Když jsem se ráno probudil, vysprchoval a uklidil pokoj, šel jsem nakoupit. Až jsem měl nakoupíno a usedl do křesla před monitorem notebooku, začaly mě napadat zvláštní myšlenky. Možná za to může slunce. Venku je jasno, slunce se koupe v modravých nebesích a trpké mrazy by se měly alespoň na čas odkýblovat někam na východ. Co mě napadalo, byly jenom střípky rozházené na slunečním koberci až někam do nikam. Žádná básnička, povídací elaborát, pohádka na dobrou noc či filosofické zamyšlení. Nic takového. Takže to zařazuji do rubriky Vinárna U Čerta.
Lucifer
Bylo jedno planetární království na okraji hodně vzdálené galaxie. Králi a královně se nečekaně narodilo dítě ženského pohlaví. Holčička se měla zdárně k světu, roztomile kulila očička a vůbec neplakala. Dostala jméno Lenka.
Byl tady ale jeden problém. Lenka byla už od narození úplně fialová. Královští rodiče doufali, že ta fialová barva časem vybledne a Lenka zrůžoví. Kašpárek se potajmu poškleboval, že by mohla zmodrat. Nic takového se však nestalo. Nedokázala se ani červenat. Fialová barva jí zůstala doživotně, a tak dostala přezdívku Fialenka. Fialová Lenka.
Královští rodiče se snažili Fialenku ukrývat před poddaným lidem, aby si to s těmi človíčky nerozházeli. Poddaní měli barvu zelenou a fialovou nesnášeli. Fialence to však bylo jedno jako kaktus na poušti. Hrála si ve svém fialovém pokojíčku s fialovými panenkami a fialovými zbraněmi hromadného ničení. Někdy roztřískala celý pokojíček.
Nakonec Fialenka vyrostla do dospělého stádia a pochopila, že se bude muset nechat odbarvit, aby se mohla ujmout královského žezla. Její rodiče se totiž neodbytně chystali do důchodu a žádný princ nejevil zájem. Za tímto účelem si pořídila peroxid vodíku v dostatečném množství.
Princezna Lenka ztratila fialovou barvu a svoji dětskou Fialenku opustila. Vyrostla a stala se velká jako každý jiný, a její Fialenka se už nikdy nevrátí zpět.
11.01.2024, 09:36:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1