Kůň – Made in America

rubrika: Pel-mel


Pro dnešek, den před příchodem dalšího svátku, jsem připravil takovou jízdní oddechovku. Inspirovala mě princezna Ustrašenka, a hlavně její nastávající choť, jízdní princ, který se o ni přišel, vlastně přijel ucházet na hřbetě zvířete, jež se sice podobalo velbloudovi, v našich pohádkách však princové jezdí převážně na koních. Otázka „Odkud pochází kůň, který doklusal do Evropy?“ je zjevně zodpovězena již v nadpisu. Mnohem rafinovanější otázkou je „Odkud pochází kůň, na kterém se naučili jezdit severoameričtí indiáni?“. Schválně, jestli na tu zpětnou vazbu přijdete.

 

Lucifer


Předkové koní, stejně jako psů a velbloudů, se poprvé objevili před padesáti miliony let v Severní Americe. Tehdy se proháněli po deštných pralesích a živili se plody stromů, tak jak to dodnes dělá jejich příbuzný tapír. Ale čím víc se planeta ohřívala a lesy nahradily rozlehlé travnaté stepi, američtí předchůdci dnešních koní se diverzifikovali a přizpůsobili novému prostředí, až se nakonec dostali přes Beringovu šíji do Asie. (Koně tedy klusali opačným směrem než lidé.) Všechna dnešní plemena domácích koní patří k jedinému druhu Equus caballus, který je potomkem těchto amerických přistěhovalců. Z divokých koní přežil do současnosti jen jediný druh – kůň Převalského (Equus przewalskii).

 

Koně jsou obyvatelé stepi a mnoho adaptací, díky kterým mohli přežít v otevřené krajině s tuhou ostrou trávou, dodnes ovlivňuje jejich životy. Chudá strava vyžaduje dlouhé tenké střevo, a proto koně vyrostli. Na rozdíl od přežvýkavých turů nemají složený žaludek, takže na to, aby si udrželi hladinu energie, potřebují spíš časté menší dávky potravy než velký objem píce jednou za den. K fermentaci u nich dochází v tlustém střevě, a tak živiny vstřebávají až v druhé polovině trávicího traktu. Změna ve složení stravy u nich tudíž může způsobit vážné problémy: na sacharidy a bílkoviny příliš bohatá pastva, plesnivé seno a neznámé jedovaté rostliny mohou u koní snadno způsobit koliku či dokonce smrt.

 

Koně patří k pronásledovaným druhům: nejlepší obranou v otevřené stepi je běžet rychleji než útočící nepřítel. Proto mají největší oči ze všech suchozemských savců, které jim umožňují výhled zorného pole přes 270°. Cokoli neznámého (například igelitový sáček, odlesk zrcátka) je pro ně povelem k úprku. (Koně vlastně tak trochu připomínají Forresta Gumpa, nebo spíš naopak. devil) A také, protože výdrž je pro přežití důležitější než počáteční rychlost, koním vyrostly a zesílily nohy, ale přesto k dosažení nejvyšší rychlosti potřebují čas a prostor. Většina sprinterů od startu do padesáti metrů koně předhoní.

 

Tím se patrně vysvětluje, proč většina prvních setkání člověka s koňmi končila pro koně fatálně. Lovci je zabili a snědli. Nejstarší pravěký hominid v Evropě, 500 000 let starý člověk z Boxgrove, byl nalezen vedle zabitého koně. Ve svém původním domově, v Severní Americe, zmizeli koně do konce poslední doby ledové. Indiáni se poprvé setkali s dnešními koňmi, teprve když do Ameriky v roce 1492 dorazil Cortéz se svými lidmi. Indiáni je, celkem logicky, nazývali „velcí psi“, protože do té doby jako pomocníky pro přepravu znali jen domácí psy.

 

Není přesně známo, kdy člověk na koních začal jezdit a postupně je přestal lovit pro maso. Je pravděpodobné, že byli domestikováni několikrát a nezávisle na několika různých místech. Zatím nejstarší známý nález ukazuje na Ukrajinu a dobu před 6000 lety, což je několik set let před nejstarším známým kolem. Šlo o jeden z přelomových momentů v lidských dějinách (a pro koně to znamenalo šanci na přežití). Lidé se najednou mohli přepravovat na velké vzdálenosti a vést války dříve nevídaných rozměrů a divokosti.

