý kostým. Následuje zmínka o pečlivě nalakovaných nehtech a o elegantních špercích, tu perly, jinde zas etnické ozdoby. Tyto hospodyně prošly neutěšeným osudem, a to od útlého dětství. Všechno statečně překonaly. Autor nevynechává ani velikost konvice a popis šálků na čaj (voňavý a krásně horký, z hrnků se kouří).

Ten román musel vznikat v suterénní světničce vedle malých vychladlých kamínek a těsně předtím, než přišel honorář za předchozí knihu. Protože hrdinové pořád něco jedí a pijí (a prožívají fantastický sex na jednu noc). Kdo byl vrah, mě sice zajímalo, ale zvědavost brzy překrylo schéma každé kapitoly. Takže mě napadlo, že bude lepší prolistovat knihu do konce, všimnout si, kam až se krásné a fyzicky neobyčejně silné policistky projedly. To vše ve víře, že cestou narazím i na výsledek vyšetřování. Povedlo se.

O jídlo se podělím: začíná to „libou vůní“ perníčků a kávy, šafránovými rohlíčky, kusem mandlového koláče a skořicovými šneky. Sušenky mají nugátovou náplň a čokoláda musí obsahovat 70% kakaa. O stránku dál čeká středně vyzrálý sýr a tousty. Palačinky nesou horu marmelády a cukru. Cukr byl jen jedinkrát zaměněn za kokain, ale to byl omyl.

Zasedli k rustikálnímu borovicovému stolu, na nějž už Nisse vyrovnal mísy a podnosy, ze kterých se kouřilo. Vypečené losí karbanátky („Toho losa sis zastřelila sama.“) se spoustou osmažené cibule a se smetanovou omáčkou, vařenými bramborami a brusinkovou zavařeninou.

Pili něco? Jistě. Ona vodu a on nízkokalorické pivo.

S blaženým výrazem přežvykoval koblihu s čokoládovou polevou… Jedním hltem dopila vitaminový nápoj z čerstvě vymačkaného zázvoru, malin a pomerančů… Nacpal si do úst poslední kousek čokoládového pečiva… Když to spolkl, navrhl…

Barové menu vypadalo slibně a Embla se rozhodla pro krevetový salát s domácím chlebem a česnekovou majonézou. G. a H. si vybrali rostbíf s bramborovým salátem. Nadir po chvilce rozmýšlení zvolil sendvič s obřími krevetami.

Než se vydali zpátky do Strömstadu, zastavili se u stánku s rychlým občerstvením. H. si dal klobásu s bramborovou kaší a Embla velikánský hamburger. Jakmile se do něj zakousla, hned zalitovala. Piliny sice nejsou maso, ale uplácat z nich karbanátky a dát tomu název vegetariánský hamburger zavánělo klamáním spotřebitele. Houska a list salátu se však sníst daly. Spolu s plechovkou minerálky představovaly její dnešní oběd. H. byl na rozdíl od ní se svým jídlem celkem spokojený a zapil ho velkou Coca-Colou. Za pouhou čtvrthodinu do sebe naházel dvě klobásy s chlebem, bramborovou kaší a všemi přílohami.

Embla se rozhodla, že si nachystá velký krajíc chleba s vejcem natvrdo a kaviárem. V kuchyni postavila na sporák kastrůlek s vejcem a zapnula varnou konvici s vodou na čaj. Po šálku bylinného čaje s levandulí se jí bude krásně spát.

Ráno pak zašla do obchodu… koupila si mléko, šest vajec a dvě celozrnné housky, zaplatila, pospíchala s taškou …

Jindy se snídá bílý jogurt, müsli, káva, chléb, uzeniny, sýry. A hrdinové hltají, žvýkají, cpou se, polykají, splachují sousta …

Dělají i to ostatní? Ano, ale o tom příště.

Co k životu patří, to i do knihy patří. Výčet úkonů by ale měl sledovat nějaký cíl. I když není každý autor Gogol, který podobnou metodu volí s jasným záměrem. O Hemingwayovi nemluvě. Není to ode mne férové, já vím. Jenže doba chce své a sdělovat čtenáři zbytečné, až samozřejmé detaily, to ani nezpomaluje děj, to jej drobí. Všeho s mírou, i sušenek s nugátovou náplní a splachování posledního sousta.

Ano, skutečně to ode mne není férové. Vytrhala jsem z kontextu jeden motiv. Proto také neuvedu výchozí zdroj. Dopřeju si ale jako ti hrdinové a zajdu si do stánku s rychlým občerstvením pro párek

v rohlíku.

Obří krevety ať zhltne Viking Nadir Khadem.

13.02.2021, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6