Neviditelný čert

Představte si následující scénu. Přijeli jste k nově otevřenému nákupnímu centru někde na okraji města a už deset minut hledáte místo na zaparkování. Nakonec se přímo před vámi rozsvítí zadní světla. Zapnete směrovku a čekáte, až auto před vámi vycouvá. Vtom z protisměru vyjede jiné auto a vyhlédnuté místo vám zabere. Nejenom to, když na něj zatroubíte, řidič vystoupí, ušklíbne se a ukáže vám zdvižený prostředník. Naštve vás to?

Lucifer

Mnohé z vás to jistě naštve a někteří se dokonce pokusí pomstít. Kupříkladu tomu drzounovi nabourají auto, nebo mu vypustí kola či jeho auto obejdou s hřebíkem, nebo vezmou fixku (ženy rtěnku) a na přední sklo mu napíší "kreténe". Tímto projevem zlosti si možná na chvíli ulevíte, může se vám však vrátit jako bumerang. Důležité však je, že svou zlost budete kolem sebe šířit několik dní, a oživíte si ji pokaždé, kdy budete zase hledat místo k zaparkování. Následující zenové podobenství ilustruje, jaký dlouhotrvající účinek má zlost a jak připoutávání zlosti a emoce k nějaké události znamená, že ji sebou neseme ještě déle:

Dva mniši, Tanzan a Eikido, spolu putovali po rozbahněné cestě. Hustě pršelo. V jedné zatáčce spatřili hezkou dívku v hedvábném kimonu a obi, která nemohla přejít přes cestu. "Tak pojď, dívko," řekl Tanzan najednou. Zvedl ji do náručí a přenesl ji přes bláto.
Další dvě hodiny spolu Tanzan a Eikido pokračovali mlčky, jak je mnišským zvykem, když jsou mimo svůj chrám. Když se ocitli chrámu na dohled, Eikido to už nevydržel a pravil Tanzanovi: "My mniši se ženám nepřibližujeme. Nemohu uvěřit, že ses opravdu dotkl ženy - ne, vlastně si ji držel v náručí."
"Pustil jsem ji už před dvěma hodinami," odvětil Tanzan. "Ty ji snad ještě pořád neseš?"

Zavřete na okamžik oči a představte si, že se to opravdu stalo. Cítíte, jak se vás zmocňuje zlost a ještě k tomu se začnete mstít některým z výše uvedených způsobů, popřípadě si vymyslete ještě nějaký jiný. A teď se sami sebe zeptejte, zda je vaše zlost menší. Pokud si odpovíte, že vás zlost přešla, pak si přimyslete i to, že jste tím hulvátem byli přinuceni k násilí a možná ke spáchání trestného činu. Je vaše zlost opravdu ta tam? Možná se vám hlavou začne honit nepříjemná myšlenka, že toho řidiče náhodou potkáte nebo že budete voláni k zodpovědnosti za spáchaný přečin.

Nyní si představte jiný scénář. Stejná scéna, zadní světla, auto před vámi couvá. Ovšem místo onoho ušklíbajícího se řidiče vyjde z protisměru kráva a usadí se přímo doprostřed prázdného místa. Uvědomte si, že se to odehrává na předměstí. Prostě se to má tak, že kráva na tomto místě tráví odpoledne už celá léta. Když zatroubíte, pohlédne na vás a zabučí, ale neuhne. Máte zlost? Skoro všichni na tohle odpovědí: "Ne, nezlobím se, pobavilo mě to." Otázka tedy zní: "V čem je rozdíl?"

Ať už se jedná o onoho drzého chlápka nebo o krávu, výsledek je stejný: musíte najít jiné místo k zaparkování. Rozdílná je jedině vaše reakce. Jinými slovy: ke zlosti není žádný důvod. Zlost není nutná. Zlost začíná a končí u nás. Ale podle někoho tu jistý rozdíl existuje, neboť ten chlápek jednal úmyslně, zatímco kráva nikoliv. Úmysl onoho řidiče zatím přijměme jako fakt. Ospravedlňuje ten fakt vaši zlost a vaši touhu dát ji najevo?

