.:: Neviditelný čert ::.

Moje rozpaky nad Jidášem (Glosa)

rubrika: Pel-mel

Tak se v době nejvýznamnějších křesťanských svátků často připomíná Jidášova zrada. Zaslechla jsem v rozhlase, že ani jeho zrada nebyla tak jednoznačnou záležitostí. Sáhla jsem tedy po Novém zákoně, abych si oživila Matoušova slova. Jidáš vybíral peníze na boj s Římany. Zdálo se mu, že Ježíš je příliš mírný, a nabádal proto k rozhodnějšímu jednání.

Stella

Před židovskými velikonocemi Kristus připravuje apoštoly na svůj brzký odchod. Cítí, že jeho hodina přichází. Ví, kdo ho zradí. Pro svoji záchranu nedělá nic, přestože je možnost záchrany v jeho silách. Velmi lidsky prosí Otce o „odejmutí kalicha“. Nicméně, slova proroků musí být naplněna. Jidáš sám se nabídl kněžím, že označí toho, jenž je Kristus. Poté přivede „zástup mnohých s meči a kyjmi“. A dal jim znamení.

Ale když se pak stal svědkem Ježíšova zajetí, polekal se a žádal jeho propuštění. Marně. Dostal zaplaceno, posloužil jako nástroj politického zájmu, a víc nikoho nezajímal. Z bezmoci a pod tíhou viny se dlouho nerozmýšlel a sám nad sebou vynesl ortel. Já záměrně nepíšu to, co je psáno všude: že se zabil pod tíhou výčitek svědomí. Podle mne si vzal život právě z propastného pocitu nevratné ztráty, z pocitu, že způsobil něco, co nikdy nechtěl.

Vždyť v celém tom příběhu jde o dvojí velikou absolutní samotu. Kristus marně na kříži vzývá Boha: Proč jsi mě opustil? A Jidáš se vyloučil, a byl vyloučen, z veškerého společenství vůbec.

Jidáš byl dobrý učedník, dobrý kazatel. Možná ho na chvíli zaslepila vidina peněz, ale jeho reakce po Ježíšově zajetí svědčí o tom, že nepočítal s možnou tragédií. Peníze hodil v chrámu zpátky těm, od nichž je dostal. Jeho sebevraždu vidím jako touhu dokázat, že víru myslel opravdově. V opačném případě by si mohl užívat peněz a nemyslet na důsledky svého jednání tak, jako to udělali mnozí jiní zrádci. S pochopením okolí…

Dodávám, že nějak zůstává stranou, že se stal nástrojem také po Ježíše. Nástrojem, který měl pomoci naplnit předpovězený osud. Nástrojem předem vybraným. Ježíš k naplnění svého osudu dobrovolně a vědomě směřoval. Přesto pro Jidáše spasení není… Bůh obětoval syna pro lidské spasení. Odpouští – zlodějů, vrahům. Jen pro jedno odpuštění není? Dokonce je psáno, že člověka je možné zradit, ale zradit Syna člověka ne. Tady něco skřípe.

Cožkoli jste učinili nejmenšímu,… mně jste učinili? Ti, kteří přes všechna ujišťování Krista zapřeli, se provinili méně? Bez důsledků, bez trestu? Lituji Jidáše.

Poezie Veliké legendy zůstává:

Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.

A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

- - - - - -

A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,

A hrobové se otvírali…

Z Bible kralické…

19.04.2014, 00:00:09 Publikoval Luciferkomentářů: 23

Komentáře (23)

« strana 1 »

21 Víra má je, že to co prožíváme

mefi (neregistrovaný) 22.04.2014, 22:34:52

má smysl. Asi byste nenechala řídit autobus patnáctiletému, byť techniku jízdy (řízení) má nacvičenou například z motokár a je excelentní.

Některé postoje dozrávají jako víno. Pokud je víra podpořena zkušeností (a to jak dobrou, tak i tou zlou), může při určité konzistenci Vašich postojů dojít k poznání. K poznání smyslu víry, protože je to právě víra, která Vám na cestě k oné konzistenci myšlenky, projevu a jednání usnadní překonávání překážek.

