Bayerisch Eisenstein a Frankenstein

rubrika: Pel-mel


Jak už u mne bývá zvykem, tak i tahle reportáž z šumavské výpravy se zvrhne v na první pohled zcela nesouvisející zadumání.

Lucifer


Dnes jsme se konečně rozhodli opustit naši rodnou hroudu, v tomto případě reprezentovanou Šumavou, a zamířili na sousední hroudu v Bavorsku, reprezentovanou Bavorským lesem. Je třeba podotknout, že Bavorský les je ve skutečnosti stejným lesem jako ten šumavský, a naopak. Bavorskou Železnou Rudu jsem už jednou navštívil. Rozdíl mezi bavorskou Železnou Rudou a českou Železnou Rudou je ve skutečnosti totéž jako mezi bavorským a šumavským lesem. Bayerisch Eisenstein je něco jako německá část české Železné Rudy; je však o poznání menší a o totéž upravenější.

Dlouho jsme tam nepobyli, krátce se prošli, pokochali několika uličkami a vydali se navštívit poněkud větší bavorské městečko Zwiesel. Podrobnou reportáž zde možná dodá můj doprovod. Zmínil bych pouze jeden postřeh, jehož jsem, zřejmě jako mnohý z vás, nabyl už kdysi dříve. Železné Rudě dominují laciné pouliční obchůdky našich asijských souputníků. Jsou skoro na každém rohu a v některých se to dodnes hemží trpaslíky. Jakmile přejedete téměř neviditelnou hranici mezi oběma hroudami, asijští souputníci se včetně svých trpaslíků jakoby zcela vypaří.

To je k tomuto výletu asi tak všechno a teď tedy to zadumání: V souvislosti s Eisensteinem se mi v hlavě zcela nečekaně vybavil Frankenstein (to první je "železný šutr", druhé "francouzský šutr"). Následující řádky na téma Frankenstein jsem převzal z knížky Trhlina ve stvoření světa od Marcelo Gleisera:

Dne 6. března 1815 přišla tehdy sedmnáctiletá Mary Godwinová o své předčasně narozené dítě, dcerku, jež se narodila pár týdnů předtím. Přeludy mrtvého nemluvněte ji pak stíhaly po mnoho měsíců. Ve svých snech Mary viděla, jak se mrtvá dceruška vrátila zpět k životu poté, co ji u ohně energicky třela. V té době žila s ženatým básníkem Percym Shelleym a musela snášet jeho otcovskou radost nad novorozeným chlapečkem, kterého počal se svou ženou, od které již ale žil odloučen. Tím pro ni bylo všechno daleko horší! Její láska k Shelleymu přesto ještě vzrostla. Oběma se pak počátkem roku 1816 narodil chlapec. Toho léta trávili prázdniny ve Švýcarsku blízko vily lorda Byrona na břehu Ženevského jezera. Ponurý déšť uvěznil přátele na mnoho dní uvnitř domu. Povídali si o galvanismu i otvrzení Erasma Darwina (Charlesova dědečka), že se mu podařilo oživit mrtvou hmotu. (Či snad to byla jen pověst?)

Byron navrhl, aby pro ukrácení chvíle každý z nich napsal duchařský příběh. Mary později vzpomínala, jak se rozhodla svého úkolu zhostit: "Zabývala jsem se vymýšlením příběhu... Takového, jenž by vystihoval tajemné obavy našeho nitra, vzrušující a napínavý horor." Ale i přes velké úsilí se Mary nedařilo vymyslet dějovou osnovu. Až jedné noci, kdy ležela v posteli a nemohla usnout, měla následující vizi:

Viděla jsem bledého studenta hříšných umění, kterak klečí vedle věci, kterou poskládal dohromady. Viděla jsem ohavný přízrak ležícího muže, jenž poháněn pak nějakým mocným strojem vykázal známky života a jako polomrtvý se s obtížemi pohnul. Byl to strašlivý přelud, neboť nesmírně děsivý je produkt lidské snahy napodobit úžasný mechanismus Stvořitele světa. Jeho vlastní úspěch by lidského tvůrce vyděsil. V panice by utíkal pryč od ohavného výtvoru, k smrti vyděšen. Nezbylo mu než doufat, že ponechá-li stvoření samo o sobě, opět se z něj vytratí slabá jiskra života, kterou do něho vdechl.

Tak se zrodila jedna z největších literárních legend Frankenstein neboli moderní Prometheus, jež vyšla roku 1818. Román se na hony liší od verze, kterou prezentuje hollywoodský film z roku 1931, v němž "stvůru" hraje Boris Karloff. "Ohavný přízrak" Mary Shelleyové nebyl duševně postižený a obludný vrah. Přestože bylo monstrum poskládáno z rozličných částí různých těl a pak oživeno "jiskrou života", bylo to velice jemné stvoření, které se naučilo číst a psát. Po svém stvořiteli se dožadovalo jenom družky:

Žádám si stvoření opačného pohlaví, mně podobného. ... Ano, ono i já budeme jen monstra ukrytá před vnějším světem; ale o to více budeme spojeni navzájem. Naše životy nebudou šťastné, budou však neškodné, zbavené strasti, učiň mne šťastným ... neupírej mi, oč tě žádám!

Victor Frankenstein, zděšen tím, že by mohl zplodit celou linii monster, žádost nevyslyší. Příběh se tím zvrtne v tragédii. Podtitul díla hovoří za vše. Nesmrtelný Prometheus uloupil Diovi oheň a poskytl ho smrtelníkům. Za svůj zločin byl pak řetězy přikován ke skále a orel mu požíral játra, jež mu neustále dorůstala, a to na věky věků. Mary Shelleyová napsala varovnou vědecko-fantastickou povídku. Je stále živá, zejména dnes, kdy probíhá ostrá debata o etických aspektech genetického inženýrství, moderní vědy s dosud nebývalou schopností ovládat samou podstatu života.

