Hrnčířské trhy

rubrika: Pel-mel


Včera jsem navštívil Hrnčířské trhy v Berouně.

 

Lucifer


Bylo krásně, sluníčko, sem tam nějaká šála, ve Zličíně jsem nastoupil do autobusu a za půl hodiny jsem vystoupil v Berouně na autobusovém nádraží. Přešel jeden můstek přes Berounku, potom druhý, pak jsem prošel Pražskou bránou a octl se na Husově náměstí, kde se ty trhy konaly. Byly tam mraky lidí, stánků, hrnců a soch. V oznámení na internetu jsem si přečetl, že si tam můžu dát pečené nebo uzené úhoře a podobné ryby, ale ať jsem kroužil kolem náměstí tam i zpět, na nic takového jsem želkrišna nenarazil. Dal jsem si tedy medovinu, vínko, jakési uzené ucho a pak jsem vyhladověle zakormidloval do hospody Český dvůr na obvodu náměstí. Zlákala mě cedule u vchodu, kde byl seznam zajímavých pikantních jídel. Číšník mi však přinesl standardní historický jídelní lístek a když jsem se zeptal, kde jsou ty názvy z venkovní cedule, tak mi řekl, že zatím ještě nejsou. Dal jsem si tedy svíčkovou flaksnu s knedlíkem.

 

Aź na to, že tam nebylo nic chutného k jídlu, natožpak slíbeni úhoři, tak se mi to docela líbilo. Trh jsem prošel křížem krážem, nasekal několik fotek, navštívil sošný parčík uvnitř trhu, pochutnal si na medovině, přeplachtil přes dva můstky na autobusové nádraží, zaběhnul dolů pokochat se Berounkou a nastoupil do autobusu směrem ke Zličínu. Autobus byl pěkně narvaný a když jsem nastoupil, uviděl jsem pouze jedno prázdné místo u tlouštíka, který na tom místě měl tlustý batoh. Když jsem se ho zeptal, zda bych si tam mohl sednout, dost ho to překvapilo, ale nakonec mě tam s funěním pustil. Moc jsem si nepomohl. Tlouštík se rozvalil, nacpal do uší sluchátka a na plné pecky pustil jakýsi děsivý rachot. Slyšel jsem to tak vydatně, že brumlání autobusu proti tomu bylo jak tikání hodinek.

 

Brzy jsem toho měl plné ucho, tak jsem se začal ozývat, ale tlouštík chrněl a přes ten rachot mě nemohl ani slyšet. Jedna paní, co stála v chodbičce mezi sedadly se na mě dívala s pochopením a naznačovala, že ho mám na to upozornit. Řekl jsem, že už jsem se o to pokusil, ale nejspíš mne vůbec neslyšel a rvát mu sluchátka z uší se mi nechce, radši to zkusím vydržet, za chvíli jsme ve Zličíně. Ke konci už mě všichni kolem povzbuzovali a drželi palce. No a tak jsem konečně dorazil z Hrnčířských trhů a byl rád, že mě obklopovalo tolik milých lidí angel

 

berounduet.jpg berounharpyje.jpg berounsedime.jpg

(Kliknutím na obrázek získáte jeho zvětšeninu)


komentářů: 20         



Komentáře (20)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

20
Zuzana (neregistrovaný) 16.09.2010, 00:17:17
Ale jiste, Aido, vzdyt pisu, ze ten sentiment chapu, zlobit se nemam nejmensi duvod. Naopak jsem vas chtela povzbudit, je to skoro jako v tom slovenskem foru, kde se s placem louci odvedenec slovy 'sbohom moje rodne Slovensko, rukujem do Ziliny". ;)
Je to prece jen do ty Prahy ( a Brna) kousek, nikam daleko neemigruje.
Ale tohoto zari je skutecne jakysi sentiment az smutek ve vzduchu. I kdyz je (aspon tady) krasne pocasi, jakoby vsude bylo mnohem vetsi, nevesele ticho.

