Sobotní meditace VII

rubrika: Filosofický koutek


[I] [II] [III] [IV] [V] [VI] [VII]

Dnešní sobotní meditace je sedmá a letos poslední. Příští sobotu bude nad Betlémem svítit hvězda a následující, poslední letošní, bude Silvestr. Jestli se k sobotním meditacím vrátím příští rok, netuším - dokonce mám pocit, že do příštího roku ještě nedokážu dohlédnout. Dnešní meditace je zároveň poslední částí z první kapitoly knížky Arthura Zajonce. Takže se hezky usaďte, poslední meditace tohoto roku se započíná:

Lucifer


journey-to-the-heart.jpgCesta domů

Cesta domů je stejně důležitá jako cesta ven. Pokud cestu vně prožíváme prostřednictvím slov "Člověče, poznej sebe sama", můžeme je znovu niterně zopakovat, jakmile se vracíme zpět. Když jsme vyslechli tato slova poprvé, jejich plodnost nebyla ještě zcela zjevná, ale nyní, když jsme je promeditovali, prostoupí nás jejich hloubka či ovzduší smyslu. Při cestě zpět je slyšíme odlišně, nesou v sobě úrovně zkušenosti a obrazy. Při návratu domů se snažíme integrovat bohatství zkušeností do svých životů.

Byli jsme zrozeni do života služby a úkolů. To je podstatné. Meditace není útěk. Je pouze přípravou na život. Vracíme se k sobě prohloubenější, bdělejší a jistější tím, že jsme byli ve spojení s nekonečnem, s tajemstvím své vlastní přirozenosti, s božstvím. Pokud se nám meditace dařila, můžeme dokonce váhat s návratem domů. Takové zdráhání nicméně nejde dohromady s mravním základem lásky a nezištnosti, který stojí na počátku celého procesu. Plody meditace tu nejsou proto, abychom je hromadili, ale abychom se o ně podělili s ostatními. Kontemplace je správně vzato nezištným činem služby, a návrat domů je tudíž jejím pravým cílem.

Projdeme-li bránou pokory, vyjdeme bránou vděčnosti. Existuje nekonečný počet způsobů, jak říci "děkuji". Existuje tedy i bezpočet způsobů, jak přistupovat k meditačním sezením. V buddhistické tradici člověk pečetí meditaci tím, že její plody věnuje všem cítícím bytostem, aby byly osvobozeny od utrpení. V jiných tradicích se člověk přibližuje modlitbou, jak je tomu v Žalmu 131:

Pane, má mysl není zanesena tužbami
a mé srdce se těší čekáním.
Nestarám se o náboženství
ani o cokoli jiného, co nejsi Ty.
Mám mírnou a tichou duši,
tak jako dítě, které kojí matka.
Má duše je mírná jako dítě,
spící v matčině náručí.

A na závěr si zde povíme:

Jak čelit nebezpečí ulpění na mimořádných stavech mysli

Sv. Jan od Kříže a buddhisté mají pravdu, když varují před nebezpečím ulpění na mimořádných stavech mysli či výjimečných zkušenostech, avšak tyto stavy lze kultivovat zdravým, ne-uchopujícím postojem, který vůči nim zaujmeme. Potenciálním problémem je náš přístup, a nikoliv samotné zkušenosti. Je tudíž svrchovaně důležité vytvořit si ke kontemplativním zkušenostem správný vztah, abychom nebyli svedeni od svého hlavního cíle. Člověk se musí zdržet předčasného využívání či výkladu takových zkušeností.

Nejzdravějším přístupem je prosté přijetí, zacházení s nimi jako s neočekávanými fenomény, jejichž význam nám bude odhalen časem a nemusejí být tedy okamžitě pochopeny. Zkušenosti, které se během meditace vynoří, mohou být neobvyklé a nádherné a můžeme je zaznamenat s jistým oceněním, avšak neměli bychom o nich hovořit, výjimkou důvěryhodných učitelů, přátel nebo kolegů, kteří se věnují kontemplaci. V pokročilejších stádiích meditace se ke zkušenosti obvykle přidá i porozumění. Kráčíme stezkou poznání, avšak jsme zváni k oddanosti, a egoismus, který jsme se pokusili zanechat u první brány k meditaci, nám nesmí zastínit naši vizi.

