Stella se rozhodla, že opustí Neviditelného čerta. Rozhodně jí v tom nebráním. Je to sice škoda, ale otázka je, čí vlastně. Její odchod je definitivní. I z našeho vztahu. Hračky je vždycky možné hodit do septiku a nazdar. Takové ty kecy, že se nestarám o své zdraví atd., ale jinak ti přeju všechno nejlepší, jsou jenom kecy v kleci. Rozhodl jsem se, že se se Stellou tady mírumilovně rozloučím reinkarnací jedné své básně. Vlastně dvou.
Lucifer
Nad zámkem v Litomyšli
vznáší se horkovzdušný balón
Je pozdní večer
z terasy pensionu Kraus
se stává tanečníkův salón…
Je pozdě v noci
ptáci už neřvou
a lidi také ne
a je to příjemné
Je pozdě k ránu
ptáci už začínají řvát
lidi zatím ještě ne
a já jdu spát
Nad renesančním zámkem
v Litomyšli
vznáší se Váchalovo tajnosnubné přání
Je pozdě po ránu
a z terasy pensionu Kraus
se stává poslední
litomyšlené
přijímání
To přijímání bylo podobojí. Nejsem sice husita, ale když už, tak jedině podobojí. Přeji Stelle, aby se starala o své zdraví, našla si nějakého hodného, vstřícného a poslušného staříka, který by se kdykoli postavil do haptáku. Myslím, že si to zaslouží. Ne ten náhradní stařík, ale Stella.
Láska jak babočka admirál
sedá si z květiny na květinu
Polibek je její svatý grál
Daň nutná za nevinu
Láska je drahokam v dívčí dlani
Svítí nám na cestu do neznáma
A polibek lásky za svítání
je jeho hlavní brána
A to je tak asi všechno. Každý příběh má svůj začátek a konec. V některých vesmírech to prý lze vzít od konce po začátek.
21.10.2022, 18:27:05 Publikoval Luciferkomentářů: 17