19
Honza (neregistrovaný) 15.09.2010, 19:16:46
[17] to vyprovázení má mnoho podob ... třeba, když syn dva roky dopředu je střídavě doma, střídavě u svý baby, třeba i několik dnů, svym autem a když roky mudruje, že jak vodmaturuje, tak ho už nikdo doma neuvidí ... prostě de vo tu povahu ... můj si dělá co chce kdy chce už 3 roky ... a dělá to správně ... jakejpak sentiment ... nejni to dítě, nýbrž důvěrnej (svobodnej) přítel ... do školky šel taky taknějak ... pamatuju si jak jeho úča nosila furt tmavý brejle, bylo mi to divný ... měla nějakej šedej nebo zelenej zákal a hrozně se divila, když sem jí řikal, že hulí málo trávy (vono to je na to moc dobrý)

Lucifer
18
Lucifer 15.09.2010, 19:14:17
[17] Já tomu rozumím, ačkoli u nás to máme trochu jinak. Mlaďoši si do toho nedají kecat, ani já. Maminčiny sukně či tatínkových kalhot se u nás chlapci nedrží. Jediný způsob, jak si na tom udržet kontrolu, je nenápadně, z povzdálí držet stráž. Jakýkoliv jiný vede k ničemu, či k Nýčemu ]Mrkající

17 Zuzano,
aida (neregistrovaný) 15.09.2010, 18:58:52
nezlobte se, ale musela bych být na hlavu padlá, aby mi nedocházelo, že mu to osamostatnění jen a jen prospěje, aspoň se nebude tolik držet maminčiny sukně a tatínkových kalhot. Jen mi holt dovolte kapku sentimentu, na tu snad mám právo; první dítě se z domu vyprovází jen jednou. Ale, už jsem to "zkousla", dneska se dokonce ozval.
P.S. Pro mého muže byla nejtraumatičtějším zážitkem synova první cesta do školky - stál na balkóně, koukal se na nás, jak tam jdeme, já a ta malá poskakující 90cm postavička v zelené mikině, a říkal si - už mu to začlo. Rok 1994.

16
Honza (neregistrovaný) 14.09.2010, 22:39:55
lady Di, máme to stejný, céra je na studiích, já jí jen voprašuju pokojíček ... blbě ... už sem vyhodil pár nezalejvanejch kytek ... šanci zatim moc nevyužívá, měla by si vydělat aspoň pár tisíc a pronajmout si samostatný bydlení ... ne a ne ....zatim ... nejni svojí paní ... to já v jejím věku, žejo ... známeto ...

15
Zuzana (neregistrovaný) 14.09.2010, 21:20:07
O to budou vanoce hezci. Zvykat si na samostatny zivot je zdrava vec - budte rada, ze dostal takovou sanci. Ne, ze bych vas nechapala, Aido, bude smutno, ale co je dobre pro nej, je dobre i pro vas.

14 No právě, že nebude
aida (neregistrovaný) 14.09.2010, 18:28:38
- kromě studií tam jede i sportovat do Dukly a jestli ho do Vánoc uvidím dvakrát, tak to bude moc.

13 Aido: :)
Zuzana (neregistrovaný) 14.09.2010, 17:37:44
Vcera a osobni? To jsem si vubec nevsimla. Ale protoze jsem vas tu uvidela, vzpomnela jsem na vasi poznamku na alter. psovi, tak jsem byla zvedava, co na to odpovite a hlavne mne zajima, jaktoze neprotestovaly babicky, ktere pisou krasne clanky o lasce a najednou takova sprcha. Ony jsou na vas hodnejsi a ja to spatne nesu, to bude vono. ;)

Radeji se neodmlcujte, please, tady je diskuteru treba.
Hodne stesti synovi na studiich, vsak bude doma kazdou chvilku.

12 A jestlli se Vás nějak dotýká,
aida (neregistrovaný) 14.09.2010, 17:07:57
že jsem včera byla moc osobní, omlouvám se, už mě ten smutek přešel, teda snad - dnes to není tak hrozné jako včera. Už budu mlčet - a asi se zas odmlčím.

11 Zuzano,
aida (neregistrovaný) 14.09.2010, 17:02:27
Nijak zle jsem to nemyslela, to se tady vážně tak říká, jen jsem reprodukovala obecně známé úsloví.

«     1    2   »