502 Honza (neregistrovaný) 24.07.2010, 00:26:13
Šárko, jsme na jedné lodi, zážitky všude stejné ... holt de vo lidi ... zmínim příhodu z našeho posledního porodu. Žena se nakonec rozhodla nerodit doma a dojet do porodnice. To, že s nima před tim nekomunikovala, je samozřejmost, je zdravá, všecko bylo v pohodě, chtěla si to udělat jak chce a taky jak jinak. Nakonec jsme jeli. Ráno jsme zavolali, že za hodinu tam budem, volno měli, po příjezdu formality a dem rodit ... a pak přišlo tvrdý na tvrdý, žena řekla, že nechce žádný, ale žádný jejich úkony, pokud nepude do tuhýho ... Ty lidi ztuhli, chtěli se činit, chtěli bejt důležitý a manipulovat i tak přirozenou věc. Dokonce jí trochu přemlouvali a tak trochu vydírali, aby si nechala něco píchnout, nechala na sebe šahat a nějak to organizovat ... Vznikla hoooodně blbá atmosféra, kvůli nim ... nakonec sme čuměli já a tři asistentky na rodící ženu, která nikoho samozřejmě nepotřebovala, mi bylo trapně a voni byli nasraný. Rozhodně mý ženě neudělali radost. Porodila to jak hrášek z lusky jako vždycky .... ale ty pocity byly nahovno. Souvisí to nějak s tim dupánim nožkou, asertivitou a požadavkem pacienta (byť byl v tomto případě "nedělejte nic")?