Propaganda II

rubrika: Pel-mel


Jak se zdá, tak celý tenhle víkend bude věnován propagandě, často velmi efektivnímu nástroji jak "cíl "či zástupy "cílů" vmanipulovat přesně tam, kam to dotyčný manipulátor či skupina manipulátorů potřebuje. Abecední seznam propagandistických nástrojů skončil v první části u písmene D, ten dnešní započne písmenem E.

Lucifer


Efekt spáče: Je známý od dob druhé světové války. Vliv negativní propagandy, uložený v paměti cíle propagandy, s časem roste, přičemž lidé zapomínají, co je vlastně ovlivnilo. Efekt spáče se reflexně projeví, jakmile se cíl propagandy setká s vyvolávajícím podnětem.

Editace a redigování neboli volba "vhodných" informací: Jak v minulém tak v tomto politickém systému byste se u vlivných a mocných lidí mohli střetnout s výrokem: "Ale lidé přece nemusí vědět všechno..." Volba "vhodných" informací se dá považovat za druh statistického výběrového klamu. Některé informace se k uveřejnění zvolí, jiné nikoli. "Vhodné" informace lze volit jak ve slovní tak v neslovní, například obrazové nebo zvukové, oblasti. Stačí dostatečně dlouho vnímat projev libovolného jedince, například politika, jak obrazově tak zvukově. Střihem obrazu a zvuku pak lze poměrně snadno, obtížně nenapadnutelným způsobem, vytvořit z téhož člověka kontinuum počínaje obrazem mírně duševně zaostalého jedince, který bude většině lidí připadat směšný, hloupý, zlý a útočný, tedy nositele zla, přes neutrálního, nudného jedince k bytosti bystré, milé, oduševnělé, roztomilé, což se nesmí přehnat, hezké, moudré a morální, k nositeli dobra.

Jak pravil s úsměvem a naprostou vnitřní jistotou zkušeného člověka vlivní televizní činitel: "Budete-li chtít, uděláme z vás během šesti měsíců prezidenta. Bude-li to nutné, za dalších šest měsíců vás zlikvidujeme." Záleží jen na tom, aby se uměle vytvořený obraz systematicky, dlouhodobě opakoval a posiloval, například výsledky "průzkumů" veřejného mínění, vhodně volenými rozhovory s celebritami... Jedinec nebo skupina, kteří kontrolují hlavní masová média, například televizní kanál sledovaný většinou populace ve státě, kde vládne mechanická demokracie, tímto způsobem buď nepřipustí, nebo doslova odepíší jakoukoli politickou konkurenci, byť by byla jakkoli moudrá nebo tvořivá. V současnosti se k propagandistickému "zpracování" posluchačů a čtenářů najímají PR agentury (Public Relations Agency).

Redigování vytváří souvislosti, podobně jako je může vytvářet lhaní, jímž může být prosté vynechávání informací. Příkladem redigování je interview, které trvá 60 minut, v němž jedinec požádaný o rozhovor podrobně vysvětlí svůj názor na příčiny, vývoj, jádro a možné řešení nějakého problému. Poté, co je záznam hotov, začne jeho redigování. Z hodinového interview může při určité zkušenosti a střihem zvuku a obrazu vzniknut dílo, jehož reprodukce trvá například pět minut. Ta vede posluchače nebo diváka žádoucím směrem. Redigování je výběr, to znamená jak zařazování tak vyřazování skutečností do nového celku, který dokládá předem přijatý závěr. Jedinec, jenž poskytl rozhovor, je užit jako nástroj i jako cíl: v roli nástroje podporuje propagandistu, v roli cíle může být ocejchován, stejně jako mu může být dodána svatozář. Za součást redigování lze považovat běžné užívání citací vytržených ze souvislosti, vhodně zvolených výroků expertů a lež, která může mít rozměr, jemuž se říká donebevolající.

Eufemismy a slogany: Eufemismy jsou výstižná, živě a citově působící slova, jejichž smyslem je "cíl" buď zklidnit, nebo vyburcovat. Eufemismy jsou slova, která působí méně ostře než jiná, často výstižnější a přesnější pojmenování nějaké skutečnosti nebo jevu. Eufemismus může být projevem taktu stejně jako podvádění. Cílem eufemismu je učinit skutečnost přijatelnější.

Za opak eufemismu je možné považovat slogany (buzzwords). Jejich smyslem je negativní označování, podobně jak je tomu v případě cejchu. Jejich rozlišení může být problematické. Příkladem jsou třeba slova extremista, extremistický, což je vše, co se nám nelíbí, politizace, to je jakýkoli kritický hlas, nemluvě o právním zásahu proti mé straně. Eufemismy i slogany, které po svém představiteli opakují funkcionáři, straníci a takzvaní aktivisté nejrozmanitějších hnutí stejně jako vládní, bankovní, podnikoví a další mluvčí, přenášejí emoce, nikoli věcnou argumentaci.

Euforie: Jestliže má propagandista pocit, že "cíl" má "blbou náladu", je nutné mu ji vylepšit. K tomu slouží zábavné pořady v televizi, happeningy...

Hastroš: Z protivníkovy argumentace se sestaví nějaký druh slátaniny vydávané za argumentaci původní, vytvoří se tedy "hastroš", jenž je obratem ruky zničen i s protivníkem.

Infotainment je zkratka, která vznikla z anglických slov information a entertainment, má jít o kombinaci informací se zábavou neboli zábavné informace. Týká se televizních programů, existují i webové stránky tohoto druhu. Dobrá a poctivá žurnalistika se věnuje závažným tématům: politice ekonomii, válce, popisuje a analyzuje právo, obchod, kulturu, vědu, techniku a sport, což dělá v časové souvislosti. Kromě toho důsledně odděluje zpravodajství od komentáře. Infotainment vyrábí tříšť "zábavných zajímavostí" odvádějících pozornost od skutečnosti. Synonymum pro infotainment je "junk food news". Junk food, doslovně nezdravá strava, je označení stravy v řetězcích prodávajících rychlé občerstvení.

Jedna loď (též jedna rodina, případně mávání vlajkami): Tento propagandistický nástroj říká například: "Jsme na jedné lodi!", případně: "Takto přece uvažuje každý normální člověk!" Za tím účelem se najímají sportovní haly, koncertní sály, stadiony, náměstí, divadla, televizní stanice, pořádají se procesí, pochody a mítinky. Zde jsou lidé na jedné lodi, a to pro něco a zároveň proti něčemu. V prvním případě se lichotí a zaklíná, v druhém zaklíná a proklíná, v obou se často hromadně a rytmicky skanduje. Lidé mívají stejná barevná označení, odznaky, případně uniformy nebo jejich části, dresy, mávají stejnými vlajkami. Společný jmenovatel zní: "Cítíme tak všichni, koukej cítit stejně." V současné České republice je svolávání lidí obtížné, rozsáhle se tedy využívá televize, rozhlasu a tisku.

Zdroj: František Koukolík, Mocenská posedlost

Poznámka:

Momentálně mě nenapadá, co bych k tomuto velmi gurmánskému výčtu propagandistických nástrojů poznamenal. Snad jen k té poslední větě bych dodal, že kromě televize, rozhlasu a tisku se dnes využívá i internet. A ještě bych mohl přidat slogan: Když už jsme na jedné lodi, tak si aspoň každý oblečte jinou uniformu a mávejte jinou vlajkou! Hezký zbytek víkendu.devil

 


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_