Mnozí z vás jsou jistě přesvědčeni, že dávat najevo zlost má své výhody. Podle jedné představy je vyjádření zlosti - bez ohledu na to, jestli je to vhodné - výhodnější, než ji udržet v sobě, neboť potlačování hněvu může vést dokonce k onemocnění. Akt pomsty však vaši zlost spíše zesílí, než zeslabí. Někteří z vás ospravedlňují výlev zloby "morální povinností ukáznit viníka", nebo jej přinejmenším považují za způsob, jak dát najevo postoj vůči jeho konání. Možná věříte, že existuje něco jako společenská smlouva, která vyžaduje, abychom se jeden k druhému chovali slušně. Bohužel mnoho lidí v souladu s ní jedná jenom tehdy, když to vyhovuje jejich vlastním zájmům. Když to natírají ostatním, jejich motto zní: "Tam venku je tvrdý svět a přežijí jen ti schopní."

Takže onen drzý řidič nyní odjíždí, kouká se na "kreténa" na svém předním skle a dusí se vzteky, přičemž v celém tom tlakovém hrnci je jen špetička jakéhosi pocitu viny. Tím to ale nekončí. Jeho zlost si najde další vhodnou oběť. Místo nápravy jste ho jen popudili k tomu, aby svou zlost vyjádřil nekontrolovatelně. Někdo slabší než on, kdo se mu do cesty připlete, si to odskáče. A je tu ovšem i třetí důvod, kterým někdo vysvětluje, proč vyjádřit svou zlobu. A sice, že se nebude cítit bezmocný, tedy jako oběť. Leonard Scheff se v knížce snaží ukázat, že skutečná síla se projeví, když ovládneme my svou zlost, a ne když ona ovládne nás.

Nyní se podívejme na výše zmíněnou domněnku, že ten drzý řidič měl na rozdíl od krávy tohle všechno v úmyslu. Na pocitech lidí okolo mu nejspíš vůbec nezáleží. Kolikrát jste řekli či učinili něco, co se někoho jiného dotklo, a byli jste překvapeni jeho reakcí?

Obvykle, když se lidé chovají útočně, není jejich chování namířeno přímo proti vám. A i když není pochyb o tom, že dotyčný mluví nebo reaguje na vás, to, co říká, nemá s největší pravděpodobností nic společného s tím, kdo jste nebo co jste udělali. Není to nic osobního, on vás nezná. Jste pro něj jen kulisou jeho vnitřního dramatu, jež se mu odvíjí v mysli. Mentální scénáře, které si většina z nás utváří, jsou směsicí našeho pohledu na sebe sama, našeho založení a navyklých způsobů reakce. To všechno má často jen málo co do činění se skutečností dané situace. A tak když nám naše povaha velí, abychom násilně reagovali na něco nepříjemného, učiníme tak, a to i když je naše reakce absolutně kontraproduktivní. Když jedeme podle tohoto scénáře, očekávaných výsledků nedosáhneme, což nám na náladě nepřidá, a tak se dál řídíme svým scénářem, jen náš vztek i sebelítost jsou ještě silnější.

Zvážíme-li tedy chování onoho řidiče, zjistíme, že hranice mezi úmyslným a neúmyslným není tak jasná, jak bychom chtěli. Můžeme se domnívat, že víme, co si jiná osoba myslí, ale neuvědomujeme si, že do našeho úsilí "číst cizí myšlenky" jen promítáme své skryté a sebestředné zájmy.

Zdroj: Leonard Scheff a Susan Edmistonová, Kráva na parkovišti - Zenový přístup k překonání zlosti

02.02.2013, 00:26:33   Publikoval Luciferkomentářů: 5