Prase - Rovnoprávnější než ostatní

rubrika: Pel-mel


Poslední tři dny zde vládl Populárně naučný koutek, jehož jsem obšťastnil pozoruhodnými úvahami Marcelo Gleisera. Vyhlašuji tedy v tomto směru pauzu s tím, že v záloze mám jeho možná ještě pozoruhodnější úvahy. Pro dnešek jsem se rozhodl opět oživit zoologickou zahradu od Johna Lloyda a Johna Mitchinsona a vyrukovat s nějakým dalším zajímavým zvířátkem. Už jich tady byla celá galerie, od největších až po ty nejmrňavější, z nichž zřejmě nejvíce zaujala Želvuška, která by mohla putovat vesmírem i bez skafandru.

Lucifer


Z názvu tohoto pojednání jste jistě vydedukovali, že tím zvířátkem nebude žádné jiné než prase. Jistě ho velmi dobře znáte - třeba takové vepřové řízky nebo jiné kulinářské dobroty, pod nimiž se náš jídelní stůl často tak chutně prohýbá. Pojďme se však na to zvířátko podívat poněkud z jiného pohledu, než je ten kulinářský. Takže dobrou chuť:

Na světě žije asi miliarda prasat a více než polovina z toho v Číně. Číňané mají k prasatům blízko již odedávna: právě tam došlo před více než 9000 lety k domestikaci prasete divokého (Sus strofa), a v čínštině se používá totéž slovo pro "maso" a "vepřové". Vepřové je nejoblíbenější maso na světě: ročně se ho zkonzumuje 85 miliard tun, o třetinu více než hovězího či kuřecího. Tradičně byla jeho oblíbenost spojována s tlustou vrstvou tuku, díky které se dalo výborně konzervovat solí, sušit či udit tak, aby tuk nežluknul. V posledních letech vedly zásady zdravější výživy lidské populace k šlechtění prasat s polovičním obsahem sádla. Prasata jsou jednak zdrojem masa, ale z těchto zvířat se navíc získává inzulin, kvalitní kůže a ze štětin se dělají štětky a kartáče. Kmenové buňky prasat se používají při výzkumu lidských chorob. Za tímto účelem vložili čínští genetici do genetické informace prasete gen medúzy - vznikla selátka, jejichž jazyky a nožičky v ultrafialovém světle zeleně svítí.

Během dlouhé historie chovu prasat coby užitkových zvířat se vztah k nim měnil. Být "prase" znamená být hltoun, potměšilec a špindíra. Zároveň prasata obdivujeme pro jejich inteligenci a kuráž. Jsou to družná, hravá zvířata a v důsledku toho je těžší je chovat je ve stádě než ovce nebo dobytek: pokud může prase utéct, udělá to. Prasata jsou všežravci, žerou rostliny i maso, a díky tomu jsou pro člověka nepostradatelnými likvidátory potravinových odpadků. Nežerou však "jako prasata". Mají o třetinu víc chuťových buněk než my (nechutná jim slupka citronu ani syrová cibule) a na rozdíl od ovcí a koní (či člověka) se nepřejídají. Díky své pověsti "živoucí popelnice", pro niž je na dvorcích chovali lidé v celé Asii a Evropě, jsou zároveň považována za "nečistá" zvířata, jejichž maso nesmějí pozřít židé, muslimové a adventisté sedmého dne.

Prasata si ovšem na čistotu potrpí, pokud jim k tomu člověk dá příležitost. Jsou to jediná hospodářská zvířata, jež si dělají zvláštní pelech na spaní (který si udržují v čistotě) a používají místo na záchod. Jen zkrátka nevypadají čistě. Obracejí půdu účinněji než jakýkoli pluh, neustále se v ní "ryjí" rypáky. Pokud do toho prší, jsou obalena blátem. Ale prasata se "nepotí jako prasata". Protože nemají potní žlázy a mají na sobě tlustou vrstvu tuku, mohou se spálit od slunce a potřebují se obalit blátem, které je ochladí a chrání.

Prasata jsou vysoce inteligentní. Stejně jako psi se dají snadno chovat doma, naučí se aportovat a přijít k noze. Prasata se dokáží naučit tančit, závodit, tahat vozík a vyčenichat nášlapné miny. Naučí se dokonce hrát videohry a joystick - se kterým mají problémy i šimpanzi - ovládají rypákem. V 18. a 19. století obecenstvo udivovala svými triky "cvičená prasata" nastrojená v elegantních vestičkách. Prase dokonce stanulo před soudem a bylo oběšeno za vraždu. Možná právě jeho inteligence některé lidi znervózňuje. Když se na vás prase podívá očky s dlouhými řasami směřujícími vpřed a očichá vás čenichem (který je 2000krát citlivější než lidský nos), vznikne mezi vámi spojení, jež sahá daleko za vztah zvířete a jeho konzumenta.

V oblasti, kde se nachází můj habitat, se rovněž nachází vlastník jakéhosi mini prasátka, vyšlechtěného ne za účelem vepřových řízku či jiných kulinářských dovedností, ale jako domácí mazlíček. Občas ho potkávám při své obchůzce v doprovodu jeho paničky. Působí velmi inteligentním dojmem, inteligentnějším než mnoho místních psích mazlíčků, neštěká ani nerochtá, a neotravuje. Hledí si zkrátka své obchůzky a rypáčkem čenichá v půdním prostoru. Začínám uvažovat, že se s ním někdy blíže seznámím, neboť seznamovat se v mém i okolních habitatech s inteligentním tvorem je čím dál tím svízelnější. Možná mezi námi vznikne výše zmíněné spojení.devil

Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
3
Lucifer * 09.10.2012, 15:55:55
[2] Tak tahle miniprasátka jsou spíš mikro, v okolí svého bydliště potkávám poněkud větší, ale stále ještě výrazně menší než chovný čuník. S miniprasátkama na obrázcích nebudou mít sousedi zřejmě žádný problém. Pokud to někdy zakvičí, tak spíš jako když piští myš. Kdyby chtěl náš soused vyměnit svého jezevčíka za mimiprasátko, tak bych mu na to klidně přispěl. Ten jezevčík totiž občas dostává zuřivý záchvat štěkotu, který je slyšet, jako bych ho měl doma. Usmívající se

Ludmila
2

Ludmila
1 Naši umělci prasata ignorují,
Ludmila 09.10.2012, 15:18:42
asi jim něco připomínají, ale George Clooney s ním i spal.Byl ochočený jako pejsek.Jenže jak ho chovat v panelákovém bytě. Toť problém. Smějící se

«     1     »