.:: Neviditelný čert ::.

Na svatého Jiří vylézají sněhuláci

rubrika: Slovo Neviditelného čerta

Tohle je poslední čistě dubnový víkend. V neděli bude slavit svatý Jiří (jmeniny, ne narozeniny), přičemž jak známo vylézají hadi a štíři. Meteorologové se nám však snaží naznačit, že nad 600 metrů by mohli vylézat spíš sněhuláci. Někteří dokonce tvrdí, že se to protáhne až do příští neděle, kdy bude slavit svátek Práce (pracovní, ne narozeniny či jmeniny). To bude první víkend způli májový, a pokud to meteorologům vyjde, Karel Hynek Mácha se bude obracet ve svém sarkofágu.

Lucifer

Dnes – když to píšu tak ještě zítra, ale když si to budete číst, tak už dnes – bude slavit Neviditelný pes (narozeniny, ne jmeniny). Dvacátého třetího dubna roku 1996 vyšel tento první český ryze internetový deník. Tím byl zakončen pravěk právě klubajícího se českého internetu (ČI) a započal se jeho středověk. Na konci pravěku ČI se již sice začaly objevovat první náznaky jakýchsi debatních kroužků, možná i prablogů, ale veskrze byl ČI ještě v naprostých dinosauřích plenkách. Byl to právě Neviditelný pes, který těm pravěkým potulkám učinil přítrž.

Neviditelného psa jsem objevil jen pár dní po jeho zrození. V té době jsem ještě neměl internet doma. Skoro nikdo ho ještě doma neměl. Ondřej Neff však už ano, i když zatím jenom přes telefon. Jeho Neviditelného psa jsem objevil ze své pracovní instituce.

Až do tohoto objevu jsem ulpíval na pocitu, že internet slouží hlavně kooperaci vědeckých institucí. Mimo ČI to už nebyla delší dobu pravda a i na ČI, jak jsem naznačil, to začínalo kolotat i jinými směry. Vzhledem k tomu, že kromě specifických institucí měl k ČI přístup jen velmi malý počet soukromých uživatelů, byl pohled na Neviditelného psa fascinující.

Nacházel se tam pouze jeden diskusní koutek – Psí podrbání. V něm debatovali povětšinou přátelé Ondřeje Neffa včetně jeho samého. Postupně se přidávali i jiní a jedním z nich jsem byl já. Po vzoru jednoho z debatérů jsem zvolil nick (internetovou přezdívku). Můj první nick na internetu zněl vise. Po nějaké době jsem usoudil, že bych si měl zvolit něco vzletnějšího. V jakémsi záchvatu potřeby šířit kolem sebe světlo poznání jsem přijal Lucifera – Světlonoše. Není ovšem vyloučeno, že se ke svému prvorozenému nicku vrátím.

Neviditelný čert oslavil koncem ledna tohoto roku jedno skromné výročí (narozeninové). Oproti dvaceti letům existence Neviditelného psa měl za sebou pouze šest let. Ale i tak ten čas letí.

Ve svém novověku se ČI hemží obrovskými mraky blogů, internetových deníků, zpravodajských i jakýchkoli jiných portálů, sociálně paranoických extází atd. Původní pustina s několika svébytnými milníky se proměnila ve virtuální džungli. Celý svět se v tom virtuálním Titaniku topí. Někdy se pod kotlem zatápí dobře, někdy zle. Každý si své virtuální utopení může vybrat. Třeba i naprosto neviditelně.

Třeba na svatého Jiří vylezou neviditelní sněhuláci a roztají u příležitosti kalendářního výročí Máchova Máje.