Ona ta víra je nám asi vrozena, ale integrita osobnosti a konzistence našich skutků se získává učením. A toto učení má v základech snahu o neopakovaní chyb, a to jak vlastních, tak i cizích. A my lidé, se nejčastěji učíme napodobováním, ale co je hlavní - opakováním. Tato naše cesta nemá viditelných, snadno vysvětlitelných nápověd.

Jsem rád, že si umíme, Stello, naslouchat, a i tom má či Vaše víra nebo poznání je.

Stella 22.04.2014, 16:05:51
mefi, nejdřív se omlouvám, že jsem na tyto odpovědi narazila až teď.
Už jsme tady mluvili o Haškovi, víckrát. Já mám ráda jeho povídky, epizody ze Švejka některé taky, ale biblí on pro mne není - jako pro pár mých známých. Ale to se týká záležitostí formy. S Haškem bych určitě nekamarádila, protože taky leccos o něm vím, co ani v té doporučované knize nenajdeme, a moje krevní skupina on není.
Jsem vychovaná ve víře, do kostela jsem chodila do svých 15. Protestantského. Jsem tomu ráda, protože získané postoje k životu pevně zakořenily. Českobratrská tradice se doma velmi ctila.
Považuji za ateistu. Pozor! Považuji se. Asi - nejsem, já nevím.

Rozdíl mezi institucí a vírou - to je věc jasná, v tom máme názor stejný. V okrese, kde jsi vyrostl, jsem kamarádila s nejednou katolickou rodinou. Měla jsem v té tíživé době u nich pocit útočiště. Ale takový sklon k bigotnosti, jako právě v onom podhůří, jsem už neviděla nikde. Tvrdý kraj, pevná víra. I u protestantů.
Můj komentář s tím Au... prosím, berte s rezervou, to byl vtip.
Myslím, že naše názory nejsou od sebe vůbec vzdálené!

19 Co na to Radko Pytlík?

mefi (neregistrovaný) 22.04.2014, 03:38:26

Stello, prosím Vás, přečtete si monografii o Jaroslavovi Haškovi - Toulavé house.

Autor v ní mimo jiné cituje setkání již bývalého bolševika Haška a též bývalého feldkuráta Katze po té první světové válce, ve které církve žehnaly strojům na vraždění neviňátek. Cosi málo z toho je i v úvodu ke Dobrému vojáku Švejkovi.

Nad lahví dobrého šnapsu vyhladili společné ostny vzniklé mozaikou Švejkovou a rozešli se jako nejlepší přátelé, anarchista a buřič a bývalý žid, který přijmuv svátost svěcení služebníka Páně, aby ji později, v nové době, odvrhl.

Při čtení tohoto nerozmarného příběhu mi bylo smutno, a to hlavně když feldkurát Katz prohrál pucfleka Švejka v kartách. Téměř mi bylo do breku, neb jsem měl pocit, že autor provedl gambit srdcového esa příběhu.

Co se týče víry v Krista či v Boha, těch jsem viděl při svých exkurzích v blázincích povícero. Všichni měli jedno společné: Oni opravdově, bezelstně věřili a věří, že jsou pravými Kristy, a že jsou tu skutečně jenom a jenom proto, aby na rozdíl od velkohubých papežů topících se ve zlatě a lidském utrpení, spasili světa.

Co se týče našeho vidění světa, máme jej, Stello, zřejmě rozdílné. Mohl bych Vám popsat dětské příběhy malých chlapců, které homosexuálně zneužíval místní kostelník (dokonce si své skutky odseděl v base), přestože bývalý kardinál Vlk, tvrdil, že v Čechách se nic takového nedělo, a my všichni z podorlické vísky Pěčín o tom mlčíme.

Chcete-li jména, i těch sexuálních ministrantů, v četně jména zvrhlíkova, mohu je poskytnout veřejné hanbě.

Ono je to tak jak s tím vtipem:

Přijde nový farář do farnosti a ptá se ministranta:

"Já jsem tady nový a tak nevím, kolik pak jeho excelence, můj předchůdce dával za smrtelný hřích pedofilie?"

