Sobotní meditace II

rubrika: Filosofický koutek


[I] [II] [III] [IV] [V] [VI] [VII]

A je tady druhá kontemplativně meditační sobota. Počínaje dnešní zde budu každou sobotu předkládat některé pasáže a myšlenky z meditační knížky Arthura Zajonce. V originále se tato knížka jmenuje When Knowing Becomes Love: Meditation as Contemplative Inquiry, v českém překladu vyšla pod názvem Meditace jako myšlení srdcem: Když se poznání stane láskou, který jsem upravil na Když se poznání stane láskou: Meditace jako kontemplativní výzkum. Takže se hezky usaďte (viz obrázek), dnešní meditace se započíná:

Lucifer


meditation.jpgJméno Buddha znamená "probuzený". Říká se, že kromě úplné bdělosti vyzařovala z Buddhy i naprostá mírnost. Bdělost musí být doplněna mírem. Jinými slovy, pokud chce člověk dospět k plnější bdělosti, pak břímě takové bdělosti vyžaduje ustálenou mysl, rozšířené srdce a hlubokou vyrovnanost tváří v tvář novým a významným zkušenostem. Zároveň je třeba nebýt pouze otevření vůči vlastnímu utrpení, ale i vůči utrpení celého svého společenství a vedle pravdy usilovat rovněž o usmíření namísto pomsty.

Vidět znamená podstupovat utrpení i zakoušet radost. A plněji vidět znamená si uvědomit, že naše srdce musí cítit hlubší mír, aby se tak mohlo starat o živé. Zkuste si představit, že život, podobně jako kovodělník odlévající kovy do tyglíku, taví zkušenosti do tvárné, ohnivzdorné nádoby lidského srdce. Žár pravdy nás hněte a slévá dle vlastních zákonů, pokud máme trpělivost a sílu takové tavení vydržet. Simone Weilova měla pravdu, když poznamenala, že "milovat pravdu znamená vydržet prázdnotu a následkem toho přijmout smrt. Pravda je na straně smrti". Pokaždé když projdeme změnou, něco v nás umírá. Abychom vytvořili prostor pravdě, musíme odložit své "staré dobré" návyky.

Současný kontemplativní výzkum

V současnosti začalo být zřejmé, že kontemplativní praxe funguje. Stovky vědeckých studií zkoumajících účinky meditace prokázaly její účinnost v oblasti zdravotnictví. Vrcholem v tomto ohledu byla konference při MIT v roce 2003 s názvem "Výzkum mysli". Zúčastnila je jí vybraná skupina buddhistických učenců a mnichů včetně dalajlámy spolu s rovnoměrně zastoupenými vědci z oblasti výzkumu mozku a psychologie. Richard Davidson z Univerzity ve Wisconsinu představil v Madisonu poznatky ze svého rozsáhlého výzkumu zaměřeného na osm zkušených praktiků buddhistické meditace během dalších údobí meditace. Aby eliminoval možné chyby, byl jeho výzkum puntičkářsky přesný a probíhal snad pod veškerým dozorem, který si vůbec lze představit. Tyto údaje byly přesvědčivé. Dokonce i na neurofyziologické úrovni byly zjištěny evidentní dramatické změny, dalekosáhle překračující veškeré předpoklady.

Jakkoli byl Davidsonův výzkum impozantní, pouze potvrdil to, co bylo známé na základě tisíce let osobních meditačních zkušeností na celém světě. Meditace působí. A nepůsobí pouze na mnichy, ale také na pacienty Centra plného vědomí při lékařské fakultě na univerzitě ve státu Massachusetts a v 250ti obdobných centrech po celém světě. Působí také na stovky univerzitních studentů, kteří každý semestr zakoušejí prospěch, který jim přináší pedagogika obohacená o kontemplativní praktiky. Prospěch meditace v oblasti zdraví, vzdělání, byznysu i na osobní úrovni je nyní pečlivě zdokumentován a široce oceňován miliony Američanů a bezpočtem dalších lidí po celé planetě. Skutečným cílem kontemplativní praxe, vlastně samotného života, je spojení hlubšího poznání a soucitu, moudrosti a lásky. Abychom tento výčet uzavřeli, zmiňme ještě hluboký vnitřní mír a schopnost učit se hlubší a hlubší bdělosti, z níž získáváme užitek ve všech oblastech, jimiž se zabýváme.

