Neviditelný čert

Tento můj příspěvek do Neviditelného čerta, kterého shodou okolností vlastním, vychází v poslední zářijovou neděli roku 2019. Jistou shodou okolností je v názvu slovo „nedělní“, ale kromě toho též „malé“ a „zamyšlení“. Neděli je možno brát jako koincidenci, zbývající dvě slova znamenají, že to bude skoro o ničem, ačkoli v jakémsi zamyšlení. V jádru je toto mé zamyšlení myšleno velmi hluboce – ovšem ten obal čili samotný text – jeho forma a stylistické zpracování – je na úrovni vyjadřovacích schopností diluviálního troglodyta.

Lucifer

Nějaká Gréta, šestnáctiletá dorostenka ze Švédska, si na půdě OSN stěžovala, že jí někdo ukradl dětství. Docela by mě zajímalo, kdo tento hnusný čin učinil. Ukrást dětství, to je bezpochyby ten největší zločin, jakého se může dopustit jen ten nejzrůdnější člověk. Já jsem kupříkladu své dětství strávil, jako miliony dalších dětí, v bolševické totalitě. Jiná děcka přede mnou si to prožila v první a ve druhé světové válce. Všem nám někdo, koho dobře známe, tak nějak ukradl dětství. Gréta se narodila v době, kdy se ve Švédsku a ve valné části Evropy žádné takové krutosti nekonaly. A přesto, jak se dle Gréty zdá, někdo jí to dětství uzmul. Ve svém proslovu na půdě OSN, za nějž by se nestyděl ani Joseph Goebbels, jemuž ukradli dětství Židé, plamenně a s krutým pohledem vřeštěla, že pokud okamžitě ti zloději nezastaví devastaci planety Země, tak dostanou od dětí, v jejichž čele stanula, pořádně do držky.

Faktem je, že současná konzumní společnost se svým způsobem chová jako dobytek utržený z řetězu. Peníze jsou na prvním místě a nadnárodním korporacím je úplně u prdele, jaké důsledky by tahle zmanipulovaná výkrmna zmanipulovaných konzumentů mohla mít. Produkují se megatuny přírodou nestravitelného odpadu, oceány se plní plasty, které se začínají hromadit v jejich obyvatelích, tuny odpadu se válí na plážích luxusních letovisek atd. Jenže přes devadesát procent toho všeho tam nevypouští Evropa či Severní Amerika, ale Asie a Afrika. Kupříkladu Čína má nějakou šestnáctiletou Grétu ze Švédska, a potažmo i Evropany, Američany a devastaci planety u prdele. Faktem nicméně je, že se o to částečně postaraly vyspělé státy Evropy a Ameriky tím, že do Číny nejen svůj průmysl, ale i odpad exportovaly. Na Pražském hradě dlí prezident, který Čínu obdařil v zájmu vzájemné hospodářské pomoci krtečkem.

Nechme Grétu na pokoji. Své dětství si prožila v nebetyčném luxusu a vzhledem k její mentální nedokonalosti (její nemoci tady fakt nemá smysl zmiňovat) byla zneužita a je zneužívaná někým, kdo sleduje nějaký cíl. Jaký? Tak nad touhle otázkou je třeba se vážně a bez jakékoli předpojatosti zamyslet. Jedna odpověď mě napadá: Zneužil ji někdo, kdo si přeje znemožnit jakékoli pokusy usměrnit naši konzumní společnost tak, abychom si pod sebou nepodřezávali větev naší rodné planety. Ne šaškárny nějakých zelených aktivistů, úchylů a tajtrlíků honících si své ego v neziskových organizacích, ale skutečně rozumných, vzdělaných a v realitě dobře se orientujících jedinců. Oněm loutkovodičům je úplně jednou, jak zkurví životní prostor na této planetě, přičemž většina z nich ani netuší, že něco takového dělá.

Pomoc s řešením devastačního problému naší planety, našeho životního prostoru bychom měli hledat ne u Gréty a podobných tajtrlíků, ale ve vědecké obci. Jenže ta se zabývá věcmi, jako je temná hmota, temná energie, vznik Vesmíru, černé a červí díry, superstruny v jedenácti rozměrném provedení, Higgsův boson atp. Proč ne, je to zajímavé a obzory našeho poznání se tím nesmírně rozšiřují. Jenže…

Je tady ještě jedna skupina vědců, která si dala za úkol stvořit efektivní elektrárnu bez jakéhokoli toxického odpadu. Psal jsem o tom v příspěvku Fyzika plazmatu. Pokud si ho přečtete, tak zjistíte, že tato vědecká skupina nám slibuje, že v roce 2050 bychom už prý mohli mít jakýsi prototyp této elektrárny. Pracuje se na tom téměř sto let a v tomto projektu se už utopily neuvěřitelné miliardy peněz. Zatím jsou zcela k ničemu a v roce 2050 se nejspíš tento projekt utopí ve sračkách našeho odpadu. Začínám mít pocit, že i vědci, anebo spíše rádoby vědci, nám začínají být užiteční asi tak jako Gréta a její parta.

Pokud se to bude vyvíjet tímto způsobem, není vyloučeno, že v dohledné době se planeta Země stane skanzenem diluviálních troglodytů obtěžkaných vědeckotechnickými pomůckami, jako je mobil, automobil atd., či asociální internetové sítě, stáda zdegenerovaných domácích mazlíčků atd., kteří se budou slastně topit ve vlastních výkalech, ve vlastním odpadu.

Byly doby, a není to tak dávno, kdy jsem se cítil být součástí vědeckého společenství. Domníval jsem se, že můj přínos bude lidstvu tímto způsobem k užitku. Postupně jsem však docházel k závěru, že jsem členem něčeho, co si pod záminkou vědy nehraje na nic jiného než na dolování peněz. Moje vazba na tuto společnost byla přerušena de facto oboustranně. Nebyl jsem schopen dolovat peníze pro instituci, v níž jsem působil, ejakulací horkou jehlou šitých článků do vědeckých časopisů, podloudného získávání dotací od grantových agentur na nic neříkající projekty (neměl jsem patřičně vlivné kontakty) atp., a zároveň mě tento paranoický způsob živnosti přestával bavit.

Jsem si vědom, že jsem v oné instituci mohl dosáhnout mnohem více. Mohl jsem leccos užitečného prosadit, ale začal jsem ujíždět ve svých luciferovských snech. Začal jsem jim dávat přednost. To je fakt. Mohl jsem v té instituci přežít. Jenže nakonec bych narazil do stejné zdi vzhledem k nedostatku kontaktů na patřičná místa a díky indiferentnímu uzurpátorství vedení tokamackého ražení. Nejspíš bylo dobře, že jsem odtamtud vypadl dřív, než bych tam jako přeživší zcepeněl.

V posledním roce jsem vystřídal už pár jiných zaměstnání, ale ani tam jsem neobjevil nic nového. Diluviální troglodyti bažící po penězích bez jakýchkoli skrupulí vegetují na všech úrovních.

29.09.2019, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 5