t3jd (neregistrovaný) 01.01.2013, 20:14:38Stólkr Kadel zdraví do růžova vyspinkalého Čertíka a věnuje mu origoš trenslejt >
Suzanne tě vezme dolů
K jejímu místu nedaleko řeky
Můžeš slyšet, jak plují lodě
Můžeš vedle ní strávit noc
A víš, že je poloviční blázen
Ale to je to, proč tu chceš být
A krmí tě čajem a pomeranči,
Které přežily celou tu cestu z Číny
A právě, když jí chceš říct
Že pro ní nemáš žádnou lásku, kterou bys jí dal
Dostane tě na vlnovou délku
A nechá, aby ti řeka odpověděla
Že vždycky pro ni budeš její milenec
A chceš s ní cestovat
Chceš cestovat slepý
A víš, že ti může věřit
Vždyť ses dotkl jejího dokonalého těla
Svou myslí
A Ježíš byl námořníkem
Když přecházel nad vodní hladinou
A strávil spoustu času pozorováním
Z jeho osamělé dřevěné věže
A když najisto věděl
Že jenom topící muži ho mohou uvidět
Řekl: Pak všichni muži budou námořníky
Dokud je samo moře neosvobodí
Ale on sám byl zlomený
Dávno před tím než se nebe otevřelo
Opuštěn, skoro člověk
Klesl pod tvou modrostí
Jako kámen
A ty s ním chceš cestovat
Chceš cestovat slepý
A myslíš si, že bys mu možná mohl důvěřovat
Vždyť se dotkl tvého dokonalého těla
Svou myslí
Teď tě Suzanne chytá za ruku
A vede tě k řece
Má na sobě hadry a peří
Z pultu Armády spásy
A slunce stéká dolů jako med
Na naší Paní přístavu
A ukazuje ti, kam se dívat
Mezi odpadky a květinami
Jsou tu hrdinové z mořských řas
Ráno děti
Vyklánějí se pro lásku
Budou se tak vyklánět navěky
Zatímco Suzanne drží zrcadlo
A chceš s ní cestovat
Chceš cestovat slepý
A víš, že jí můžeš věřit
Vždyť se dotkla tvého dokonalého těla
Svou myslí
A máš to...

...