 

Koně jsou užiteční po všech stránkách, pro člověka mají i hlubokou symbolickou hodnotu, a uctíval je celý starověký svět od Číny a Mongolska po starověký Egypt a keltskou Evropu. V tomto ohledu jejich význam nikdy nepoklesl, třebaže už se téměř nevyužívají k boji, zemědělství ani dopravě. Jen v Británii a Spojených státech však lidé chovají 10 milionů jezdeckých koní kvůli jezdeckému sportu či na chov a vydělávají přes 60 miliard liber, což je suma převyšující hrubý domácí produkt mnoha chudších zemí.

 

A na závěr jedna koňská perlička: V mnoha kulturách se dosud běžně jí koňské maso, zvláště mezi Kazachy, kteří dokonce jako pochoutku jedí koňský konečník, a Francouzi, kteří si koninu údajně oblíbili po bitvě u Eylau v roce 1807, kdy Napoleonův lékař poradil vyhladovělému vojsku, aby snědlo koně zabité na bitevním poli.

 

Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech

 

Poznámka: Kliknutím na obrázek se s koňmi dostanete do jiných dimenzí.


komentářů: 18         



Komentáře (18)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

h
18
h 09.05.2013, 16:04:22
obcování se zvířaty ale naráží na ten problém, že třeba koza nebo ovce musí tzv. prskat, tedy býti říjná, otevřená ... nedovedu si představit, že by to šlo celoročně, tak jako to známe u primátů či u člověka ...

Lucifer
17
Lucifer * 07.05.2013, 18:32:15
Abych celou tu koňskou operu shrnul:

Někde v Africe se vyklubali pračlověci, kterým tam bylo příliš horko, a tak se vydali na sever. Když dorazili na euroasijský světadíl, někteří zůstali v Evropě a jiní se vydali na východ přes Asii až k Beringově úžině. Tam se zastavili a čekali, až ta šíje zamrzne. Někde v Severní Americe se zase vyklubali prakoně, kterým se tam přestávalo líbit, a tak vyrazili na západ, narazili na Tichý oceán, zatočili to na sever, dorazili na Aljašku, zatočili to zase na západ a doklopýtali k Beringově úžině, kde se zastavili a čekali, až ta úžina zamrzne. Když se tak stalo, tak po ní pračlověčí přeběhli na Aljašku a pakoně mezitím nepozorovaně překlusali do Asie.

Pračlověci začali osídlovat Severní Ameriku, stali se z nich Indiáni, ochočili si psy a postupně doputovali až k Atlantickému oceánu, kde se zastavili a čekali, co k nim dopluje z východu. Prakoně putovali Asií až do Evropy, postupně byli domestikováni a někdy kolem roku 1492 je španělští mořeplavci ustájili ve svých lodích a vypluli na západ, aby objevili pro ně novou pevninu. A tak se indiáni konečně dočkali, že jim z východu připluli velcí psi, aniž by tušili, že tuto cestu zahájili tam, kde na ně čekali, naproti jim však klusali opačným směrem.

Lucifer
16
Lucifer * 07.05.2013, 15:02:24
V roce 2006 přistihli v Súdánu jednoho muže, jak obcuje se sousedovou kozou. Byl přinucen se s touto kozou oženit a majiteli zaplatit věno. Někde jsem zaznamenal, že v roce 2010 se nějaký Polák rozhodl oženit se s klisnou. Jestli k tomu sňatku došlo, to se mi už nepodařilo zjistit, ale třeba to byl jenom hoax

http://demotywatory.pl/1490049/W-2006rAhmed-z-Sudanu-ozenil-sie-z-koza

Úžasný

Axina
15
Axina 07.05.2013, 14:35:56
O koních psal hodně a krásně James Herriot.
Nebudu citovat celou povídku z knihy \"To by se zvěrolékaři stát nemělo\", jen její části.

(James je pozván na statek jistého Johna Skiptona. Má ošetřit zuby dvěma starým koním.)