Evropský středověk rozeznával dva způsoby života: vita activa a vita contemplativa, činný život a život kontemplativní. Většina příslušníků středověké společnosti se věnovala aktivnímu životu: zemědělství, řemeslům, válečnictví a vládnutí. Oproti tomu v klášterech se pouhá menšina věnovala životu modlitby a meditace, čili vita contemplativa. Zatímco mniši pracovali v klášterních zahradách a kuchyních, aby se zaopatřili, před vřavou každodenního života je chránily klášterní zdi. Dokonce i práce sama se stala pro středověkého mnicha formou modlitby. Mnišské heslo zní: Laborare est orare, "práce je modlitba".

Dnešní doba je jiná, neboť ti, kdo touží po kontemplativním životě, musí současně žít aktivním životem. Zdi kláštera nás už nechrání. Jsme plně zasazeni do života a složitost světa exponenciálně roste. Místo klášterů a pousteven jsme odříznuti od světa jinými způsoby, jako osamělí poustevníci, kteří bloumají světem a nesou si své jeskyně na zádech. Ačkoli jsme zakořeněni v činorodém světě, můžeme pociťovat hlubokou osamělost, i když jsme obklopeni mnoha lidmi. Abychom zdolali tyto přehrady, jsme voláni k obojímu, k hluboké reflexi i vnější aktivitě. Pokud to cítíme jako rozpor, tak to rozpor je. Nová paradoxní geometrie života se postupně usídlila v samotném jádru moderní existence. Je správné a náležité, že řídíme své činy a jsme ve světě plně angažováni, ale uprostřed ruchu života si musíme uchovat v mysli slova trapistického mnicha Thomase Mertona:

Nechat se ovládnout množstvím konfliktních zájmů, podlehnout příliš mnoha požadavkům, vrhnout se do příliš mnoha projektů, chtít každému ve všem pomoct - to samo znamená podlehnout násilí naší doby.

Potřebujeme vyvážit vnější činnost odpovídající niternou aktivitou, to se však u většiny nebude odehrávat na meditačních pobytech v klášterních komunitách. Potřebujeme tudíž takovou podobu praxe, která odráží změny doby, ve které žijeme, jedinečné vědomí, které si neseme. Metoda kontemplativního výzkumu, která je předložena v této knize, přistupuje k odpovědi na uvedenou výzvu tak, že včleňuje kontemplativní život do života aktivního. Správné záměry a technické dovednosti nebudou dostačovat k tomu, aby se z nás stali takoví učitelé, lékaři, vědci, státníci a umělci, jaké bude budoucnost potřebovat.

Takový průlom k niternosti může být vybudován na základech výzkumu takových metod, jako je například MBSR (mindfulness-based stress reduction - redukce stresu založená na plnosti vědomí), která má prokazatelně technické prostředky, jak učinit všeobecně známými hluboce transformativní a uzdravovací praktiky, vhledy a uvědomění, které jsou podstatou meditačních tradic. Taková to systematická meditační praxe a její výzkum se nyní vynořily a staly se požehnáním pro širokou paletu tradičních institucí a oblastí včetně medicíny a zdravotnictví, podnikání, práva či vzdělávání, a to tím, že přesáhly v současnosti převládající redukcionistickou, materialistickou koncepci reality.

Mnozí význační vědci prokázali, že tvrzení o výlučně materiální povaze veškeré přírody a všeho lidského života se jednoduše nezakládá na pravdě. Takovéto metafyzické předpoklady nemají nic společného s úspěchem jejich vědeckých teorií. Potřebujeme nové a obsáhlejší metody výzkumu, které mohou posloužit velkým vědeckým výbojům, které však nebudou omezeny na dogmatickou perspektivu materialismu a s ním spojenou ekonomii. Takovýto pohled na člověka a kosmos je prostě příliš úzký a ochuzený, než aby mohl uspět.

Zdroj: Arthur Zajonc, Když se poznání stane láskou: Meditace jako kontemplativní výzkum


komentářů: 28         



Komentáře (28)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
28 V
Lucifer 23.11.2011, 23:53:40
Je mi líto, ale vy jste zřejmě nepochopil ani materiálno, ani nemateriálno. A Akademii, ani mě, natožpak jakékoli zde zmíněné fyziky nebo jinak materiálně či nemateriálně založené myslitele do toho netahejte. Nejen vám bude v páteční podvečer věnován můj doplněk Úvodu do neštěstí ]Mrkající

27 jak definujeme materiálno
V (neregistrovaný) 23.11.2011, 21:33:30
Material, materialno (hmota, hmotno) je myslim odvozeno od Anglickeho slova matter, coz by se dalo v teto souvislosti prelozit jako 'vadit', tedy neco co vadi, neco co je mozne detektovat a co ma proste nejaky fyzicky dopad, vliv na okoli.