To je pro dnešek z bavorsko šumavského lesa všechno devil


komentářů: 9         



Komentáře (9)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

honza
10
honza 06.10.2012, 10:33:06
Lucík mi vždy přišel velmi praktický ... ono to ani jinak u spíše experimentálního fysikála nejde .... i články jsou tady velmi věcné ... materialistické .... nesmrtelnost chrousta vypadá vellmi jinak ....

Lucifer
9
Lucifer * 06.10.2012, 00:50:53
EvoO, nevzpomínám si, že bych tady někdy hloubal o nesmrtelnosti chrousta. Jsem praktický a pragmatický fyzik. To jiné tvoje těsto bude nejspíš z nějaké ne zcela rozumné ingredience. Můj výlet na Šumavu byl bezpochyby krásný, a něco z něho jsem tady upustil. Ovšem psát tady o tom, co jesem ráno nebo večer pil a kam jsem se šel vymočit, tak na to nejsem příslušným těstem obdařený. A navíc, Neviditelný čert k tomuto počinku nebyk stvořený. Rozhodně jsem se tě něchtěl nikterak dotknout.

Úžasný

EvaO
8
EvaO * 10.08.2012, 22:27:48
(5) Lucifere, nic ve zlém, nemusí tě mrzet moje nepochopení. Já jsem holt spíš na ty příhody ze života a veselé historky z natáčení.
Ani si nemyslím, že bych byla povrchní nebo pohodlná se něco přiučit či se dozvědět, ale jsem příliš praktický člověk, takže takové to "hloubání nad nesmrtelností chrousta", jak to obecně nazývám, mě až tak nebaví.
Tím se tě nechci v žádném případě dotknout, velice si cením tvého neutuchajícího studijního elánu, ale ber to tak, že každý jsme z trochu jiného těsta Usmívající se Ospalý

Astra
7
Astra * 10.08.2012, 21:01:25
Mně se nediv, Lucifere, že jsem to "neabsorbovala", jsem celkem povrchní, mám raději oddychovky, pohodu, žádný zádrhele... nicméně hodnotím všechny tvoje snahy!

Astra
6
Astra * 10.08.2012, 20:57:05
Eisenstein - Einstein mě napadlo taky, ale to, co člověka napadne a první dobrou nebývá zrovna nejnosnější. Určitě ovšem záleží na náladě autora a na touze, co chce sdělit. To zřejmě Lucifera neinspirovalo.

Lucifer
5
Lucifer * 10.08.2012, 20:52:36
Zdravím Waii, dík za podnětný komentář. Einstein se mi k tomu tajemnému přirovnání nehodil, Frankenstein dopadl líp. Pokud jde o přirovnání hudby 60. let k technu, tak si myslím, že se mýlíš, ale k tomu se vrátím někdy poté, až se vrátím ze Šumavy. Cestopisná vyprávění bych s okurkovou sezonou nespojoval. Axina to dělá hezky a já se na to momentálně necítím. Ještě se k Šumavě někdy vrátím, a pak už to bude fakt jenom povídání bez "oslích můstků" k tajemným zadumáním. Přesto si myslím, že mé šumavské vstupy nebyly až tak od věci, a je mi docela líto, že třeba Astra a EvaO to neabsorbovali Úžasný

Wai
3
Wai * 10.08.2012, 17:22:50
Mně zaujalo to zamyšlení. Za prvé jsem v Železné Rudě kdysi pobýval s rodinkou a na Bavorské straně jsme se byli vykoupat. Hned za přechodem je totiž bazén s umělým vlnobitím a byli jsme tam skoro sami. Za druhé už tehdy jsem si všiml naprosto stejné věci - stánků "na levnou krásu" na české straně a upravených penzionů a letních bytů na straně bavorské.
Tak proto asi mne zaujalo to zamyšlení, respektive ta asociace Eisenstein - Frankenstein. Upřimne mně překvapilo, že nebyla asociace typu Eisenstein - Einstein. V tom případě by bylo zamyšlení rozhodně zajímavější a ne toliko temné. Ale čtenáři vyžadují na okurkovou sezonu spíše cestopisná vyprávění Usmívající se

EvaO
2
EvaO * 10.08.2012, 07:27:35
Připojuji se k Astře. Vykašli se Lucifere aspoň na chvíli na nějaké zadumání a zcela přízemně popisuj postřehy z cest. Tak se stalo, že jsem si opravdu s chutí přečetla tvůj úvodní odstavec o šumavském a bavorském lese včetně asijských trpaslíků na české straně a čtení ukončila. Ty přece píšeš "cestopisy" lehce a vtipně, tak nás tím potěš a zadumání si nechej na jindy. Děkujipředem za kladné vyřízení žádosti mé i Astry Usmívající se . Čau.

Astra
1
Astra * 10.08.2012, 06:33:46
Milé čertí monstrum, co se jedna z cesty po Šumavě nedozví! Zírám . Úžasný Nechci ti nic vyčítat, Lucifere, ale těšila jsem se na tvoje osobní postřehy z poutí po lesních stezkách, na zprávy o stavu podvědomí přírody, lidí, na zážitky všeho druhu i jakosti. Pořád máš ještě čas. Vzchop se, protři svoje vědecké vědoucí oči, rozmáchni se a popisuj. Vzpomínám na tvoje líčení boje se sršněm uprostřed vodní plochy. To bylo drama. Rozpačitý

«     1     »