Zvuk jeho hlasu přivolal koně z řeky. Přiběhli ztuhlým cvalem, a když se přiblížili, bylo vidět, že jsou skutečně staří. Kobylka byla kaštanová a kůň světle béžový, ale jejich srst byla tak prokvetlá šedinami, že vypadali téměř jako běloušové. Nejvýraznější to bylo na hlavách, kterým šedivá hříva, propadlé oči a hluboké výdutě nad očima dodávaly velice ctihodný výraz.
Přesto přese všechno poskakovali kolem Johna a upřímně se snažili dovádět, hrabali nohama, pohazovali hlavami, doteky svých nozder mu posunovali čepici až k očím.
„Dej pokoj, nech toho!“ křičel. „Zatracený starý uličníci.“ Ale mimoděk laskal kobylku po hřívě a krátce přejel rukou po krku koně.
„Kdypak byli naposled v práci?“ zeptal jsem se.
„Řek bych, že asi tak před dvanácti lety.“
Podíval jsem se na Johna. „Před dvanácti lety! A od té doby jsou pořád tady?“
„Jo, jsou tady na penzi. Vydělali si na ni.“ Několik minut stál mlčky, se shrbenými rameny a s rukama vraženýma hluboko do kapes kabátu. Pak znovu tiše promluvil jakoby sám k sobě. „Byli to dva otroci tenkrát, když jsem byl taky otrok.“ Podíval se na mě a v jedné jasnozřivé chvíli jsem z jeho očí vyčetl něco o utrpení a zápase, které sdílel s těmito dvěma tvory.
„Ale dvanáct let! A jak jsou tedy staří?“
Johnova ústa se v jednom koutku zachvěla. „Vy jste tady veterinář, to mi povězte vy.“

(Vyjde najevo, že kobylce je asi 30 a hřebec je o 2 roky mladší. Herriot provede ošetření a při zpáteční cestě potká jednoho dělníka ze statku a dá se s ním do řeči.)

„Byl jste se podívat na naše důchodce, co? Jo, tuhle cestu John dobře zná.“
„Navštěvuje je pravidelně?“
„Pravidelně? Každej den, kterej nám milej pámbů dopřeje, každej den ho můžete vidět, jak se tam vleče. Jestli padá sníh nebo prší nebo je vichřice, nikdy nevynechá. A vždycky s sebou něco vezme - pytel zrní nebo slámu na podestlání.“
„A to že dělá už dvanáct let?“
Muž odšrouboval uzávěr termosky a nalil si šálek tmavého čaje. „Jo, tydle koně neudělali za celej ten čas ani kousek práce a moh by za ně dostat dobrý peníze vod koňskýho řezníka. No, není divnej?“
„Máte pravdu,“ řekl jsem, „je divnej.“
A úvahy o tom, jaká to je divnost, zaměstnávaly mé myšlenky celou cestu zpátky do ordinace. Vzpomněl jsem si na naši rozmluvu z dnešního rána. Oba jsme došli k názoru, že člověk, který má hodně zvířat, nemůže cítit lásku k jednotlivým tvorům. Ale ty budovy vzadu byly plné dobytka, který patřil Johnovi Skiptonovi - musel jich mít stovky.
Co ho nutilo trmácet se každý den dolů po stráni a v každém počasí? Proč naplnil poslední léta těch dvou starých koní klidem a krásou? Proč jim na sklonku života poskytl pohodlí, které si sám odříkal?
To nemohlo být nic jiného než láska.

14
rezy (neregistrovaný) 07.05.2013, 14:14:41
stádo jsme neměli, ale tři kozy jsem s kůzlaty na starosti měl.

13
rezy (neregistrovaný) 07.05.2013, 14:12:45
kdysi jsem měl knížku jak chovat kozy. Byla z první republiky a byly tam fakt pěkné ilustrace. Koza v pěkném chlivku se div ne usmívala, koza na vysokém hnoji měla zlomené uši, krčila chřípí a čekali jste že každou minutu pojde. Správná koza měla jesličky se senem či trávou pěkne ve výši plecí, ta chudácká měla jednou vysoko že se musela přeními kopyty opírat o stěnu, aby dosahla. Někdy si kreslíři alias ilustrátoři fakt zablbnou.

12
rezy (neregistrovaný) 07.05.2013, 14:05:30
asi v tom personifikování máte pravdu Vy, ale na druhou stranu ten Váš přispěvek beru jako přitakání. Kozy jsou prostě chytré, koza blbec by mezi ostatními nepřežila. A ano, jsou to individualistky, tak nějak mi v porovnání s ovcemi přijdou jako kočky a psi.

h
11
h 07.05.2013, 13:54:41
stádo koz jsem měl ... ale inteligenci nelze srovnávat, u zvířat tato personifikace nejni na místě ... každý druh zvířat má jiný temperament obecně a jiný temperament individuálně, kus odo kusu ... naše kozy byly některé velmi milé až roztomilé, jiné milé, ale dračice, jiné k zulíbání ... a strašně protivné ... každopádně jsem je měl velmi rád, byl s nimi dohovor ... byly to kámošky ale i partnerky, zábavné ... králíkem mi to nějak nepasovalo ...

