Clairvoyance II

rubrika: Pel-mel


Katolická církev zaujala smířlivé stanovisko k fenoménu clairvoyance prostřednictvím dekretu Sv. oficia z 26 března 1942. Neboť Sv. kongregace poprvé v dějinách církve nepředpokládá účast zlého ducha v takovýchto jevech a prohlašuje, že se nechce dotknout vědeckých otázek s tímto fenoménem spojených, čímž se de facto přiklání k názoru, že tu jde o přirozené, a nikoli nadpřirozené jevy. A jak se k tomuto jevu postavili vědci?

Lucifer


O fenoménu clairvoyance (telegnozi) se v minulosti zajímala celá řada našich vědeckých kapacit, jako filosof a botanik Josef Velenovský, psychiatři Jan Šimsa a Oskar Fischer, nebo biolog a biofyzik Ferdinand Herčík. O tento fenomén se však zajímal i profesor Jaroslav Stuchlík (1890-1967), psychiatr, psycholog a sociolog, významná a mnohostranná osobnost československé medicíny. Jaroslav Stuchlík vystudoval psychiatrii v Curychu u profesora Paula Eugena Bleulera, k jehož asistentům patřil Carl Gustav Jung i Ludwig Binswanger, a často sem z Vídně zajížděl přednášet Sigmund Freud. Stuchlíkovi byly dobře známy názory a publikované články C. G. Junga, se kterým se seznámil v Curychu.

A právě švýcarský psycholog a psychiatr Carl Gustav Jung roku 1952 zavedl spolu s teoretickým fyzikem Wolfgangem Paulim pojem "synchronicita" pro příčinně nevysvětlitelné setkání dvou nebo více událostí v čase nebo prostoru, ačkoli mezi nimi není přímá kauzální souvislost. Švýcarský fyzik Wolfgang Pauli se zabýval synchronicitou v souvislosti s kvantově mechanickým principem neurčitosti, kdy klasické pojetí kauzality ve výkladech mnoha fyzikálních jevů selhává.

Ve skutečnosti se s prvními zdokumentovanými projevy fenoménu clairvoyance vědecký svět seznámil už prostřednictvím švédského přírodovědce a teologa Emanuela Swedenborga (1688-1772), jenž si v mládí vyvinul svůj vlastní přístup k intenzivnímu soustředění a meditaci, hraničících s transem. Swedenborg podrobně popisoval i některé události, od nichž byl vzdálen stovky kilometrů (např. požár ve Stockholmu). O fenomén clairvoyance se vědci začali zajímat v době, kdy docházelo ke shromažďování prvních poznatků o hypnóze. První popis hypnózy byl podán markýzem Chastenetem de Puységurem, zmíněným již na začátku první části.

Podobně se o fenomén clairvoyance zajímal i James Braid (1795-1860), který zavedl pojem "hypnóza", a další, jako kupříkladu chirurg James Esdaile (1808-1859), který je uznávaným průkopníkem hypnoticky navozené anestezie, publikující poznatky o fenoménu clairvoyance v časopisech i ve svých knihách, nebo třeba John Elliotson (1791-1868), známý fyziolog a vydavatel časopisu Zoist. Se zdokumentovanými projevy jasnozřivosti už v prvé půli 19. století seznámil vědeckou obec i La Roy Sunderland (1804-1885), původním povoláním kazatel Metodistické biskupské církve. Jeho publikace, které mu vydobyly věhlas a oslovovaly badatele po celé 19. století, se zabývaly hypnózou a hypnotickým transem. Kromě hypnózy samé se jako pragmatik zabýval i prokazatelnými projevy transem ovlivněných schopností subjektů, tedy i projevy jasnozřivosti či clairvoyance.

Ani více než dvacet let po převratných událostech z roku 1989, kdy u nás padla mnohá tabu, se fenomén clairvoyance dnes v české vědecké literatuře nevyskytuje. A tak se zde vtírá kruciální otázka: proč vlastně v žádném z našich odborných periodik, určených psychologům nebo psychiatrům, nenacházíme žádné popisy projevů takovýchto lidských schopností?

Velkou roli zde bezpochyby hrají jasné dozvuky výhrad oponentů, kteří se v dobách hluboké totality při dehonestaci snah o mapování fenoménu clairvoyance obrnili marxistickou ideologií. Mezi přední cenzory a oponenty patřil u nás například psychiatr Ondrej Ivan Horvai (1926-1970), o němž bylo známo, že opravoval učební texty profesorů, aby se přiblížily marxistické doktríně (chtěl dokonce opravovat skripta psychiatra profesora Myslivečka a vpisovat ke konci každé kapitoly výklad podle Pavlovova pojetí). Je autorem skeptickým hnutím dodnes vzpomínané publikace Zázraky očima psychiatrie, kde říká: "Skutečné události jsou povrchně, nevědecky, nesprávně zhodnoceny, často lidmi s nedostatkem hlubších odborných znalostí, jejich příčiny jsou nesprávně rozpoznávány a jejich zcela přirozený původ je mylně zaměňován za vědecky nevysvětlitelný, vzniklý nadpřirozeným způsobem, tj. zázračný." Odtud pak obavy mnoha našich odborníků, že jim snad bude vytýkán "nedostatek hlubších odborných znalostí" i v případě popisu jevů clairvoyance či telegnoze, jejíž "příčiny jsou nesprávně rozpoznávány".

Zdroj: Karel Wágner, Poltergeist & čtvrtá dimenze


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_