Každému z nás byl přidělen anděl strážný. Bez ohledu na to jací jsme, ať dobří či špatní, všem se ke kolébce dostavil. Lucifer
Anděl strážný je tady od toho, aby nás strážil - aby nás ochraňoval, když se dostaneme do nebezpečné situace. Některé nebezpečné situace jsou dány přírodními jevy, jiné nám způsobí naši bližní i vzdálení, někdy si je způsobíme zcela sami. Vždy je nám anděl strážný připraven pomoci, nicméně vždy to záleží také na nás. Anděl strážný je možná jen našim stínem, druhým já, které je zakotveno v přirozené podstatě naší existence, jež nám byla zcela zákonitě a bez rozdílu do kolébky dána. Každý z nás má přinejmenším perličku na dně, pokud tak mohu parafrázovat Bohumila Hrabala. Záleží jen na nás, co s tím uděláme. Když tu perličku zanedbáváme, když svého anděla strážného vyčerpáváme, dříve či později o všechno to dobré, co nám bylo zcela zadarmo poskytnuto, přijdeme. Perlička na dně se ponoří do temných vod, zmizí v nenávratnu, anděl strážný se vyčerpáním usouží a svůj mandát položí. Někteří lidé, především ti úspěšní a silní, když svého anděla strážného dokopou až na okraj propasti a pak ho do ní s vítězným úšklebkem svrhnou, se dostanou do stavu, kdy mají pocit, že teď už mohou všechno - že teď už je nikdo nebude hlídat. Dospěli k němu se zcela absurdním pocitem, že jejich anděl strážný je pouze omezoval, bránil jim v rozletu, popřípadě přímo buzeroval. Jeho poslání zkrátka nepochopili. Teď už jim nic nebrání, aby bez jakéhokoli pocitu viny či výčitek svědomí mohli uskutečňovat svoje roztodivné plány, kterak vše kolem sebe podřídit svému egu, svému obohacení na úkor všeho. Jenže stačí jediná chybička, jediný okamžik když nosem narazí do cizí zdi, a vše je podtrženo a sečteno. Nic jim nepomůže. Žádného anděla strážného se už nedovolají, pokud je vůbec něco takového napadne. Lidové rčení, že na každou svini se už vaří voda, neříká nic jiného než to, že každý, kdo v sobě svoji lidskost zapudí, tak dříve či později se bude smažit v pekle. Možná si myslíte, že venkoncem je úplně jedno, jak každý svůj život ukončí, či vlastně jak mu byl ukončen. Dobrotiví lidé, kteří byli celý život vystaveni útlaku těch nedobrotivých, sice s pomocí svého strážného anděla všechny ty nesnáze překonají a odejdou v klidu. Stálo jim to však za to? Nedobrotiví uzurpátoři si užijí neskonale blahobytnější život, a ten závěr na tom nic nemění. Proč se tedy zabývat nějakým strážným andělem, svědomím, nějakými psanými i nepsanými pravidly kultivovaného soužití s jinými, když nám díky tomuto hloupému sebezapření svých možností unikne vše to úžasné, bohatstvím a mocí oplývající? Proč sedět někde v koutku s kůrkou chleba a sklenicí vody jako dobrák od kosti? Proč, proč, proč? Docela by mě zajímali odpovědi na tuhle otázku, včetně jakýchkoli polemik na toto téma. Schválně jsem to pojal jen z jednoho úhlu pohledu, těch úhlů pohledu je samozřejmě víc. Zřejmě není pravda, že každý dobrák musí žít jen o kůrce chleba a sklenici vody, ačkoli mnozí dobráci takhle dopadnou. Na druhou stranu je samozřejmě pravda, že ne každý vymítač svého anděla se dožije bohatstvím a mocí oplývajícího života, mnozí z nich dostanou po čumáku ihned. Ať tak či onak, zajímalo by mne, co si o tom myslíte.
04.10.2012, 00:00:57 Publikoval Luciferkomentářů: 3