Neviditelný čert

Navazuji na předchozí část o synchronicitě, abych ji doplnil z druhé poloviny první kapitoly zmíněné knížky, jež se mimochodem jmenuje Okamžik jako moment hybnosti, některými v ní zmíněnými příběhy, v nichž se dá naleznout synchronicita. Předem podotýkám, že závěry, které z tohoto jevu vyvodil Carl Gustav Jung a jak se k tomu staví jeho „žák“ David Richo, není nutné buď automaticky přejímat, nebo automaticky zavrhovat a celý jev považovat za psychické bludy. Je nesmyslné vylít s vaničkou i dítě. Jak již bylo řečeno s pomocí knížky Bruce H. Liptona Biologie víry…, buňky nejen našeho těla, ale hlavně mozku neustále přijímají signály z prostředí a nějakým způsobem pak na ně reagují. Ty signály nepřicházejí jen v podobě molekul, ale i v podobě elektromagnetického záření, které je specificky modulováno v závislosti na vysílači. Stejně tak naše tělo a mozek fungují jako vysílač signálů, jež se šíří do prostředí a mohou být zachyceny a dešifrovány jiným přijímačem, jiným člověkem. Nemusíte se pouštět do metafyziky, abyste mohli připustit, že třeba tento zcela reálný fyzikálně podložený proces může mít za následek jev zvaný synchronicita. Jelikož je zcela zjevné, že tento „zákon série“ existuje, musí mít nějaký reálný podklad, přičemž psychické bludy se nezdají být tím pravým ořechovým.

Lucifer

Synchronicity charakterizují pouť za osvícením:

Princ Siddhártha Gautama se narodil v urozené rodině, která jej chránila před skutečným světem, dokud ho nepřemohla zvědavost a nevydal se svět prozkoumat osobně. Při jedné výpravě za palácové zdi objevil realitu lidského utrpení, a to ho přivedlo k tomu, že zvolil asketický život a nastoupil duchovní cestu. Vybral si však tak radikální formu, že ohrozil svoje zdraví. Jednoho dne mu děvče přineslo misku rýžového mléka. Tehdy si uvědomil, že moudrost spočívá v umírněnosti, ve střední cestě. Posadil se pod fíkovník, oddal se plně meditaci, otevřel své osvícení a nakonec ho dosáhl.

Dógen Zendži popsal svoji zkušenost z osvícení jako synchronicitu: „Když se na obzoru objevila jitřenka, stali jsme se Buddhy já a celá země se všemi jejími bytostmi současně.“ Každá jednotlivá událost v Gautamově životě sloužila jako jeden díl skládačky, jež mu dláždila cestu k probuzení. Každá jednotlivá událost v našem životě představuje synchronicitu, v každém okamžiku nám umožňuje osvícení.

Synchronicita se projeví v události, jež se zprvu zdá naprosto bezvýznamná, ale později se ukáže, že měla naprosto enormní význam:

Abraham Lincoln se jednou slitoval nad mužem, který byl přinucen prodat všechno, co měl, a za požadovaný dolar od něho odkoupil pouzdro. Nikdy se muže nezeptal, co obsahuje. Uložil pouzdro doma a pustil ho z hlavy. Později Lincoln procházel dlouhým obdobím nejistoty a nerozhodnosti, a nevěděl, zda se vydat na dráhu právnickou či novinářskou. Uprostřed dilematu si všiml pouzdra a apaticky ho otevřel. Obsahovalo zákoníky, právnické knihy. Událost pochopil jako znamení. Vydal se na dráhu, která jej nakonec dovedla ke vstupu do politiky a prezidentského úřadu.

Synchronicita se může vynořit v podobě snu, který odpovídá na nějakou pro svět zásadní otázku či který předpovídá budoucnost:

Elias Howe vynalezl v 19. Století šicí stroj, ale ne a ne přijít na to, jak upravit jehlu, aby nit mohla procházet současně jehlou i sešívanou látkou. Dlouho si marně lámal hlavu, nic ho nenapadalo. Bez vhodně upravené jehly byl vynález k ničemu. Jedné noci se Eliasovi, jenž žil ve státě Massachusetts, zdálo, že se ocitl v Africe a pozoroval domorodce se zvláštními typy kopí. Jeho pozornost přivábil nezvyklý tvar ostří s protáhlou dírkou uprostřed. Jakmile se Howe probudil, uvědomil si, že nalezl řešení.

