Tato otázka vám jistě bude připadat triviální. Země má přece jeden měsíc a Sluneční soustava devět planet, přičemž ti informovanější to poopraví na osm planet. Pojďme se na to podívat trochu blíže.
Lucifer
Odpověď na první část otázky vás nejspíš překvapí. Z jistého pohledu se dá totiž říci, že Země má nejméně sedm měsíců. Měsíc (neboli luna, jak jej nazývají básníci) je zajisté nebeské těleso, které přesně sleduje oběžnou dráhu Země. Existuje však ještě šest dalších Zemi blízkých asteroidů, které krouží spolu se Zemí kolem Slunce, byť jsou pouhým okem neviditelné. První z těchto "souběžníků" byl objeven v roce 1997. Jmenuje se Cruithne (vysl. Kruinja podle nejstaršího keltského kmene v Británii), je pět kilometrů široký a má podivnou, podkovovitou oběžnou dráhu. Od té doby bylo identifikováno ještě pět dalších těles se suchopárnějšími jmény: 2000 PH2, 2000 WN10, 2002 AA29, 2003 YN107 a 2004 GU9.
Jsou to opravdu měsíce? Většina astronomů by odpověděla záporně, ale jsou rozhodně víc než jen volné asteroidy. Stejně jako Zemi jim oběžná dráha kolem Slunce trvá zhruba rok a čas od času se k sobě dostanou natolik blízko, že na sebe mírně gravitačně působí. Takže ať už jim budeme říkat pseudoměsíce, kvazidružice nebo souběžné asteroidy, vyplatí se je sledovat, v neposlední řadě proto, že všechny se mohou jednoho dne usadit na pravidelnější oběžné dráze.
I odpověď na druhou část otázky bude působit nejspíš překvapivě. Devět je rozhodně špatně. Také v tomto případě se dá s jistým nadhledem říci, že jich je buď osm, nebo deset, a možná dokonce i jednadvacet, podle některých lidí dokonce až několik milionů. Nebudeme to vědět jistě, dokud se Mezinárodní astronomická unie konečně nedohodne na dlouho očekávané definici "planety“.
Dnes už si nikdo nemyslí, že Pluto je devátá planeta. Dokonce i ti nejkonzervativnější astronomové uznávají, že jde o planetu spíše z "kulturního" než vědeckého hlediska. Objevitelé Pluta v roce 1930 také nebyli zcela přesvědčeni a hovořili o něm jako o objektu na okraji sluneční soustavy za Neptunem (trans-Neptunian object neboli TNO). Pluto je mnohem menší než všechny ostatní planety, ba dokonce menší než sedm jejich měsíců. Není ani o moc větší než jeho vlastní měsíc Charon (další dva, menší měsíce Pluta byly objeveny v roce 2005). Jeho oběžná dráha je excentrická a v jiné rovině než ostatní planety, a také jeho složení je zcela odlišné.
Čtyři planety nejblíže Slunci jsou středně velké a skalnaté; následující čtyři jsou plynní obři. Pluto je malinká ledová koule - jedno z nejméně 60 000 malých těles podobných kometám, které tvoří Kuiperův pás na samém okraji Sluneční soustavy. Všechna tato planetoidní tělesa (včetně asteroidů, TNO a spousty dalších podmnožin) se společně nazývají planetky. Dosud (tedy v době kdy byla napsána ve zdroji uvedená kniha, tj. kolem roku 2006) jich bylo zaznamenáno 330 975, přičemž každý měsíc se objeví 5000 nových, a podle některých odhadů možná existují dva miliony takových těles s průměrem větším než kilometr. Většina z nich je příliš malá, aby se dala označit jako planety, ale dvanáct z nich vypadá jako vážný konkurent Pluta. Jedno z nich, objevené v roce 2005 a označené pěkným názvem 2003 UB313, je dokonce větší než Pluto. Jiná, jako například Sedna, Orcus a Quaoar, mu šlapou na paty.
Je možné, že budeme mít nakonec dvě soustavy. Sluneční soustavu o osmi planetách a soustavu Kuiperova pásu, která bude zahrnovat Pluto a ostatní nové planety. Podobné změny se již v minulosti uskutečnily. Největší z asteroidů Ceres byl od svého objevení v roce 1801 až do padesátých let 19. století považován za desátou planetu, načež jej degradovali na asteroid.
Jak se prolétává pásem asteroidů? Musíte si dávat pozor, ale v zásadě je nepravděpodobné, že byste se s něčím srazili. Navzdory tomu, co jste mohli vidět v druhořadých sci-fi filmech, bývají pásy asteroidů dosti opuštěné. Rušné v porovnání s okolním vesmírem, ale přece jen opuštěné. Mezera mezi velkými asteroidy (které by mohly vážně poškodit kosmickou loď) je obvykle zhruba dva miliony kilometrů. I když existují také shluky neboli "rodiny" nově utvořených z většího tělesa, nebylo by příliš obtížné pásem asteroidů proplout. Pokud byste zvolili náhodný směr, mohli byste mluvit o štěstí, kdybyste zahlédli alespoň jeden asteroid. Když by se vám to podařilo, mohli byste ho třeba pojmenovat.
Mezinárodní astronomická unie má v současné době patnáctičlenný výbor pro nomenklaturu malých těles, jehož úkolem je pojmenovávat neustále rostoucí počet planetek. Jak ukazují nedávné příklady, není to tak docela vážná záležitost:
(15887) Daveclark, (14965) Bonk, (18932) Robinhood, (69961) Millosevich, (2829) Bobhope, (7328) Seanconnery, (5762) Wanke, (453) Tea, (3904) Honda, (17627) Humptydumpty, (9941) Iguanodon, (9949) Brontosaurus, (9778) Isabelallende, (4479) Charlieparker, (9007) James Bond, (39415) Janeausten, (11548) Jerrylewis, (19367) Pink Floyd, (5878) Charlene, (6043) Cheshirecat, (4735) Gary, (3742) Sunshine, (17458) Dick, (1629) Pecker a (821) Fanny.
Mezi oficiální jména asteroidů patří i Smith, Jones, Brown a Robinson, stejně jako Bikki, Bus, Bok, Lick, Kwee, Hippo, MrSpock, Roddenberry a Swissair. Výstřednost v pojmenování planet není ničím novým. Pluto pojmenovala roku 1930 jedenáctiletá školačka z Oxfordu Vanetia Burneyová, jejíž dědeček pak tento návrh, pronesený při snídani, předal svému příteli Herbertu Hallu Turnerovi, oxfordkému profesorovi astronomie.
Je možné, že 2003 UB313 dostane nakonec jméno Rupert jako desátá planeta v knize Douglase Adamse Stopařův průvodce Galaxií. Už se odehrály i podivuhodnější věci. Den předtím, než Douglas Adams roku 2001 náhle zemřel, byl poprvé pojmenován asteroid (18610) Arthurdent. A nyní má dokonce svůj vlastní: (25924) Douglasadams.
Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti (Co je PRAVDA, a co je úplná BLBOST?)
07.04.2013, 00:20:03 Publikoval Luciferkomentářů: 0