Vltavská kaskáda se již jako v několika posledních letech, jejichž četnost se stupňuje, opět nadouvá a praská pod přívalem deště, nesmělé potůčky se osmělily a vyplavují obytné prostory, skoro kdekoli na ně narazí, a déšť se horlivě snaží neustávat. Dobrá zpráva je, že už by se ode dneška přece jenom měl poněkud umoudřit. Proč jsme při dnešních technických možnostech tak nehorázně citliví na běžné dešťové období, nechám na vaše uvážení. A abych tu situaci tak nějak nadlehčil, vytáhl jsem ze zoologického klobouku Johna Lloyda a Johna Mitchinsona hada, neboť je dostatečně kluzký.
Lucifer
Nikdo z nás se nerodí se strachem z hadů: ten si vypěstujeme časem. A ani pak nejde o racionální strach. Na Floridě, která je domovem více než sedmdesátky různých druhů hadů, 500krát víc lidí kousne pes a mnohem víc lidí zabije vosí žihadlo nebo blesk než hadí uštknutí. Šance, že se na Floridě zraníte při autonehodě, je stonásobně vyšší, než že vás uštkne had. Hadi nejsou agresivní a nepronásledují lidi. A i kdyby, stačili byste před nimi utéct. Nejvyšší rychlost, jako vyvine chřestýš, jsou tři kilometry v hodině. Nejrychlejší známý had je mamba černá (Dendroaspis polylepis, „mnoho-šupinatý stromový had“) se šestnácti kilometry v hodině.
Nejmenší známý had z čeledi slepanovitých (Leptotyphlops bilineata, „slepý hubeňour dvojčarý“). Měří patnáct centimetrů a je tenký jako zápalka. Nikdo neví, jak velcí jsou největší hadi, protože ty největší nikdo nepřinesl ke skutečně objektivnímu změření. Na začátku 20. století se na ostrově Celebes našla krajta tygrovitá, která údajně měřila 10 metrů, a v Kolumbii se údajně našla více než jedenáctimetrová anakonda velká. O větších hadech se sto let žádné zprávy neobjevily. Hadí kůže je tak vyhledávaná a vzácná, že se žádný had nedožije natolik vysokého věku, aby stačil narůst do větší délky.
Tepločivné jamky na lících hroznýšů a krajt jsou nejcitlivější detektory tepla v přírodě. Rozeznávají teplotní rozdíl několik tisícin stupně Celsia mezi předmětem a jeho okolím a také se stejnou přesností odhadnou, kde a v jaké vzdálenosti se nachází. Hadi lokalizují a zabíjejí kořist v naprosté tmě jen díky tomu, že „vidí“ její tělesné teplo. Tepelné detektory chřestýšů jsou tak přesné, že hluchý a slepý had, kterému uříznete jazyk, stále bez obtíží uloví kořist. Mnoho hadů rovněž vnímá chuť vzduchu.
Vegetariánský had však neexistuje. Hadi nežerou nic než jiná zvířata. Krajty a anakondy dokáží otevřít tlamu do takové šířky, že spolknou celou kozu nebo srnu, a krajta si troufne i na levharta nebo krokodýla. Hadi si čelisti nemohou vykloubit: všechny kosti na lebce jsou spojené pružnými vazy, díky kterým se tlama může otevřít až na 150°. Dolní čelisti se pohybují nezávisle na sobě a pomalu soukají kořist do chřtánu.
Nevíme, jestli hadi trpí poruchou trávení, ale v žaludku mají tak kyselé šťávy, že kdybyste jim dali jedlou sodu, následná reakce by je nafoukla. Většina hadů žere jednou týdně: někteří jen osmkrát nebo desetkrát ročně. Krajta po pořádném jídle nemusí jíst celý rok a samice zmije nejedí až osmnáct měsíců. Naskýtá se otázka, co hadi po tak dlouhou dobu dělají, když nejedí. U běžného člověka, který jí skoro pořád, i za chůze či za jízdy vlastním či hromadným dopravním prostředkem, ta otázka zní až morbidně.
Hadi milují slunce a – podobně jako mnoho dalších živočichů – nesnášejí, když je někdo vyruší. Pokud k tomu dojde, většinou se odplazí. Korálovec arizonský (Micruroides euryxanthus, „žlutě kroužkovaný ocásek“) při tom vypouští pravidelně pisklavé pšouky. Užovky (které jsou jinak neškodné) vylučují z análních žláz odporný pach shnilého česneku. Celou cestu pak zvrací obsah žaludku. Pokud vás toto neodradí, převrátí se na záda a zůstanou ležet bez hnutí s otevřenou tlamou a vyplazeným jazykem. Vědci tvrdí, že je to obranný mechanismus, nám to ale připadá jen jako špatné vychování. Přírodovědci zatím neměli příležitost se jich zeptat, co tím sledují.
Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech
Poznámka:
Vzhledem k současnému vodnímu stavu v našich končinách mě napadlo, že bych mohl přidat ještě nějakou specifickou informaci o vodních hadech. Když jsem sousloví „vodní hadi“ vložil do vyhledávače Googlu, jako jedna z prvních stránek, která do mého oka padla, se týkala kryptozoologie. Tato stránka referuje o tom, že byli spatřeni ještě mnohem delší hadi, než jak bylo řečeno výše. Jsou tam vyjmenovaní tři záhadní hadi, Nabau, Naga Seri Gumum a Švédský jezerní had, kteří prý dokážou dorůst až do třiceti metrů. Můžeme to samozřejmě brát se stejnou věrohodností jako třeba lochneskou obludu pod nickem Nessie, ale čertví - jak bylo řečeno, hadi jsou velmi plaší. Pokud však českou kotlinu s přídavnými moravskými úvaly zaplaví dostatečné množství vody, není vyloučeno, že se ti vodní hadi, včetně oněch oblud, trochu více osmělí. Vodníci už prý tak učinili.
04.06.2013, 00:00:22 Publikoval Luciferkomentářů: 7