10
rezy (neregistrovaný) 07.05.2013, 13:47:14
jinak, abych tady do koňů jen furt neryl, jsou mnohem chytřejší než krávy nebo býci. To je fakt, taky je ale fakt,že v inteligenci na kozy nemaj.

9
rezy (neregistrovaný) 07.05.2013, 13:42:16
ono to tady už zaznělo, kůn by neměl být sám, když už jsou dva tri v ohradě, tak se ty koblihy prostě sbírají. K nám si dává soused tři koně, ohradí cca třetinu hektaru a do týdne to je vypasený, že už není co uždíbnout. Takhle střídá přes léto asi pět pastev, některé maji i dva hektary, ale že by je tam mohl mít celoročně? A ještě k tomu jim ani nic nedovézt?? Tak takhle skromné koně nemá ani další soused co má poníky. Jen jesli to není "h" jedna z těch o tom, jak jeden učil koně nežrat a když se mu to už podařilo tak mu jako napotvoru chcíp. K těm stájím. U nás, když jsem byl malý kluk byla maštal s dřevěnou špalkovanou podlahou. Dělalo se to tak co vím ve všech staveních. Těch přístupů k chovu koní je určitě tolik, kolik je chovatelů. Ani jeden Vám neřekne že tomu nerozumí. Protože se na to koukám jen přes ploty, tak bych řekl, že to kování, když je dobře provedené je lepší než nekování pokud se od koně taky něco chce. Když Vám jde jen o přežití koně v ohradě, tak je nesmysl ho kovat.

h
8
h 07.05.2013, 12:34:28
týrání koní je v podstatě ustájení v zateplených uzavřených stáních, na betoně s gumovou podložkou, bez možnosti komunikace se světem a hlavně s druhými koňmi ... a dále je týrání kování ... a týrání je i to, když chceš, aby se ti kůň podvolil a nemáš na to, protože mu nedokážeš či nechceš dát tu oporu, kterou on potřebuje ...

Axina
7
Axina 07.05.2013, 09:55:57
Týrání a zanedbávání koní má mnoho podob:

http://www.equichannel.cz/mnoho-podob-tyrani-a-zanedbavani-koni

h
6
h 07.05.2013, 09:42:41
my se s rezym nebudeme přít neb jsem žil u koní 25 let a dělal pro ně všechno .... poslední byl arab ... naprosto bezúdržbový kůň ... půl hektaru pastvina, bouda, vana s vodou ... koblihy se sbírat nemusí, neb leckterý kůň má jakýs takýs kout kam chodí .... jen se pastvina musí minimálně jednou ročně posekat a ošetřit kvůlivá plevelům, anobrž kůň prostě šťovíky, pampelišky, břízy a pýr nežere a ono by se to rozmnožilo ... v zimě pohoda ... balíček sena na tři dny ... kůň je celý den, ale i třeba celou noc na sněhu, on tam i spí (welshka - klisna to dělala, ta ani nepotřebovala vodu, žrala sníh) .... pastvina se nesmí kombinovat s ovcemi, kůň nežere špinavou trávu ...
k té vsi: u nás je krav dosti, neb to chleba nežere a mléko se vykupuje furt ... o cenu nejde, ta kráva vždy uživí sebe sama ... býci se chovají soukromě na maso ... průběžně zhruba dva na rodinu, to je tak akorát ... kdo má rád prase, má prase ...

5
rezy (neregistrovaný) 07.05.2013, 08:13:03
to že se ted neustále diskutuje konské maso je jen důsledek toho poměru alias vývoje, který jsem tu naznačil. Před třiceti lety se ve vsi chovalo cca 200ks dobytka a koně asi 3, ted je stav dobytka cca 40ks, z toho krav cca 10 a oproti tomu 15 koní.Já například se vůbec nedívím.

4
rezy (neregistrovaný) 07.05.2013, 08:08:16
kůn má smysl jen když pro něj máte práci. Bud jezdeckou, pokud byste pásli krávy a potřebovali honáka,rozváželi poštu etc. nebo tažnou, když máte bryčku, nebo pracujete v lese. Pak má smysl chovat koně. U nás svého času jezdil na koni s poštou jeden pán, moc fajn člověk, měl ho rád a dělal pro něj vlastně celý rok, samozřejmě mám na mysli toho pána, ten kůn ho svezl jednou denně 10km a měl padla. Mrkající

«     1    2   »