Postbiologická inteligence IV - ATS

rubrika: Astronomický koutek


Lidská inteligence není starší než pár set tisíc let, což závisí na tom, jak ji budeme definovat Za milion let, pokud nebude lidstvo mezitím vyhubeno, bude biologická inteligence chápána jako pouhá porodní bába "skutečné inteligence" - inteligence výkonného, rozšiřitelného, přizpůsobitelného, nesmrtelného druhu, který je charakteristický pro doménu strojů.

Lucifer


Strojová inteligence bude následně zvyšovat svůj výkon a schopnosti, dokud nenarazí na fundamentální hranice dané fyzikálním prostředím, ať již budou jakékoli. A v této fázi se tyto bohu podobné megamozky, které stvořily sebe sama, začnou snažit o expanzi do celého vesmíru. Stejně tak můžeme očekávat, že jakákoli rozvinutá mimozemská biologická inteligence již před dlouhou dobou přešla do strojové podoby. Pokud se kdy spojíme s něčím jako E.T., nebudeme komunikovat s humanoidy podobnými Mekonovi, ale s účelově zkonstruovanými systémy sloužícími ke zpracování informací, které budou na nesrovnatelně vyšší úrovni než my.

Musíme však poněkud poopravit předchozí terminologii. Jak již bylo řečeno v předchozí části této série, rozdíl mezi živým a neživým, mezi organismem a strojem, mezi přírodním a umělým brzy vymizí. Označovat mimozemské entity jako "počítače" a "stroje" je zavádějící. Může jít například o hybridy se smíchanými organickými a anorganickými součástkami, takže nepůjde o živé organismy v obvyklém smyslu tohoto slova, ale nebudou ani neživé, protože budou schopny dorůstat a regenerovat své součásti biologicky. Těžko říct, jak tyto entity nazvat, protože leží mimo lidské zkušenosti. Mají tu charakteristickou vlastnost, že byly původně vyprojektovány buď lidmi nebo jejich mimozemskými protějšky. Později se budou projektovat a sestavovat samy. Půjde o systémy, které porostou, budou se zdokonalovat a přizpůsobovat, a to nikoli prostřednictvím jakéhosi rozvláčného darwinovského mechanismu, ale svou vlastní intelektuální tvořivostí. Nejlepší výraz, který se dá vymyslet, je příšerné spojení "autoteleologické supersystémy" (ATS), kde přívlastek naznačuje, že se samy cíleně konstruují. Protože záměrná manipulace je mnohem účinnější než darwinismus, bude proces konstruování sebe sama, jakmile se rozběhne, pravděpodobně velmi rychlý, což velice zvýší pravděpodobnost, že písmenu "I" ve zkratce SETI budou dominovat právě ATS.

Každý z nás má jedinečný vjem sebe sama, pocit, že jsme součástí společenství dalších vnímajících bytostí a širšího vesmíru, a přece jsme odlišní. To, jak lidský mozek vytváří dojem oddělené identity sebe sama a subjektivní pocity, které jsou s ním spojené, je zatím naprostou záhadou, stejně jako evoluční cesta, která k němu vedla. Není však žádný pádný důvod, proč by ATS mělo mít osobní identitu podobnou té naší. Síla počítačů spočívá v tom, že je lze pospojovat - aniž by příliš protestovaly - aby se podělily o úkoly a sdílely zdroje. Na rozdíl od mozků, které představují oddělené entity, lze počítače zdánlivě bez omezení spojovat do sítí, slučovat, překonfigurovávat a rozšiřovat. Vezměte si vyhledávač, jako je například Google, který má prostřednictvím internetu globální dosah a své operace distribuuje na počítačové klastry nacházející se na mnoha místech po celém světě. Výkonná počítačová síť bez pocitu sebe sama by měla nad lidskou inteligencí ohromnou výhodu, protože by mohla "sebe sama" přestavovat, nebojácně se měnit, slučovat se s jinými systémy a růst. Pocit, že je "sama sebou", by byl výraznou brzdou rozvoje.

Není těžké si představit celý povrch planety pokrytý jediným integrovaným systémem zpracovávajícím informace. Někteří futurologové vlastně líčí celý povrch Dysonovy sféry (viz Mimozemská magie I) jako vyhrazený gigantickému, pulzujícímu megamozku. Robert Bradbury vytvořil pro tyto úžasné entity pojem "matrjoškové mozky". Dokonce i kdyby někdo přišel na to, jak spojit a sloučit lidské mozky a zkušenosti do jakési Celosvětové sítě moudrosti, většina z nás (přinejmenším v západních kulturách) by se hrozila představy, že se v tomto ohromném, beztvarém mentálním prostoru ztratíme. Rozsáhlá literatura o "uploadování" - fantastické představě, podle níž by se obsah stárnoucích mozků, a tedy i s nimi spojené vědomé já, přenese do počítače, aby se později stáhl do nových mozků - je lákavá přesně kvůli nepřetržité existenci já a příslibu nesmrtelnosti, který z ní vyplývá.

Má-li biologická inteligence "předat otěže" inteligenci založené na ATS, kde to všechno skončí? Dokonce i tyto ohromující megamozky podléhají fyzikálním zákonům, například konečné rychlosti světla. Počítač, který by obklopoval celou zeměkouli nebo matrjoškový mozek, by mohl mít úžasné nápady, ale jeho myšlenkové pochody by byly nutně omezovány nezanedbatelným zlomkem sekundy, který trvá informaci, než je přesunuta z jedné oblasti systému do jiné. Takovýto monstrózní ATS by byl v podstatě neskonale brilantní, ale měl by dost dlouhé vedení. Totéž omezení je ještě tvrdší pro systémy větších rozměrů, například galaktický Google, kde by zpoždění 100 000 let silně omezovalo čtení dat a tudíž i rychlost myšlení.

A to je vše? Vesmír, jemuž dominuje nesmírný, avšak zadýchávající se intelekt? Třeba to strojová inteligence může dotáhnout pouze sem. Pokud se ale potvrdí jisté nedávné objevy v oblasti zpracování informací, možná existuje další cesta vpřed, cesta, která by vytvořila jistý druh inteligence, jež je nadpozemská dokonce i podle standardů autoteologických supersystémů. A o tom bude poslední část série o postbiologické inteligenci.

Zdroj: Paul Davies, Podivné ticho - Hledání mimozemské inteligence 2.0


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_