Neviditelný čert

Jsou ulice v městech a možná i ve vesnicích, které se nazývají Ztracená. Když do té ulice vejdete, můžete se ztratit – kdekoli a jakkoli. V těch ztracených ulicích můžete ale zase najít sebe, anebo alespoň něco, co se vám někdy ztratilo. A kolem jsou stromy, je podzim, a z těch stromů, které nemohou nikam jít, padá listí poznání. Anebo přezrálé jablko, do kterého se zakousnete. Chutná dobře, ba co víc – ještě lépe, než ulice, které ztracené být nemohou. A když se pak ztratíte, tak nějak na věčné časy, tak se pak zase naleznete, aniž víte, jak se tomu mohlo přihodit. Přihodíte ulici ztracenou do svého tlumoku, do batohu na zádech, který tam nuceně musíte mít, protože být ztracený je z hlediska aktuální kultury neobyčejně úsporné…

Lucifer

Ve svém životě jsem se ztratil už mnohokrát. Někdy jsem se ztrácel před jinými, jindy sám před sebou. Ze všeho nejvíc jsem miloval ženy, což činím i nadále – jenže u toho i v nepřeberném množství způsobů nastávalo ztracení. Stávalo se však, že někdy ne. A to byly chvíle, kdy jsem své ztracení zatratil. Kdy jsem se cítil, že mohu žít, ačkoli jsem předtím v ulici Ztracené jasně věděl, že už ne.

Někdy si myslím, když zrovna vůbec nemyslím, že v mé hlavě je hodně ztracených věcí. Jak se tam dostaly? No to je jednoduché – zavolejte si na Ztráty a nálezy. Jsou místa, kde naleznete ztráty – jsou místa, kde ztratíte nálezy. Jsou místa, kde ztratíte úplně všechno – jsou místa, kde vůbec nic nehledáte, a přesto naleznete úplně všechno. Anebo aspoň něco z toho. Anebo aspoň něco ze sebe. A to rozhodně nemůže být, ba přímo nesmí být ztracené. Ledaže byste se ztratili navždy sami v sobě, což někdy nebývá až tak zatraceně ztracené.

19.10.2019, 02:04:46   Publikoval Luciferkomentářů: 5