3014 Astra (neregistrovaný) 28.03.2012, 09:32:50(154,156) Rozhodla jsem se s LČ nikterak nebojovat. Zbytečně mi to ubíralo energii, kterou raději věnuju věcem příjemnějším. Na LČ prostě kašlu. Dělám - kdy chci co chci jak chci - jím, kdy mám hlad, a spím, kdy se mi spát chce. Jsem ovšem ve výhodě, jako rentiérka můžu kašlat nejen na čas. Lidi v procesu to mají horší. Čas mě zajímá jenom tehdy, když někde musím v určitou chvíli být. A to je tak všechno, co si o LČ myslím. Zůstávám v pohodě, a ušetřená nervová soustava se může věnovat jiným důležitějším blázincům
