.:: Neviditelný čert ::.

První duben 2021

rubrika: Povídání

Poslední březnový den jsem tak nějak předčasně usnul, což se mi běžně nestává. Když jsem se probudil, zaznamenal jsem ke své radosti, že za chvíli začne duben. Vlastně ještě o hodinu dříve díky letnímu času, díky na decimálkách vážení byrokrati.

Lucifer

Stalo se však něco neobvyklého. Do mého pokoje náhle vešla jakási bytost, jejíž kontury jsem nebyl schopen zcela odhadnout, jelikož jsem měl špinavý brejle. Když jsem usnul, tak mi spadly do klína, v němž se nacházel zbytek oběda.

Chtěl jsem té bytosti nabídnout židli, ale nikde jsem žádnou neviděl. Bytost nicméně židli nepotřebovala, jelikož se začala vznášet nad mojí hlavou v podobě sedícího Buddhy. Zatím nic neříkala, jen si mě prohlížela jako nábytek ve starožitnictví. Měla několik očí, nedokázal jsem je spočítat, a všemi na mě nejrůznějším způsobem pomrkávala.

Rozhodl jsem se, že navážu kontakt.

„Odkud jste, bytosti.“

„Není to jedno?“

„Asi ano, ale proč jste navštívila zrovna mě.“

„Já už jsem navštívila spoustu lidských bytostí.“

„Fakt?“

„Fakt.“

„Ale já jsem se ptal, proč jste navštívila mě.“

„Protože mi to přišlo docela zajímavé.“

„A v čem jako.“

„Skoro ve všem.“

„Aha.“

„A nemohli bychom se bavit o něčem rozumnějším?“

„Mohli.“

„Tak jdeme do toho.“

„Jasně.“

„Jakého jste pohlaví?“

„Nemám pohlaví.“

„A jak se rozmnožujete.“

„Nepotřebuji se rozmnožovat.“

„Aha.“

No a tak jsme spolu debatovali až do prvního dubna. Udeřila půlnoc a bytost se vypařila. Řekla mi spoustu zajímavých věcí, ale nic z toho si už nepamatuji. Někde v podvědomí něco možná uvízlo. Třeba to odtamtud vyhrabu prvního května. To už bude Máj. Lásky čas. Potom přijde červen. Na světě je krásně. Občas nás navštěvují bytosti, kterým připadáme zajímaví. Buďme rádi. To nejhorší, co můžeme od života čekat, je stát se naprosto nezajímavým.