Neviditelný čert

Astra  30.08.2012, 11:26:40
Teď jsem si přečetla i Axinin sen. Vám oběma se zdají přímo romány. Já sním o červené fusekli. Ale vím proč. Koukala jsem včera na návod - jak se plete pata na fusekli.Možná, že mi ta červená barva dávala vědět, abych se o to nepokoušela, že to stejně zvrznu. Chci totiž na zimu uplést nádherné divoké štráfaté fusekle na romantické domácí zimní večery u krbu. Bude to rajcent.
Když si potřebuju totálně odpočinout, pletu. Někdo plete nohama, já pletu modely.

Teď například zimní rukavice, loňskou zimní dámskou módu. To se plete na pěti jehlicích roura tak velká, aby se do ní vešla ruka, tak do poloviny paže, v místě pro palec se udělá otvor a roura se doplete až téměř ke špičkám prstů. Loni jsem to vyzkoušela v těch mrazech. Senzační věc. Při nákupech není třeba rukavici sundat, jen ohrnout a prstíky jsou hned mobilní. Nosil je v pánském provedení i můj přítel. Byl velice spokojený. Klíďo vám oběma, Evo i Axino, modely uštrikuju. Stačí říct!

Astra  30.08.2012, 11:10:29
(5519) Evo, já o pohledech z výšky nemůžu ani číst, natož absolvovat nějaký výstup. Už jenom když jdu po schodech, táhne mě to dolů přes zábradlí a jedině silou vůle držím rovnováhu a prchám, hlavně abych už byla pryč. Když jdu po chodníku po okraji, mám nutkání vstoupit do ulice pod jedoucí auta. Tomu já říkám fóbie jako řemen. Tuhle mě málem nějaký chlap smetl pod tramvaj. Jak jsem se vyhýbala tomu pocitu, co mě táhne dolů, nalítla jsem do něj a on mě tak rasantně odstrčil, že jsem to té tramvaje stejně narazila. Naštěstí stála ve stanici. Kdyby se už rozjížděla, možná, že bych dopadla jako Lucifer v metru. Br. Dost jsem potom byla vyděšená. Byl to úlek.

Axina  30.08.2012, 09:55:55
[5519] EvoO, tak jsem si prohlédla všechny odkazy. Podívala jsem se z rozhledny (mimochodem působí velmi solidně, opravdu není proč se bát) a nahlédla do penzionů. Musel to být moc příjemný výlet. Hlavně, když je pohoda. Vy (myslím vás čtyři) umíte žít

EvaO  30.08.2012, 09:32:47
Jak to tu čtu, dnešní sny nic moc. Nějak se v nich možná odrážely nějaké traumatizující prožitky či stavy mysli. U mě to teda bylo určitě. Výhled z rozhledny úžasný, stav mysli děs. Jak rozporuplné - a to se promítlo do snu.

EvaO  30.08.2012, 09:27:56
Jen dodám, že na linku rozhledny si pak rozklikněte virtuální výhled z rozhledny. Stojí to za to.

Axina 30.08.2012, 09:24:10
Dobré ráno. Mně se zdálo o tom, že jsem pošetile toužila po něčem, co za to nestojí. Co se dokonce ukáže jako nebezpečné.
Byli jsme v jídelně rekreační chaty, kam jsem jezdila jako malá s rodiči. Ovšem byla jsem už dospělá. Kolem mne (také dospělé) spolužačky ze základní školy. Každá měla na ruce prstýnek, který se mi moc líbil. Něco jako Pán prstenů. Z hovoru jsem vyrozuměla, že je to odznak příslušnosti k nějaké elitní sektě. Chtěla jsem o ní vědět víc. Většina žen se na mne dívala posměšně a jedna mi řekla něco v tom smyslu, že nemám takové vlastnosti, abych se stala členkou a zasloužila si prsten nosit. Protestovala jsem, že naopak jsem velmi čestná, pracovitá, se smyslem pro spravedlnost... Uraženě jsem poodešla. Přišla za mnou jedna ze spolužaček a začala mi nadšeně líčit, co je cílem sekty. Byli to náboženští fanatici. Už jsem neměla o členství nejmenší zájem, ale spolužačka se snažila mi pomoct a řekla mi, že už jednala s jedním mladíkem, co má ve společenství vysoké postavení. Tomu že se líbím a že mne do sekty určitě přijmou. Skutečně za chvíli přišel nějaký nevyzrálý, excentrický mladík a dával mi najevo svoje sympatie. Hovořil nějakou mně neznámou řečí. Svojí nevalnou angličtinou jsem se mu snažila vysvětlit, že jde o omyl. Současně jsem si uvědomovala, že se začíná měnit osazenstvo v jídelně. Stávalo se nepřátelským a já věděla, že budu mít velké potíže jen s tím, abych bez úhony z místnosti odešla.
Najednou někdo rozrazil dveře. Suverénně vstoupil můj bývalý spolužák a sháněl se po mně, že musím okamžitě na sál, že mne potřebují u počítače. Přidala jsem se k němu a rychle a s úlevou prošla kordonem lidí...

EvaO  30.08.2012, 09:22:06
Astro, to nebyl sen jen tak. Byl to důsledek včerejší návštěvy rozhledny a s tím souvisejícícho mého strachu z výšek. To nebyl sen úsměvný, projevila se v něm ta moje fobie. Sepsala jsem o celém výletě povídání, možná ho tu Lucifer dá, poslala jsem mu ho.
Tady je link k nahlédnutí:
http://www.virtualtravel.cz/brdo/rozhledna-brdo.html
Ještě přidám link na penzion Malovaný a lesní penzion Bunč, což byly další 2 místa, která jsme navštívili. Jinak je vše úhledně popsáno ve zmiňovaném povídání.
http://www.bunc.cz/
http://www.penzionmalovany.cz/

Astra  30.08.2012, 07:52:13
Bréráno! Ty máš ale rozvětvené sny, Evo. Mně se dneska zdálo o červené ponožce. Heč!

