Zdravá výživa

rubrika: Pel-mel


Správný pohyb je prvním krokem na cestě ke dlouhému životu bez nemocí. Kdo po ní jde, ten se učí lépe znát své tělo a postupně začíná chápat jeho reakce. Například tučný oběd leží dlouho v žaludku, člověk je po něm unavený a necítí se dobře. Takové stavy jen zatěžují organismus a je radno se jich vyvarovat. Ale jaká výživa je tedy zdravá a prospěšná?

Lucifer


Na toto téma bohužel najdeme miliony názorů a rad. Mnohými z nich nás bohužel častuje sám průmysl a zájmové spolky, aniž si to vůbec uvědomujeme, takže se nedá mluvit o jejich nezaujatosti. Podle statistiky se jen v německy mluvící oblasti vysílá týdně více než 600 reklam na výrobky, obsahující cizí látky, umělé příchutě a další přídavky, označované číslem a písmenem E. I kdyby se člověk díval jen málo na televizi a příležitostně zalistoval v novinách či časopisech, sotva se může zcela uchránit před těmito útoky. A jestli věříte, že se jedná o neutrální stanovisko, raději ho přezkoumejte hned dvakrát, protože i někteří odborníci čerpají své znalosti z výzkumných výsledků průmyslu.

Vedle stravovacích programů, založených na průmyslově vyráběných potravinách, existuje celá řada jiných, např. makrobiotika, dělená strava, vegetariánství, ájurvéda, stravování podle tradiční čínské medicíny atd. Zastánci každého směru vyvíjejí téměř misionářské úsilí, aby druhé předčili o jeho jedinečnosti a správnosti. Ale to ještě není všechno. Jistě jste doma či ve škole nebo v práci pochytili, jak by se člověk měl stravovat a jak vypadá správné jídlo. Jistě máte i přátele a spolupracovníky, kteří vás bombardují radami, co a jak byste měli jíst. Takže naše vědomosti o zdravé výživě se většinou skládají z pestré směsice polopravd, neúplných znalostí a osobní obliby. Zoufale se upínáme k představě, že máme při jídle právo na požitek, a proto není třeba měnit staré stravovací návyky. Toto trvání na známých kulinárních slastech často vede k tomu, že jednáme nerozumně. Přesně vzato vlastně víme, co je zdravé, přírodní a chutné. Jenže to prostě ignorujeme a to většinou ze dvou důvodů: z časových a ze strachu, že nám to nebude chutnat.

Oba důvody jsou nesmyslné, když se na ně podíváme zblízka. Může být sice pravda, že příprava jídla z čerstvých surovin trochu déle než ohřátí hotového, ale připočítejte si k tomu dny, potřebné k uzdravení v době nemoci, a hodiny prosezené v obýváku. Pak to vypadá úplně jinak. Kromě toho existuje něco, co nepotřebuje žádnou přípravu a dá se to okamžitě jíst: ovoce. Strach, že jídlo nebude chutnat, je typickým výsledkem reklamy, a většinou je zaměřený do budoucna. Jak můžete vědět, jestli vám bude chutnat nějaká jiná kuchyně, dokud jste ji neokusili? Lidé se často drží toho, co znají, a jednou přijaté "moudrosti o zdravé výživě" jsou uloženy hluboko ve vědomí hlavně tehdy, když si je člověk odnesl z domova, z určitého kulturního okruhu nebo náboženství. Ale i opak je pravda: právě to tradiční z pořád stejné vzbuzuje chuť na obměnu, něco nového a neznámého. Chce to odvahu - kdo překoná vnitřní zábrany, ten bude odměněn.

Mnozí jedinci, skupiny a ekologové bojují proti "zlému průmyslu" a "obchodu, starajícímu se jen o zisk". Nelíbí se jim, že zásobování potravinami má zřejmě jediný cíl: zisk. To samo o sobě moc nepřekvapuje. Podniky nemohou jednat jinak, koneckonců žijeme v kapitalismu. Každá firma, ať velká nebo malá, v jakékoli branži se musí snažit, aby tím vydělávala. Když se jí to nedaří, tak dříve nebo později zkrachuje, což zase znamená ztrátu pracovních míst. Je nerealistické očekávat od podniků něco jiného.

Jakmile si přestaneme dělat iluze, přijdeme na to, proč nám potravinářský průmysl dodává upravené výrobky. Na prodeji kila jablek se nedá moc vydělat. Kromě toho zákazník vidí na první pohled, co dostane. Ale když se z nich vyrobí šťáva nebo ovocná tyčinka, stává se kontrola nesnadnou, téměř nemožnou. Tak se zvyšuje možnost potravinářského průmyslu vydělat. A nákladná reklama se zahrne do ceny. Stejně se chovají restaurace, pekaři, řezníci apod. Asi před deseti lety byl ve švýcarském rádiu program o jedné výstavě, na níž byly předváděny i geneticky upravené výrobky. Jeden výrobce se chtěl pochlubit svým sýrem. Četní spotřebitelé, kteří ho ochutnali, odpověděli na otázku, jaký je: "Velmi dobrý." Jak je známo, myši se chytají na špek. A prohnaná reklamní oddělení dovedou udělat z nerozhodných spotřebitelů i příznivce geneticky zmanipulovaných potravin. Samozřejmě že ten sýr chutná dobře! Chemický průmysl má k dispozici celou řadu přísad. Ale spotřebitelé neumírají hned, to je jasné.