Filozofie pouziva krome terminu matter taky termin existent, kterym oznacuje fenomen, jako treba vedomi, ktere je sice nejak spojene s materialnem, ale samo jako takove materialni zrejme neni, aspon zatim se to tak jevi, ale to se muze zmenit.

"na informaci můžeme navíc nahlížet jako na pravou povahu reality"

Ja bych polozil kardinalni otazku: a k cemu takovy nahled (po)slouzi (Anglicani pro to maji vyraz - 'does it put bacon on the table')? Posune to vedu nekam dal, anebo to spis poslouzi k jejimu rozbiti? K rozhrkani i toho zbytku rozumu ktery jeste mame? Az nebudeme ani vedet jestli mame hlavu na ramenech nebo kde. Ja z takoveho a podobnych zaveru nemam pocit vetsiho porozumeni skutecnosti, ale spis pocit bezmoci dalsiho mysleni.

Tohle je delani fyziky filozofovanim ale v dusledku to jen diskredituje filozofii, vede to nepomuze. Zavani to Vittgensteinem, Russellem, Popperem.

Nevylucuju ze je mozne za takoveto objevne mysleni dostat i Nobelovu cenu, ale veda to neni.

Priznam se ze ctu vselicos, podporuje to mysleni novymi podnety, ale presne takovehle mudrovani vzdycky preskakuju, nevidim v tom nic plodneho, stimulujiciho, spis naopak to ubiji myslenkovy pochod. Ale s tim balastem obcas prijde i neco podnetneho a tak je zasluzne ze to prosivate a davate sem do placu. Asi mate doma hodne knizek, nebo to jen tak vycucnete na stojaka v Akademii a dokazete tu pak o tom zpameti poreferovat?

Lucifer
26 "Materiálno" a "nemateriálno"
Lucifer 23.11.2011, 11:11:27
Jistý problém možná spočívá v tom, jak definujeme materiálno. Vaše definice je zřejmě založena na představě, že existuje pouze to, co existuje, a všechno co existuje, je materiální, všechno nemateriální neexistuje. Tenhle přístup také někdy zaujímám. Arthur Zajonc to však vnímá z jiného pohledu, který se svým způsobem nejspíš podobá tomu, co píše Michael Brooks o informacích. Informace je nemateriálno, které je jako nosičem zprostředkováno materiálnem. Obojí existuje, a na informaci můžeme navíc nahlížet jako na pravou povahu reality. Matematiku lze také považovat za nemateriálno, které je velmi efektivním nástrojem, jímž se dá popsat materiálno.

25 Berte to jako k zamysleni
V (neregistrovaný) 23.11.2011, 08:22:52
Ja to napsal spis tak pro sebe, tim ze sem tam co mam v hlave nekam napisu tak se me to samemu v hlave srovnava a kolikrat pri tom psani me napadnou nove myslenky nebo jak neco podat jinym zpusobem.

Treba me napadlo, ze vyssi stupen 'inteligence' nad clovekem by vuci cloveku byl jako zvirata jsou vuci nam lidem. Prave tak jako zvirata nas 'nechapaji' bysme my nechapali tu vyssi inteligenci. I ten nejchytrejsi pes nema potuchy proc my vejrame do tech papiru nebo pocitacu, co na ne skrabeme za znaky (on zna jen znaceni rohu), nevi proc si stavime tak komplikovana obydli, ale je rad ze je s nami v tom obydli v teple a bezpeci a ze dostava zradlo jake by si nikdy sam v prirode neopatril... a tak nejak bysme byli my lide chapavi vuci tem s tou inteligenci na kvalitativne vyssim stupni nez je ta nase. Ti inteligentnejsi z nas by se stali jejich domacimi mazlicky, udivovali bysme je nasimi schopnostmi nad kterymi by se oni rozplyvali a zili bysme s nimi v jejich temperovanem obydli a jedli bysme neco co bysme si sami nikdy nedokazali opatrit a zbytek lidstva by byl ponechan nadivoko svemu primitivismu jako doposavad.

A ja vam dekuju za to ze jste me podekovala. Je to dost neobvykla vec.