Synchronicita se může projevit v náhlém či spontánním rozhodnutí. Nevíme sice, co nás k takovému rozhodnutí vedlo, ale později se ukáže, že bylo nadmíru významné:

Fritz Perls, zakladatel tzv. „tvarové terapie“, vyučoval ve 30. letech uplynulého století na univerzitě v Německu. Jednoho dne se vedoucí katedry Perlse a jeho dvou kolegů zeptal, zda by někdo z nich nechtěl trvale vyučovat na německé univerzitě v Jižní Africe. Zatímco oba Perlsovi kolegové chtěli znát podrobnosti o praktickém přesunu do Afriky, Perls bez váhání odpověděl: „Ano.“ Vzhledem k tomu, že všichni tři byli židovského původu, během pár let skončili výše zmínění dva kolegové v koncentračním táboře. Perls zůstal v bezpečí v Africe. Později odjel do Ameriky, kde jej proslavily významné příspěvky na poli psychologie.

Synchronicita se projeví nezvyklou koincidencí. Později se ukáže, že byla nezbytná či že nám pomohla:

Před lety došlo v Nebrasce k souhře okolností, při níž všechny členky místního kostelního pěveckého sboru zmeškaly zkoušku, a to právě onoho večera, kdy došlo k výbuchu kotle ústředního topení. Jejich životy zachránila podivuhodná koincidence. Všechny sboristky docházely do té doby na každou zkoušku svědomitě, bez výjimky přesně.

Tento případ se odehrál 1. března 1950. Pastor se ženou a dcerou se opozdili, protože žena trvala na tom, že ještě musí dceři vyžehlit šaty. Jedna sboristka řešila geometrickou úlohu, druhá nemohla nastartovat vůz, další dvě sboristky se zdržely posloucháním mimořádně zajímavého rozhlasového pořadu, jiná sboristka usnula atd. Zkouška sboru se měla konat v obvyklém čase, 19 hod. 20 min. Kostelní budova vybuchla přesně v 19 hod. 25 min. Záchranu 15ti životů způsobilo výjimečné a zcela nezávislé zdržení všech zúčastněných.

Synchronicita se může dostavit v podobě odpovědi na otázku týkající se budoucnosti či reality duchovního světa:

Jednoho večera seděla Concetta, žena středního věku a sestřenice přítelkyně Davida Richo, jejíž matka právě v nedávné době zemřela, se svým otcem v domě, kde vyrůstala. Manžel Tony ji měl vyzvednout později a vrátit se s ní domů. Otec dřímal, zatímco Concetta vzpomínala na matku, zda existuje nebe či vůbec nějaký posmrtný život. Náhle se přistihla, jak si pro sebe říká: „Mami, jestli existuje onen svět, pošli mi plátek pizzy, ano?“ Krátce nato Concettin manžel telefonoval z pizzerie a sděloval jí, že ji už nestihne vyzvednout, ale že pro ni přijede její bratr. „Tak fajn,“ odtušila a chystala se zavěsit, když tu Tony dodal: „A, mimochodem, přiveze ti plátek pizzy.“

Synchronicita nás může učinit přístupné psychologické léčbě či nás může otevřít vnímání světa přesahujícího racionální vědecké úvahy:

Jedna z mladých pacientek Carla Gustava Junga byla Jungově transpersonální, archetypové formě terapie značně nepřístupná, protože prostě „všechno věděla lépe“. Jednoho dne vyprávěla terapeutovi sen, v němž jí někdo podal zlatého skaraba. Zatímco Jung naslouchal, přivábil jeho pozornost brouk, který narážel do okenní tabulky zvenčí. Jung otevřel okno a brouka, který okamžitě vlétl dovnitř, polapil. Šlo o příslušníka čeledi Scarabaeidae, blízkého bratránka skaraba z pacientčina snu. Jung i mladá žena v události rozeznali synchronicitu a pacientka se stala duchovnímu rozměru lidského života mnohem přístupnější.

Zdroj: David Richo, Synchronicita – Skrytá moc zvláštní série náhod

07.06.2013, 00:00:24   Publikoval Luciferkomentářů: 16