EvaO  30.08.2012, 07:01:14
Dobré ráno. Jen krátce ke včerejší debatě. Nenapsala jsem to přesně. Člověk se může měnit, ale jen když to chce on sám, když k tomu dospěje sám v sobě.
Oslím můstkem přejdu jinam. Chtěla bych změnit svůj strach z výšek, o kterém jsem se zmínila ve svém povídání o zážitku z rozhledny. V tomto případě nevím, JAK . Včera jsem se nějak překonala. Ano, rozhled byl úžasný. Ale dnes ráno mě vzbudil hrůzostrašný sen. Byli jsme na návštěvě u známých v posledním - 11.patře paneláku. Byly tam dvě malé holky (asi 3-4 roky). Já jsem zjistila, že holky si hrají na balkoně tak, že prolézají jeho zábradlím a zavěšují se z něj v té děsné výšce. Hrůzou jsem se vzbudila a ten příšerný obrázek mám stále před očima. Ještě než jsem z toho děsného snu procitla, naštěstí se jim nic nestalo. Strach z výšek je hodně zlá fobie, narostl s přibývajícím věkem (tak jako strach z těch krkolomných serpentin, kterými jsme sjížděli dolů z Chřibů). Pochybuju, že se s tím dá něco dělat i kdybych se snažila sebevíc.
Hezký den.

Lucifer  30.08.2012, 00:18:47
přidávám starou, zaprášenou pohádku

http://www.neviditelnycert.cz/blog/pohadky/22-zrcadlo-zla.html

Lucifer  30.08.2012, 00:12:09
EvoO, člověk se může měnit celý život, záleží jen na tom, jestli je toho schopen. Když se podívám kupříkladu dva roky zpět, tak si myslím, že jsem urazil kus cesty. Dobrou

EvaO  29.08.2012, 23:36:57
Slíbila jsem přemístění sem na ČPK. Dnes toho tady ale moc nesvedu, protože si musím vystačit s ipadem. V obýváku spí dnes švagr. Po té celodenní štrapáci ho musím nechat v klidu vyspat. V jiné rubrice jsme zmínila celodenní výlet. - dnes. Sepsala jsem o tom "cestopis" a poslala na email NČ i s 3 fotkami.
Chtěla bych tu dát link na penzion Malovaný Osvětimany i rozhlednu Brdo - Chřiby, ale z ipadu to asi nejde. Tak zítra. A taky sem pak dám ještě nějaká fota.
Přeju vám všem klidnou dobrou noc.
Jen malý dodatek k debatě v rubrice Slovo NČ. Každý dospělý člověk je vlastně originál, který byl utvářen geny svých předků, rodinným prostředím a mnoha dalšími okolnostmi. V dospělém věku ( a s přibývajícími léty zvlášť) nelze očekávat, že by jej šlo měnit či utvářet zásadním způsobem, že by bylo možné ho "předělat". Jediné, co můžeme, je naučit se ho brát takového, jaký je, najít si k němu tu správnou cestičku, snažit se pochopit, proč jedná tak jak jedná a možná tím pak dosáhnout aspoň malé korekce toho, co na něm není právě to nejlepší. Tahle cestička nikdy nekončí, je třeba se stále učit. Člověk není nikdy dost chytrý, aby si mohl s klidem říct, že má jednou provždy jasno.

Astra  29.08.2012, 12:44:19
Schválně jsme si link od Axiny přečetla až teď. Ano, je to tak!

Astra  29.08.2012, 12:42:12
Přiznám se, že mě vůbec nenapadlo řešit otevírání dveří v tramvaji nebo v metru. Jsem celkem primitiv, usoudila jsem tedy, že prvním stisknutím tlačítka dávám stroji pokyn, aby se připravil, že po zastavení povozu hodlám vystoupit. Stroj to přijme a jakmile tramvaj stojí, dveře otevírá. Teď přemýšlím, jestli náhodou nekecám a nevytahuju se, možná jsem to odpozorovala od jiných lidí. Ale už to dávno mám tak zažité, že to beru jako svůj vynález

Ale ještě jedna informace. Četla jsem několikrát,že je zjištěno, že na tom stiskátku je tolik baktérií a různých breberek, že je tam nejlepší možnost lapit nějaký třeba kožní problém apod. To by potom ale člověk nesměl sáhnout na nic.

Axina  29.08.2012, 11:13:19
V dnešním článku (Úžasná) je narážka na neobratnost cestujících při obsluze tlačítka otevírání dveří metra. Přiznám se, že dokud jsem nepoznala Lucifera, rovněž jsem patřila k těm lidem, co si nebyli přesně jisti, co tlačítko světélky (nebo naopak tím že vůbec nesvítí) vlastně signalizuje. Po přečtení následujícího článku bude všechno jasné.

http://filipmatulik.cz/problematika-tlacitka-otevirani-dveri-v-metru/

Závěr: Mám-li v úmyslu otevřít dveře (metra či tramvaje), pak má pouze smysl chvíli před zastavením dopravního prostředku stisknout tlačítko, které svítí zeleně a nebliká. Jinak na tlačítko nesahat.