6960 Astra 03.08.2013, 12:11:03A jak si tak medím, Stello, napadlo mě místo oběda otevřít Knihu rozkoší, smíchu a radosti Vladimíra Párala. Už jsem to četla tak dávno, že jsem zapomněla. A vzhledem k tomu, že tenle pan spisovatel bydlí poslední roky téměř vedle mě v baráku, získala ta kniha pro mě úplně nové rozměry. Popisuje v ní místa, kde oba žijeme a vidím tak jeho očima úplně jiný prostor. Potkáváme se tady často. Kolikrát mám chuť zastavit ho a říct mu pár slov. Ale vždycky z toho nějak sejde, nemám odvahu. Jen na sebe hážeme navzájem pohledy a vime... Jednou, bylo taky strašně horké léto, míjeli jsme se na chodníku. Neviděl mě, měl hlavu skloněnou, táhnul za sebou tašku na kolečkách a polohlasně říkal "doprdeledoprdele", čímž se mi lidsky velmi přiblížil. :D Zřetelně ho nebavilo jít na nákup v tom vedru. Dost často nakupuje sám, i když má ženu. Je zřejmě galantní. ...Konec hlášení. Jdu číst!