.:: Neviditelný čert ::.

Reálná historiografie

rubrika: Povídání

Už jsem četl mnoho historických knih a zhlédl mnoho historických dokumentárních filmů. Historiografie (čili dějepisectví) má však jednu vadu na kráse. I přesto, že se v ní objevují autentické dokumenty, fotky či přímo filmové záběry, valná část dějepisných úvah, analýz či závěrů je založena na momentálním mentálním či přímo politickém rozpoložení. Někdy v budoucnu by to však šlo zařídit způsobem, který se pokusím zkratkovitě nastínit.

Lucifer

Započněme teorií relativity, která praví, že nic se nemůže pohybovat rychlostí větší, než je rychlost světla ve vakuu. Přimíchejme k tomu moderní fyzikální kosmologii s tím, že tu a tam existují nejen černé, ale i červí díry. Pád do černé díry a následující vynoření v červí díře někde v úplně jiné části vesmíru by mohl proběhnout tak, že by světlo tuto vzdálenost standardní cestou překonalo za delší, ba přímo mnohem delší čas.

Představme si, že by se na tuto výpravu vydal nějaký dějepisec či dějepisný dokumentarista a pomiňme drobný nedostatek, zda a jak by to vnoření do černé díry a následují vynoření dírou červí přežil. Po vynoření z červí díry by z tlumoku vybalil kvalitní "kameru", která by byla schopna na vzdálenost několika stovek či tisíců světelných let zaznamenat s dobrým rozlišením informace, které se od Země šíří v podobě světla, a tudíž světelnou rychlostí. Kamera by sejmula filmový záznam ze zemského povrchu, který by vznikl stovky či tisíce let předtím, než historiograf na svou pracovní cestu vyrazil. Jediným nedostatekem je, že by kamera neviděla to, co vidět není, co se skrývá pod povrchem, za stěnami budov a tak dále. Ovšem i z těchto procesů se nějaká ta elektromagnetická vlna vyzařuje, takže s pomocí vypracovaných technologií by se i ten nedostatek dal vyřešit.

Další háček je v tom, že kdyby chtěl dotyčný historiograf setrvat na stejném místě a zároveň natočit historický záznam z období třeba několika stovek let, tak by na tom místě musel těch několik stovek let setrvat. Ale i to se dá vyřešit. Vyrazil by rychlostí více či méně blízkou rychlostí světla směrem k Zemi a jeho kamera by zaznamenala zrychlený film. Stačilo by ho pak spustit s příslušně recipročním zpomalením a reálně historiografický dokument by byl na světě.

A nejen to. Příslušný dokumentarista, který by zároveň pracoval na své biografii, by mohl stvořit hned dva dokumenty. Až by ten svůj první, historiografický, dokončil, tak by skočil hned do první nejbližší černé díry, ze Zemi nejbližší červí díry by se vynořil a natočil dokument o tom, jak na druhém konci Galaxie točí historiografický dokument. Ti ještě o něco plodnější by takhle mohli kmitat několikrát, čímž by vznikl dokumentární pořad připomínající matrjošku (anglicky Matryoshka doll).

Poznámka na okraj: Matrjošky jsem naživo poprvé uviděl krátce po sametové dekonvoluci v historickém centru Prahy. Kdyby pár matrjošek, celé armády. Všechny turistické trasy se jimi postupně zaplnily a dodnes se to tam jimi hemží. Rusko jsem navštívil pouze jedenkrát, a to u příležitosti vědychtivé konference, která se někdy před deseti lety odehrávala v Petrohradu. Naše vědychtivá skupinka byla ubytována v luxusním hotelu na břehu Něvy v místě, kde kotvila Aurora a příchod na pokoje vojensky rázným způsobem kontrolovala klasická děžurnaja dozorkyně. Na opačném břehu Něvy jsem si jako turistický suvenýr zakoupil matrjošku. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že se dá rozšroubovat a uvnitř ní je další a další a další... Největší matrjoškou byl Jelcin a tou nejmenší, zamatrjoškovanou uvnitř všech ostatních, byl poslední ruský car Mikuláš Alexandrovič Romanov alias Mikuláš II. A teď už zase zpět k jádru pudla.

Kdyby se tento projekt vydařil, tak si dovedu představit, jak by dosavadní historiografici vrkali jako holub na elektrický drát. Spousta, ne-li všechny, z těch dosavadních dějepiseckých spisků by se mohla hodit přímo do kanálu. Lidem oslavované modly by se kácely z podstavců, ideologicky impregnovaní jedinci by se odimpregnovali, z některých andělů by se stali čerti a z Lucifera serafín. A v historickém centru Prahy by se prodávaly historiografické matrjošky.

Jenže tímto způsobem to zřejmě z roztodivných fyzikálních důvodů fungovat nemůže. Alespoň zatím