Pravým základem meditačního života je život v lásce. Jakmile projdeme bránou pokory, objevíme posléze ve svém nitru nepokoj a potřebu se o něj postarat. Cvičení postupujeme proto, abychom ovládli a nakonec proměnili nepokoj a vřavu své mysli do takového stavu míru, že uvnitř ní se bude moci vynořit tiché bytostné já. Nemusíme však čekat na to, až takového stavu plně dosáhneme (to bychom mohli také čekat na celou věčnost), ale můžeme začít meditovat nad subtilními myšlenkami posvátných textů, nad tajemstvím přírody, nad naší vlastní lidskou povahou nebo badatelskými otázkami, se kterými se potýkáme. Nakonec musíme doputovat zpět do života jakožto plně vtělená lidská bytost a integrovat své kontemplativní zkušenosti do života, s vděčností za čas a zkušenosti, jež nám byly dány, a s vědomím, že obohatily naší činnost v běžném životě. Každý den musíme znovu začínat s oddaným dílem sebeobnovy. Jak napsal Thoreau:

Praví se, že na kádi krále Tching Tchanga byly vyryty tyto znaky: Obnovuj sám sebe každý den, dělej to znovu a znovu, stále znovu a napořád.

Zdroj: Arthur Zajonc, Když se poznání stane láskou: Meditace jako kontemplativní výzkum


komentářů: 16         



Komentáře (16)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
16
Axina 19.12.2011, 23:43:37
[14] Málem bych zapomněla:
Nepostižitelnost vesmíru lidskou myslí = Access denied Usmívající se

Axina
15
Axina 19.12.2011, 23:39:33
[14] Velký třesk = reset vesmíru
Bůh = Velký Programátor
DNA = programovací jazyk
A jsme zase tam, kde jsme nechtěli být Usmívající se

14 celý vesmír je jeden naprogramovaný kompjůtr ];-)
V (neregistrovaný) 19.12.2011, 22:02:07
Rekl bych, ze vesmir funguje na presne opacnem principu. Kdyby totiz vesmir bezel na nejakem centralnim programu, tak by dochazelo k zaseknuti, vsechno by zmodralo (BSD) a buh by musel vesmir resetovat a vsechno by zacalo zase od zacatku.

Vesmir funguje na principu totalni decentralizace, takze kdyz nekde dojde k selhani, je to jen lokalni zalezitost a vse ostatni jede v klidu dal.

K selhani ovsem muze dojit jen na vyssi, 'zive' urovni vesmiru, selhani znamena spatne fungovani, nebo v posledku smrt. Ta decentralizace zrejme spociva v DNA, ktera se oddelenim zkopiruje a dal funguje jako samostatne naprogramovana jednotka.

----------
Jeste k te meditaci. Takovym gralem meditace je dosahnout porozumeni vesmiru ponorenim se do sveho nitra. Myslenka za tim je, ze vesmir je jedna velika mysl, a nase mysl je jako vse ve vesmiru jeji soucasti a tudiz tu existuje moznost, dostat se meditaci ke spojeni s tou vesmirnou mysli a tak nahlednout na svet z pozice vesmiru a rozumet tak vsemu, proc jsou veci jak jsou, jaky ucel to vse ma v nejakem vyssim schematu byti.

Anebo neni vesmir nahlizeny 'zivotne' jako jedna velka mysl, ale proste jako neco co existuje a nase mysl je prirozene soucasti te existence a tudiz ponorenim se do jejiho nitra muzeme zkoumat mysl a tim tak vlastne vse co existuje, cely vesmir, a pochopit tak, ci nahlednout do jeho fungovani. Nosna idea je, ze v nasi mysli (mysli kazdeho cloveka) je obsazeny cely vesmir.

Tomu ovsem nahrava ta idea decentralizace fungovani vesmiru. Znamena totiz, ze vse je obsazeno vsude, ve vsem, tak rikajic. Treba progam vzniku cloveka je zrejme nejak obsazeny v DNA, cili nic 'zvenci' neridi jeho vznik z embrya az po dospeleho cloveka. Nekterym i dospelym zivocichum dorustaji nove koncetiny a asi i organy (to jiste bude v budoucnu mozne i pro cloveka), coz znamena, ze vse je nejak zkodovane asi v te DNA spirale.

Zdalo by se tedy, ze staci se podivat dovnitr nasi mysli a zvedet vsechno, ale nemyslim ze to takhle muze fungovat. Jakkoli je nase mysl neco co se vymyka nasemu soucasnemu chapani, presto si nemyslim, ze jde o neco nejak se vymykajiciho prirodnim zakonum, jako vsechno ostatni doposavad prozkoumane.

Lucifer
13
Lucifer 19.12.2011, 12:22:15
Tomuhle říkám "kvalifikovaná mobilní meditace"

http://www.novinky.cz/krimi/253906-chlapec-pobodal-v-praze-kamarada-kvuli-mobilu.html

Lucifer
12
Lucifer 19.12.2011, 12:03:26
Při dnešní cestě do své instituce jsem nabyl dojmu, že by tu meditaci potřebovala drtivá většina mých spoluobčanů. A když tady koukám na některé komentáře, obzvláště pak [8] a [11], tak si myslím, že už bylo opravdu načase, že se ty sobotní meditace ukončily. Vánoce jsou nadoslech, nezapomeňte si tudíž řádně doladit vlastní počítač, a pro ty odvážnější dodávám, že celý vesmír je jeden naprogramovaný kompjůtr ]Mrkající

