2440 Axina 16.02.2012, 21:34:42Vždyť je to jedno, kdo slízne smetanu 500-tého komentáře

Když už jsem u té perfektní znalosti cízí řeči - dost takovým šťastlivcům závidím. Patřil mezi něj před mnoha lety také jakýsi Libor K. Byl asi o 5 let mladší. Jeho matka byla německé národnosti, otec české. Doma se u nich mluvilo trvale oběma jazyky. Záviděla jsem mu. No a tohohle Libora jsem doučovala matematiku. Já měla před promocí, on před maturitou. Byla s ním vždycky legrace. Je ostatně dodnes.
V den mé promoce se společensky oblékl a nabídl se, že tu slávu fotograficky zdokumentuje. Pamatuji si, jak jsme se ladně seřadili na schodech Obecního domu v Praze. Já, rodiče, babička, kluk, se kterým jsem chodila a dvě nejbližší sousedky z vesničky, kde jsme bydleli. Libor si nás poopravil do estetického uskupení. Pak vytáhl fotoaparát. Naladili jsme úsměv. Libor se znepokojeně podíval na foťák a pronesl památnou větu: "Já se moc omlouvám, ale zapomněl jsem koupit film!" Strnuli jsme a pak hodnou chvíli řvali smíchy

Dodnes nevíme, zda to udělal schválně či nikoli. Ale obětavě sehnal profesionálního fotografa. Takže těch mých 15 minut slávy je důstojně zdokumentováno