Místo abychom nadávali na průmysl, měli bychom se raději chytit za nos. Nikdo nás přece nemůže donutit, abychom kupovali ovocné tyčinky. Proč raději nesáhneme po jablku? Když kupujeme uzeniny, obsahující většinou tučné maso, nesmíme se pak divit, když se nám zvedne hladina cholesterolu. Nezačneme-li hlasitě žádat čerstvé potraviny a budeme dál poslušně kupovat konzervované, manipulované a ozařované zboží, musíme dál žít s alergiemi, nadváhou, vysokým tlakem apod. Když ohrnujeme nos nad bramborami a zeleninou a dáváme přednost hranolkům, vepřovému, dortům a sladkým jídlům, nesmíme se divit, že nás trápí revma. Nikdo nemůže spotřebitele donutit, aby kupoval ozářené banány a avokáda. Nikdo po něm nežádá, aby kupoval zeleninu bez vitaminů za skleníků.

My rozhodujeme denně o tom, co bude průmysl vyrábět a nabízet, protože vždycky vyrábí jen to, co se kupuje. Nečekejte na spotřebitelské organizace, vy sami máte právo rozhodovat a koneckonců jste dobrým zákazníkem. Když řeknete vedoucímu obchodu, co chcete, tak vám to obstará. Nedělejte žádné kompromisy. Vy to musíte strávit, jde o vaše zdraví.

Zdroj: Arnold H. Lanz, Pět Tibeťanů - záruka dlouhého života.

Poznámky:

K této části Lanzovy knihy, která se jmenuje stejně jako tento příspěvek, se ještě možná několikrát vrátím, neboť obsahuje celou řadu velmi zajímavých a konkrétních postřehů týkajících se zdravé životosprávy.

Pokud jde o tuto část, nejdříve bych se vyjádřil k myšlence, že ve skutečnosti dobře víme, co je zdravé, ale z časových důvodů a strachu, že nám to nebude chutnat, a také díky reklamní masáži to ignorujeme. Stačí začít naslouchat svému tělu. To je jistě pravda, problém však je v tom, že Lanz to vnímá ze svého pohledu - z pohledu člověka, který neztratil kontakt s realitou. Ze svých zkušeností z posledních let nabývám pocitu, že mnozí lidé díky zábavnímu konzumnímu průmyslu ten kontakt ztrácejí či už ho přímo ztratili. Těm už Lanz svými jistě velmi užitečnými radami nepomůže.

Nedávno jsem zaznamenal dopravní nehodu, při níž člověk (už si nevzpomínám jestli muž, nebo žena) najel do zatáčky s mokrou vozovkou rychlostí 150 km/h, z níž pak samozřejmě vylétl mimo a omotal se kolem nejbližšího stromu, což pochopitelně nepřežil. Ten člověk už nebyl jen morálně zpovykaný a odbrzděný od nějakých základních pravidel, ten si už vůbec neuvědomoval, co skutečně řídí a co se mu může stát, pokud nebude respektovat elementární přírodní zákony, protože byl odpojen od reality. Podobné situace se odehrávají téměř denně, a to nejenom na silnicích. Lidé ztrácejí kontakt s přírodou a také se svým tělem. Tm už je skutečně možno naservírovat jakýkoli blaf, hlavně když jim bude díky vhodným chemikáliím chutnat a ještě za něj utratí co nejméně peněz, které hodlají raději investovat do nesmyslných "štěrkátek" zábavního konzumního průmyslu, protože se bez nich nedokážou obejít. Bez kvalitního jídla se obejdou hravě.

A teď ještě k alergiím. V dnešní době trpí spousta lidí nejrůznějšími alergiemi na běžně neškodné látky jako prach, pyl, nebo některé potraviny. Alespoň takto to popisuje oficiální medicína. Netvrdím, že nemá pravdu. Domnívám se však, že je to jenom část pravdy. Na prach či pyl jsme zvyklí po celá tisíciletí, již od počátku lidského rodu. Je absurdní domnívat se, že by si náš organismus za tak strašně dlouhou dobu nedokázal vytvořit nějakou imunitu, že bychom se zkrátka na tento přírodní úkaz nedokázali zcela evolučně adaptovat. Tím hlavním zdrojem alergií není prach nebo pyl, obojí slouží pouze jako iniciační médium. Hlavním zdrojem je velké množství nejrůznějších a často umělých chemikálií, které se vyskytují jak v ovzduší, vodě či na površích nejrůznějších objektů, ale i v potravinách (jak poznamenal Lanz). Na to není náš organismus po celá tisíciletí zvyklý. Je nesmyslné obviňovat z tohoto efektu, generovaného moderní dobou, stromy a květiny. Stejně jako je nesmyslné obviňovat z některých dopravních nehod stromy, které nás prý ohrožují tím, že se nacházejí poblíž silnice.


komentářů: 1         



Komentáře (1)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
1
Lucifer * 25.11.2012, 14:50:23
Z dosud neznámých příčin vyjel mimo komunikaci a obalil se kolem stromu

http://www.novinky.cz/krimi/285772-ridic-osobniho-auta-zemrel-na-prerovsku-po-narazu-do-stromu.html

už to působí poněkud jako odrhovačka. Mimochodem, podívejte se na komentáře, na stromy se už začínají brousit pily.

«     1     »