Axina
11
Axina 19.12.2011, 08:18:23
[10] V, nezbývá mi, než zase s vámi plně souhlasit.
Zaujala mne ta poznámka, že v počítači je jen to, co se do něj vloží. Je to tak. Hardwarově i softwarově. Ale řada lidí v tom vidí něco tajemného, něco, co je pomalu schopné žít vlastním životem. Půvabné je, že takto uvažují i osoby VŠ-vzdělané v humanitní oblasti.
Klientelu naší firmy tvoří především lékaři. A jak jsou tak zvyklí, že navzdory jejich péči se někdy pacient uzdraví a někdy zase ne, tak mají pocit, že je to tak i s programem. Stačí to jenom po 150-té zkusit. Jednou to přece vyjít musí! Přitom si degradují databázi víc a víc. Teprve když jsou znaveni a vysíleni svým marným úsilím, kontaktují hotline.
Samozřejmě, že trochu přeháním.
Ovšem často mi takový klient připomíná malé děcko, které se snaží si po 150-té neúspěšně zavázat tkaničku u boty Usmívající se
Případně si vzpomenu na skvělý film Císařův pekař a Pekařův císař:
A co děláte vy?
Rozbíjím atom!
A daří se vám to?
Nedaří... Ono záleží na tom, jak se do toho třískne! Ale já na to jednou přijdu...
Císař: My tady máme jenom odborníky! Usmívající se

10 Dekuju za ohodnoceni
V (neregistrovaný) 19.12.2011, 02:18:57
Meditaci vidim jako metodu ovlivnovani vlastni mysli bez pomoci takovych veci (externich pomucek) jako alkohol, drogy.

Ale jedna se o podobny cil jako v pripade drog, ci alkoholu. Soucasti meditace byva uporne soustredeni se na neco (asi uplne bez nejakych pomucek - inhalace nebo pozivani neceho), typicke byva opakovani nejake kratke formule do umoru, az dojde k sebenavozeni nejakeho vysledneho stavu, asi se mu rika vseobecne nirvana. Rikam asi, protoze je nejspis hodne druhu meditace, ruzne jeji cile.

Dovedu si predstavit, ze se takto daji privodit stavy mysli podobne, ale nejspis ne stejne, jako treba opojeni alkoholem, nebo drogami. Ale i tak je to stav, kdy treba muze mit clovek pocit, ze porozumel vesmirnu, ze nahledl do jeho tajemna, nebo ze on a vesmir byl jedno a totez.

Jenze to asi byva jako treba s tvorivosti pod alkoholickym opojenim - to si taky clovek mysli, co svetoborneho nenapsal, basen nebo vedecke pojednani jak funguje gravitace, nebo i perpetum mobile, jenze po opadnuti opojeni clovek obvykle vidi, ze to zase tak nic svetoborneho neni, kdyz uz to tedy neni uplna hovadina.

Meditace, ta nirvana je asi jina vec. Tam dojde ke stavu, ktery nelze po opusteni toho stavu nijak komunikovat, kazdy si ho musi zazit sam, a i pro samotneho uspesneho mistra meditace, podkud prave neni v tom transu, zustava vysledek te meditace jaksi mlhavy, neuchopitelny, i pro neho samotneho. Ale v pameti ma ten zazitek a prijde mu cenny a tak se k nemu periodicky vraci v meditaci.

Je sice pravda, ze mysli rozumime jen hodne malo a ze treba hypnoza ukazuje jak moc v ni mame, aniz jsme si toho vedomi. Na druhou stranu neverim na nejaky mysticky obsah nasi mysli, kdy by nejak v nas byly obsazeny vsechny vedomosti vesmiru a jde jen o to naucit se je nejak cerpat, treba tou meditaci.
Vidim to jako s pocitaci, uvnitr je jen to, co se tam da, nic vic a nic min. Tedy ze nase mysle neobsahuji v sobe tajestvi vsech veku, tajemstvi vesmiru, nekonecna.

Lucifer
9
Lucifer 19.12.2011, 00:40:36
[8]

Nesouhlasím, viz [5]

Axina
8
Axina 19.12.2011, 00:35:23
Takže se pokusím znovu:
V, myslím, že jste to napsal výstižně. Osobně si myslím, že meditaci se věnují především
a) extravagantní exhibicionisté (je to neobvyklé, vypadá to zajímavě)
b) podvodníci (lidé labilní a ve složitých životních situacích věří lecčemu a rádi zaplatí za to, že dotyčný je vyslechne a je ochoten, samozřejmě za úhradu, se stát jejich guru
c) lidé, kteří jsou zralí na déletrvající péči psychologa nebo dokonce psychiatra.

Lucifer
7
Lucifer 19.12.2011, 00:29:00
[6] Zkus to ještě jednou...

«     1    2   »