Axina
24
Axina 23.11.2011, 04:10:37
[23] Děkuji, V. Vy jediný jste se mi pokusil odpovědět.
Neztotožňuji se zcela s následujícími názory, ale považuji je za hodné pozornosti:
http://www.bushka.cz/bushkaclovek/bushkaismus.html

23 Cítím to tak a přála bych si to. Ale prokázat to neumím. Jak to prokázali vědci?
V (neregistrovaný) 22.11.2011, 21:26:30
"Mnozí význacní vedci prokázali, že tvrzení o výlucne materiální povaze veškeré prírody a všeho lidského života se jednoduše nezakládá na pravde."
-----

"Axina: Cítím to tak a prála bych si to. Ale prokázat to neumím. Jak to prokázali vedci?"

Urcite jen vahou sve autority v kombinaci s virou tech, kteri to berou jako prokazane.

Osobni nazor mam zdanlive paradoxni: cim hlubeji zkoumame podstatu prirody, tim vice je zrejme, ze vsechno ma vylucne materialni povahu - a paradoxne tim vice jsem udiveny nad tim, jak se ta materialnost vseho dokaze manifestovat jako nematerialni, jako by ta priroda byla neco vic nez jen ta materialnost.

Paradoxne, kdybych ale veril, ze priroda je vic nez jen materialnost, pak bych ji nebyl tak udiveny.

Moje 'vira' v materialnost vseho ale nespociva jen na negativnim zakladu, ze cim hlubeji se divame, nevidime nic jineho, nez nezivou hmotu, ale protoze mam jisty nahled napriklad do problematiky lidskeho abstraktniho vedomi sveta - jak vznika (biologickemu vzniku zivota z ciste materialniho sveta musim coby neodbornik 'verit' biologum i kdyz to neni slepa vira).

Jiny druh posvatnosti zasahuje kazdeho vedce pri hloubani nad existenci vesmiru, jeho praktickou a ohromujici nezmernosti ktera presahuje chapani a vzdycky tomu tak bude, ackoli na druhou stranu my lide jsme jeho nejvyssi formou (aspon pokud vime), nejvyse v hierarchii materialnich forem v nem existujicich - nerosty (ne-rosty, nezive, cili bez vedomi), rostliny (rosty s nervovou soustavou - primitivnim vedomim), zvirata (rosty s vyssi nerovou soustavou - neabstraktnim vedomim, zalozenym na konkretnich nepretvorenych vjemech), lide (rosty s abstraktnim vedomim - s konkretnimi vjemy pretvorenymi na abstrakce, nejvyssi nervovou soustavou)...
---------------

Konec koncu, i krestane zrejme berou biologicky zivot jako ciste materialni zalezitost kdyz pri pohrbech rikaji 'prach jsi a v prach se obratis'. A krestanska duse je ve vsi ucte dle meho pomylenost. To cemu rikaji duse je nase vedomi a to zanika zaroven s funkcemi biologickeho tela. Uctu kterou verici projevuji vuci svemu bohu by spravne meli projevovat vuci sobe samym - ve forme sebeucty - protoze buh, to vsude pritomne a vsevidouci bozske oko je nase vedomi ktere si kazdy nosime sebou na svych ramenech a pred kterym neni uniku leda smrti a ktere bychom meli hyckat spravnym moralnim zivotem, tedy proti kteremu bychom se nemeli prohresit, sic to slizneme vecnym utrpenim, trapenim svedomi, a to pekne, za ziva, na teto zemi, nikoli az v nejakem hypotetickem posmrtnem zivote nasi duse... Ovsem to vse je hudba daleke budoucnosti lidstva i kdyz coby jedinci se te budoucnosti muzeme dopracovat uz dnes. Ale neni to radno, vse ma svoji cenu a v tomto pripade je to cena vylouceni ze spolecnosti tech, kteri vuci nam, kteri toho dosahli, ziji v minulosti.

Lucifer
22
Lucifer 12.11.2011, 22:07:08
Ukončím to s předstihem takhle

http://www.youtube.com/watch?v=_4JeoIs0nBQ

Lucifer
21
Lucifer 12.11.2011, 22:03:24
Koukám, že se ta sobotní meditace končí dost žúžo ]Mrkající

Axina
20
Axina 12.11.2011, 21:59:09
[16] Chtěla jsem říct, že vydržím být vzhůru. Ne, že vydržím si povídat.

19
Anna Kopecký (neregistrovaný) 12.11.2011, 21:56:02
[18] No pfui, takový chuligáni dlouhovlasý. Do mládežnických organizací s nima!
Jdu lepit štítky, mějte se žúžo ;)

«     1    2  3   »