Pro dnešní den jsem chtěl vyhlásit pauzu. Uvědomil jsem si, že, ač jsem se o to snažil, nejsem novinář, ale pouhý blog(g)er. (Považte, jak skromně jsem se ohodnotil.) I když Neviditelný čert je něco jako můj blog, nikdy jsem zde nechtěl vystupovat sólově, a tak se tu a tam objevují i jiní autoři, což jsem si vždycky přál. Pauza dnes sice bude, ale ne až tak úplně, poněvadž si tak trochu zabloguji. Lucifer
Hned druhým příspěvkem po mém návratu z vinohradské nemocnice, kde jsem byl skvostně oholen (viz ten první: Kterak oholit neviditelného čerta), byl Nedělníček, jehož název byl odvozen od faktu, že vyšel v neděli. Hned v úvodu jsem zmínil příspěvek jiného blogera, internisty a rehabilitačního lékaře Jana Hnízdila, který se jmenuje Společnost "na prášky". Od Jana Hnízdila jsem četl už několik pojednání a zamyšlení, a mohu říci, že mi mluví z duše. V perexu toho článku píše: Drtivá většina civilizačních chorob není ničím jiným, než ztělesnění dlouhodobě neudržitelného způsobu existence civilizované společnosti. Podávání chemických léků není ničím jiným, než zastíráním příznaků, nalháváním si, že jdeme správným směrem. Zobecnění této myšlenky, která je bezesporu velmi trefná, jsem zde učinil v celé řadě příspěvků, za což jsem byl občas popotahován, že věci vidím příliš černě, poněvadž jsem "tak trochu jiný". Nemyslím si, že svět vidím černě, vidím ho takový, jaký je, tedy v celé škále jeho barev. Pokud však nějaká barva začíná ty ostatní začerňovat, nemohu strkat hlavu do písku, což, jak bylo odborně doloženo, nedělají ani pštrosi. Naše společnost není jenom na práškách, ale na spoustě jiných duševních "drog", jež z lidí dělají nepřirozené automaty a svým způsobem i sebevrahy. Kdo a proč to způsobil, se sice mohu pokoušet rozebírat, ale podstata, dle mého názoru, spočívá jinde. Především v tom, že naše úžasná technika, zplozena neuvěřitelně urychleným vědeckým poznáním - místo toho, aby nám přinášela užitek, o čem se prarodičům ani nesnilo - přináší některým jedincům a spolkům neutuchající možnosti, kterak z lidí udělat nepřirozené automaty. Dovedete si kupříkladu představit, co se bude dít, až konzumenti dorozumívací techniky v podobě mobilu budou očipování, aby nemuseli furt mačkat nějaké čudlíky či dnes už vlastně tu krabičku hladit prstem? Což ale neplatí jenom pro mobily, ale i pro internet, obojí se totiž začíná prolínat. Tahle představa je samozřejmě neuvěřitelně úžasná, kam se hrabou klasické sci-fi romány, jenže... Jenže výsledkem bude, že konzumenti této techniky budou pod totální kontrolou, čehož se dá velice snadno dosáhnout, na internetu se to už vlastně děje. Jako fyzik rozhodně nechci "rozbíjet stroje", tedy techniku, u jejíž kolébky stojí především fyzika. Fyzika a její technologické důsledky jistě nejsou zločineckým počinem. Je úžasné a krásné, že naše poznání už dospělo tak daleko. Nicméně je třeba si uvědomit, že "kapka vody navíc a Bororo už ne život, Bororo pak nic". A tím končím svůj blogerský Čtvrtníček
20.09.2012, 00:00:36 Publikoval Luciferkomentářů: 18