Ministrant: "Nevím jak komu, ale mně Fidorku!"

Tak už se, prosím, Stello, netvařte dotčeně, neb je to katolická husa, která nejvíce kejhá, neb ztratila se z homosexuálů hejna!"

18 Ke komentáři @Stella#17

mefi (neregistrovaný) 21.04.2014, 22:36:17

Ten odkaz není od věci. Katolická mašinérie si tak nějak Krista zprivatizovala (ukradla). Katolická fúrie je jen obchodní organizace kupčící s cizí obětí.

Někdy, pokud sleduji Kristovy kroky a chování, si tak říkám: "Vždyť Kristus (Ježíš) má znaky ženy, nikoliv muže!" Ježíš pro mne představuje jakousi zobecněnou ideu. Katolická církev reprezentovaná židovským renegátem Kat(z)em (pardon feldkurátem) všechno to falešné pozlátko ještě umocňuje.

Pokud jste drželi v ruce jakoukoliv bibli, tak zajisté víte, že slovo církev natož ve spojení svatá se v ní nevyskytuje.

Zato slovy apoštolů je zde sdělena vůle Ježíše: „Nikoho nebudete oslovovat Otcem, krom Boha!"

O svatém Otci (papeži) tudíž ani zmínka!

Víra prvních křesťanů byla natolik pro většinovou společnost nepřijatelná, a apoštolové to moc dobře věděli, a proto vše to chtěli tak nějak přežít, a tudíž přisoudili své revoluční myšlenky již ukřižovanému, neb nikoho nelze za života ukřižovat podvakrát (To není nic nového, tuto myšlenku najdete už u Platóna - Sokrates jako terč), a v našich podmínkách se jí zaobíral například Patočka).

Prosím Vás, nepleťme si víru ve Vyšší moc s ideologií či prapodivnými seskupeními kupčíků, kteří privatizují pro ně cizí víru a socializují vlastní bolest (celibát).

Pokud umělecké ztvárnění opilého kněze v ženských šatech někoho uráží, či jiného rozesměje, je to jeho věc a nesouvisí s ničí vírou.

Protože jestliže Bůh existuje a já věřím, že ANO, pak například katolická církev a jí podobné jsou právě ty, které mají největší problém…

19.04.2014, 12:53:12
Stello, prej "prý" ...
Antisemitismus jest dán především dvěma věcmi.
Jednak jsou židé historicky agresivním národem, po potopě světa (rozvodnění Eufratu a Tigridu) putovali světem do Egypta, odtamtud po emancipaci oné skupiny, na arabský poloostrov, nakonec v dnešním sídlišti vybouchali to, co tam žilo, a tak přišli k majetku, pastvinám, polnostem a místem k žití. To není příliš fajn.
V té době to tak ale dělali všichni.
Rusko na Krymu to udělalo zas.
Hlavní důvod pro antisemitismus je jednak komplex katolické církve vůči nim, špatné svědomí, přec jim ta mocenská struktura ukradla mesiáše, symboly, posléze i majetek a postavení, kredit, židé se stali vlastně něčím jako jsou dnes cikáni.
A také jest hlavní důvod ten, že Židé jsou geneticky vzato, jedni z nejchytřejších lidí na světě, mají extrémní tah na bránu, ovšem nikoliv v rozmarech a perverzi, anobrž ve vhledu do uspořádání světa technicky a psychologicky vzato. prostě to umí.
A jest jim záviděno.

P.S. leckdo je i vědomý věrec ... víra jest věcí logiky a vážnosti v uvažování.

« 1 2 »

Vložení nového příspěvku

Jméno
E-mail	(není povinné)

Název	(není povinné)

Příspěvek

Kontrolní kód

Neviditelný čert

Nepravidelný obšťastník

Moje rozpaky nad Jidášem (Glosa)

rubrika: Pel-mel

Komentáře (23)

Language

Témata

Odkazy

Login

Počet přístupů

Archivy

Username
Password